ARCHEOLOGICKÉ ZPRÁVY 1. 7. – 31. 7. 2011 NEJEN PRO HLEDAČE S DETEKTORY KOVŮ

V ruinách kostela nalezli hrob apoštola Filipa

Na seznamu apoštolů vždy figuruje na pátém místě. Nejprve kázal evangelium v Skythii. Tam pobýval téměř dvacet let. Podle legendy ho v sedmaosmdesáti letech zajali pohani, zbičovali, přibili na kříž a ještě ukamenovali. Hrob apoštola Filipa nalezli archeologové až na konci července letošního roku v západním Turecku. A to v troskách jednoho místního kostela. Hrob svatého Filipa se archeologové pokoušeli najít léta. Zatím ho ještě neotevřeli. Archeologové se domnívají, že tento nález je významný nejen pro samotnou archeologii, ale také pro celý křesťanský svět.

Archeologové a historici zjišťují, jak vypadal Miguel de Cervantes

Proslavil ho román o důmyslném rytíři don Quijote de la Manchovi. Nyní se archeologové společně s historiky pokusí zjistit, jak spisovatel Miguel de Cervantes (1547-1616) neskutečnosti vypadal ve tváři. Tento španělský spisovatel vedl dobrodružný život. Hodně faktů spojených s jeho osobou ale zůstává nadále zahaleno tajemstvím. Nový výzkum by je mohl pomoci vědcům odtajnit, stejně jako Cervantesovu podobu.
 

Chetitská sfinga už je v rukou Turků

Téměř sto let vystavovali chetitskou sfingu Němci v berlínském muzeu Pergamon. Nyní ji předali archeologům z istanbulského muzea. Jejich němečtí kolegové sfingu nalezli v roce 1915 sto padesát kilometrů od turecké Ankary. Právě tady se před dvěma tisíci lety nalézala chetitská říše. Němci si nalezenou sfingu odvezli domů a Turkům ji nevrátili ani na opakované naléhání. Na její odvoz Němci kývli až na jaře letošního roku. Ankara jim totiž hrozila zákazem výzkumu v Turecku.  

Na staveništi objevili 1600 let staré tělo muže

V anglickém Northampton objevili archeologové lidské ostatky, které by mohly být více než 1600 let staré. Nacházely se na staveništi. Nyní je vědci zkoumají nejnovějšími metodami. Vedle kostry nalezli archeologové také malý kousek keramiky spadající do období mezi léty 43 – 410. To podle vědců naznačuje, že tělo nejspíše pochází z období existence římské říše. Kosti jsou v poměrně špatném stavu, protože byl dotyčný pohřben do písčité půdy.

Indiánský ritual spojený s válkou a vegetačním cyklem

Nedaleko mexického městečka Pueblo Nuevo provedli výzkum místní archeologové. Našli důkazy o tom, že indiáni jedli lidské maso během rituálu spojeném s válkou a vegetačním cyklem. Dokazuje to nález čtyřiceti koster. Téměř osmdesát procent z nich má na sobě zářezy. Lidi tak Indiáni nejprve uvařili a potom ořezávali maso. Kanibalismus popsali v sedmnáctém století evropští misionáři cestující po Mexiku.

Depot mincí nalezený ve Francii v hodnotě 100 000 euro

Zlaté překvapení čekalo na francouzské manžele ve sklepě svého domu v Millau. Objevili tam totiž zlaté mince v hodnotě nejméně sto tisíc eur. Manželé pracovali na nové kanalizaci a narazili na džbán se čtyřiatřiceti mincemi. Nejcennější je z roku 1640 z období vlády Ludvíka XIII v hodnotě 6500 eur. Nalezené mince byly jinak vyraženy mezi léty 1585 až 1789. Manželský pár z jihu Francie si přál zůstat v anonymitě.