ARCHEOLOGICKÉ ZPRÁVY 25.10 – 14.11 2010 NEJEN PRO HLEDAČE S DETEKTORY KOVŮ

Pašovali drogy. V panenkách z občanské války

Před sto padesáti lety je používali k pašování chininu, morfia a jiných léků. Před více jak čtvrtstoletím v nich údajně dealeři pašovali drogy. Řeč je o panenkách Nina a Lucy Ann, které pochází z dob občanské války ve Spojených státech amerických.  Dnes jich mají v rukou vědci, kteří stále doufají, že hračky pašeráci nepoužili k pašování „bílého“ prášku.
Obě panenky daroval neznámý člověk muzeu v Richmondu (USA) v roce 1974.  Jeho pracovníci si ale až před nedávnem všimli, že jedna z panenek má upravenou zadní část hlavy. V ní byl nejspíš udělán otvor. Vědce napadlo, že panenku mohli používat dealeři k pašování drog. Předali proto panenky do laboratoře. Paradoxní je, že si díry v hlavě všimli až před nedávnem.
Stopy bílého prášku nalezli pracovníci laboratoře hlavně uvnitř hlavy a horní části hrudníku. „Prošla jsem historické záznamy a toto jsou jediné dvě panenky, jejichž jména figurují v dokumentech ve spojení s pašováním léků,“ řekla médiím správkyně depozitáře muzea Margaret Mitchell.   
Podle vědců používali lidé k pašování ale léků panenky už během občanské války v letech 1861 až 1865 na zemí Spojených států amerických. Blokáda totiž zabránila převozu zbraní a také léků na jih. Lidé vymysleli, že chinin a další potřebná léčiva ukryjí do panenek.  Ty jim připadali jako neškodná forma „zboží“, která nebude podrobena důsledné kontrole. Jakmile se chinin ukrytý v panenkách dostal do přístavu, vojáci jej vylisovali do pilulek. Vojáci bojující na jihu se totiž onemocněli malárií. Nemoc si vyžádala téměř pět tisíc mrtvých. Právě chinin je jeden z léků, kterým se malárie léčí.

Archeologové nalezli tři tisíce let starý sklep na ovoce

Čínští archeologové objevili provincii Shaanxi tři tisíce starý sklep, který lidé používali pro uskladnění ovoce. V útrobách sklepa se nalézaly zachovalé meruňky a zrnka z melounu. Sklep je ve skutečnosti jáma o rozměrech 105 x 85 x 205 centimetrů. Archeologové v něm nalezli také proso, meruňky a travní semena. „Plody lidé uskladnili v suché a kyselém prostředí, takže jejich dehydratace nebyla tak extrémní, a také ořechy proto nezuhelnatily,“ vysvětlil archeolog Sun Zhouyong. Vědci také tvrdí, že v blízkosti sklepa se nacházel příbytek vévody Danfu z klanu Zhou.

Pět tisíc let stará lebka má umělé oko

Před čtyřmi lety nalezli archeologové v Iránu více jak pět tisíc let starou ženskou kostru. Zajímavé na ní bylo to, že měla umělé oko. Do zkoumání kostry se tak pustil tým íránských a italských archeologů. Zjistili, že bulva je pokrytá tenkou zlatou vrstvou, v níž je vyrytá duhovka. Oko mělo v průměru dva a půl centimetru. V oku se nacházely dvě dírky, kterými vedla zlatá nit. Podrobní rozbor prokázal, že lidé umělé oko nosily během života. Nejednalo se tedy o posmrtný rituál.

Antropologové hledají římské legie v Číně

Odborníci z nově zřízeného italského centra pro studium v provincii  v Lanzhou Gansu (Čína) přišli s novou teorií. Vědci se domnívají, že někteří místní jsou potomky vojáků z římských legií. Proto se odborníci rozhodli po ztracených legiích pátrat. Dosud jediným prokázaným kontaktem čínské říše s Římany, před návštěvou Marca Pola v 13. století, byla návštěva římských diplomatů v roce 166. Čínští archeologové byli proto překvapení, když v roce 1990 objevili v Liqian pozůstatky starobylého opevnění podobné římskému. 

Peruánská civilizace domestikovala kočku před 3500 lety

Peruánští archeologové objevili na tamním archeologickém nalezišti Ventarrón důkazy o domestikaci koček. Právě na tomto místě totiž žila jedna z nejstarších civilizací jižní Ameriky. Říkalo se jí Lambayeque. Ignacio Alva, syn jednoho z nejvýznamnějších archeologů Waltera Alva, objevil na tomto archeologickém místě obrovskou sbírku kočičích kostí. Archeologové proto začali spolupracovat s místními zoology a přišli s teorií, že místní chovali kočky už před tři a půl tisíci lety.