ARCHEOLOGICKÉ ZPRÁVY 3.3. - 17.3. 2010 NEJEN PRO HLEDAČE S DETEKTORY KOVŮ

3.3.2010

Nález mincí Alexandra Velikého v severní Sýrii

Pří přípravě pozemků pro výstavbu byla nalezena bronzová schránka obsahující 250 mincí z období Alexandra Velikého. Mince byly nalezeny nedaleko dobových opevnění. Nález byl oznámen místním úřadům a následně místnímu archeologickému ústavu.
Yousef Kanjo, ředitel archeologických vykopávek v Aleppo, mince seřadil do dvou skupin. První obsahuje 137 tetra drachem  a druhá 115 drachem. Na tetra drachmách je zobrazen Alexander a na druhé straně řecký bůh Zeus sedící na trůně s orlicí na natažené pravé ruce. Třicet čtyři z těchto mincí nese nápis „King Alexander“ v řečtině a osmdesát jedna nápis „Alexander“. Na dvaceti dvou z nich je nápis „King Phillip“. Drachmy mají stejný popis jako tetra drachmy.
Proč byly mince v těchto místech ukryty, bude snad objasněno dalším výzkumem. Už teď je ale jasné, že se jedná o jeden z nejvýznamnějších nálezů z tohoto období v Severní Sýrii.

13.3.2010

Poklad římských mincí na jihu ve „Warwickshire“

Historici se snaží najít odpověď na otázku, kdo mohl ukrýt poklad římských mincí objevených na jihu Warwickshire, a také z jakých důvodů k uložení depotu došlo. Poklad z Warmingtonu mohl být ukryt jako spekulace na snižující se obsah stříbra v mincích v nejisté době za vlády císaře Nerona.  Příběh nálezu může být ale i úplně jiný.
Depot 1146 stříbrných denárů z roku 209 př. nl až 64 př.nl - největší v kraji - byl nalezen detektorářem Keithem Bennettem a velmi záhy prohlášen za poklad (dle pokladového zákona v UK). Zkorumpovanost Římské říše v té době dosahovala doslova obludných rozměrů a je tak zajímavé se pokusit rozkrýt příběh uložených mincí.
Mince představují pětiletý plat římského vojáka. Archeolog David Freke odhaduje, že ten, kdo nález ukryl, musel mít nějaké finanční povědomí a pravděpodobně se tak chtěl pokusit spekulovat na tehdejším finančním trhu.

Celý depot je nyní uložen a čeká se na zaplacení nálezci. Jelikož se jedná o velmi zajímavou kolekci, nechtějí místní archeologové a historici dopustit, aby se mince prodaly do soukromých sbírek. Různorodost jednotlivých mincí dává místním archeologům možnost nahlédnout do velmi problematického úseku dějin, kdy značnou část Británie ovládala Římská říše.

Depot obsahuje mince s podobiznou císaře Caliguly, malého Nera i s matkou, ale také císaře Tibéria. V depotu byly také uloženy padělky ze severní Afriky s velmi nízkým obsahem stříbra.

17.3.2010

Thrácká hrobka Starosel

Týmu archeologů z Bulharského Národního muzea se s pomocí německé laboratoře  konečně podařilo odhadnout dobu výstavby největšího podzemního chrámu na balkánském poloostrově, thrácké hrobky Starosel. Hrobka je nyní datována do čtvrtého století před naším letopočtem.

V létě roku 2009 archeologický tým, vedený Dr. Ivanem Christovem, odebral vzorky z kůlu uprostřed hrobu, kde byly podávány dary řecké bohyni Hestii.

Vzorky prošly radiouhlíkovou metodou datování, kterou provedl Dr. Bernard Kramář v laboratoři v německém Heidelbergu. Test ukázal na stáří po roce 358 př. nl.

Na základě analýzy laboratorních výsledků a dalších vykopávek došel Dr. Christov k závěru, že chrám ve vesnici Starosel byl postaven v průběhu panování thráckého krále  Amatokose II (359-351 př. nl). Dalším důkazem této teorie jsou malby, které byly objeveny a také thrácké mince.

Před analýzou v laboratoři se Dr. Christov a další výzkumní pracovníci starověké Thrákie domnívali, že mohyla Starosel a podzemní chrámový komplex byly postaveny králem Sitalcesem (445-424 př.nl).

Archeologové se domnívají, že oblast byla mocenským centrem antické Thrákie ve čtvrtém století před naším letopočtem, před tím než byla zničena při vzniku makedonské státu Philipa II v roce 342-341 př. Kr.
Velmi smutnou událostí pak bylo, že při výzkumu zemřel objevitel hrobky archeolog Georgi Kitov. Ten zemřel přímo při vykopávkách v roce 2008.

Vážení příznivci tajemství, pokladů, rytířů a historie,

jménem Historického ústavu Filozofické fakulty Masarykovy univerzity,

vinařského družstva Templářské sklepy Čejkovice
a Moravského zemského muzea Brno

si Vás dovoluji pozvat na konferenci

„Rytířské duchovní řády ve střední Evropě. Středověk“,

která se bude konat v Čejkovicích 8. – 9. dubna

za účasti předních odborníků ze šesti zemí.

Cílem unikátní mezinárodní konference je prezentovat výsledky dlouholetého zkoumání

rytířských duchovních řádů v prostoru střední Evropy. Dozvíte se zajímavé informace

o jejich působení a vlivu na ekonomickou, politickou či kulturní oblast v období středověku.

Všichni jste srdečně zváni!

Zároveň Vás zveme na slavnostní křest nové knihy

„Templáři v zemích českých králů - Morava“,

který se uskuteční v rámci konference
ve čtvrtek 8. dubna.

Čeká na Vás spousta zajímavých poznatků a odhalených tajemství!

Přihlášky a platby vyřizuje Radek Holomčík radek@promoplanet.cz 739 044 456

 Více informací se dozvíte v přiloženém dokumentu.