Bitva u Hradce Králové (1866)

Kategorie: Roky válečné a revoluční

Ilustrační foto

Bitvu u Hradce Králové můžeme najít také pod označením Bitva na Chlumu nebo Bitva u Sadové. To však neubírá nic na tom, že byla rozhodující bitvou Prusko- rakouské války, která se odehrála 3. července 1866. Bez okolků jí můžeme označit jako jednu z nejkrvavějších bitev naší historie. Prostor bojiště se nachází asi deset kilometrů od Hradce králové směrem na Hořice a Jičín.

 

 

Pruská armáda 3. 6. 1866 zahájila v šest ráno postup k Bystřici. Avšak na několika přechodech právě přes říčku Bystřici vzplály boje mezi předsunutými jednotkami obou armád. Krátce po prvním střetu začala hřmět palba z děl, aby se zabránilo nebezpečným bodákovým útokům. Ve stejné době postupovala pruská Labská armáda přikázaným směrem na Nechanice.

Hlavní pruský útok byl veden na střed rakouských postavení. Jednotky 1. pruské armády byly již mezi sedmou a osmou hodinou ranní v údolí hříčky Bystřice a bez zastávky zahájili postup směrem na Lípu a Chlum. Přešly přes Sadovou a obsadily lesík Holá, Pruská armáda se chystala v deset dopoledne k výpadu, ale rakouské dělostřelectvo zahájilo v pravý čas palbu a na celé hodiny zastavily pruský postup. Levé křídlo rakousko- saské armády zavelelo k ústupu před Labskou armádou do postavení u Probluze a Přímu. Na pravém křídle postupovaly přes Benátky k lesu Svíbu, který obsadily a pronikly do Čistěvsi. V půl desáté se rakouské vojsko dalo do protiútoku. Prusové byli zatlačeni z Čistěvsi ke svíbskému lesu, o který se rozpoutal krvavý boj. Urputný boj o les Svíb nám dokládá na 40 pomníků a označených vojenských hrobů v tomto lese.

Kolem dvanácté hodiny bylo pruské vojsko vytlačeno z tohoto místa. Do daleka zněl jásot rakouských vojáků, vojenské kapely hrály císařskou hymnu a Radeckého marš. Veselí však netrvalo dlouho, překvapivý rychlý postup 2. pruské armády ze severu, donutil rakouské vojsko vrátit se zpět do východních pozic. Do tohoto okamžiku byla patrná dobrá práce dělostřelectva, jehož granáty dopadaly až k místům, kde vele král i se svým štábem.

Ilustrační foto

Než odbyla druhá hodina odpoledne, zaútočila 2. pruská armáda směrem na Chlum. Poté se strhla ukrutná bitva o strategické místo, jimž byla vyvýšenina Chlum. Prusové byli úspěšnější, odrazili útok rakouských záloh a pronikli až k vesnici Lipě. Za 20 minut ztratil 1. sbor rakouské armády na deset tisíc mužů, přibližně polovinu svého stavu, na mrtvých, raněných a zajatých. Místo, kterým byl veden hlavní směr útoku, bylo později nazváno „ Úvozem mrtvých“. Zde se odehrál útok, který se doslova proměnil v jatka.

Benedek byl nucen mezi 16. a 17. hodinou vydat rozkaz k ústupu. Nastala poslední fáze bitvy. Pruské vedení rozpoznalo, že nepřítel počíná vyklizovat svá postavení a je tudíž vhodná chvíle dovršení vítězství energického pronásledování. Navíc se k ofenzívě přidala i Labská a 1. pruská armáda. Ústup prchajících vojsk kryla jízda. K jednomu z posledních střetů došlo u obce Střezetice, tady se střetly jednotky rakouské jízdy a s pruskými kavaleristy v jedné z posledních velkých jezdeckých bitev v dějinách. Rakouská jízda zachránila pěchotu Severní armády, jíž se nakonec podařilo uniknout z hrozícího obklíčení.

Bitva u Hradce Králové vytvořila zcela novou situaci a vynutila si proto na obou stranách nová diplomatická rozhodnutí. Rakušané okamžitě 4. července nabídli Prusům uzavření příměří, které bylo odmítnuto.

Nešťastný rakouský vojevůdce Benedek byl po prohrané válce postaven před soud, ale na příkaz císaře bylo řízení zastaveno. Byl penzionován a zbytek života strávil ve Štýrském Hradci.


Pruská armáda čítala 220 000 mužů, z nichž 9900 padlo a bylo zraněno. Oproti tomu spojená rakouská a saská armáda bojovala v počtu 215 000 mužů, z nichž v bitvě 43 000 padlo či bylo raněno. Kolem celé bitvy se vznáší několik mýtu, mezi nichž patří například tvrzení, že bitva U Hradce Králové je největší bitvou 19. století, tou byla bitva u Lipska roku 1813. Mezi další omyly patří příčina porážky rakouského vojska. Hlavním důvodem byla chyby v taktice rakouské armády. Ilustrační fotoPrusové postupovali v tzv. rojnici, to znamená rozptýleně a využívali nerovnosti terénu a porostu ke krytí. Zatímco rakouští vojáci postupovali v sevřených kolonách, jak se to naučili během Napoleonských válek a která pomohla před několika lety Francouzům v Itálii. Rakušané tak zcela zmařili výhodu, kterou skýtaly dalekonosné přesné zbraně. A tu se dostáváme k omylu, v mnoha zdrojích se uvádí, že Prusko vyhrálo, protože mělo lepší zbraň (legendární jehlovka Dreysova). Není to pravda. Zadovka Dreyse byla sice výbušnou puškou, její výhodou oproti rakouské předovce systému Lorenz 1854 a 1862, byla možnost nabíjení v jakékoliv poloze a použití jednotného náboje. Tyto výhody však k vítězství v bitvě nestačí. Rakouská předovka, kterou bylo možno nabíjet pouze ve stoje, byla přesnější a měla dvojnásobný účinný dostřel. Zkušení střelci, kterých bylo v rakouské armádě dostatek, protože to byla stále armáda profesionální, na rozdíl od pruské armády národní, tedy shromážděné na základě odvodů a mobilizace, dokázali nabíjet poměrně rychle a krátké pušky Lorenz, určené pro zvláštní sbory bylo možné po určitém cviku nabíjet také vleže.

Dalším údajným důvodem prohry byly také špatné mapy a průzkum terénu. Ale ani taktické a strategické chyby nebyly příčinou zdrcující porážky rakouské armády. Byl to následek celkové hospodářské a politické situace. U Hradce Králové zvítězil pokrokovější a dravější systém. Od toho se odrážela i vysoká úroveň důstojnického sboru.


Ilustrační fotoU příležitosti 70. výročí bitvy bylo v centrálním prostoru bojiště na vrcholu vyvýšeniny Chlum z iniciativy člena Komitétu pro udržování památek z války roku 1866 pana Josefa Volfa z Máslojed nákladem 44.000 Kč vybudováno tzv. válečné muzeum. Historická linie expozice podává prostřednictvím dobových obrazových dokumentů základní přehled hlavních válečných událostí mimo území našeho státu v létě 1866 i prvních bojů na území severovýchodních Čech (u České Skalice 28. června, srážka u Mnichova Hradiště 27. června, útok Prusů u Trutnova 27. června, pouliční boje v Jičíně 29. června a operace myslivců saskéIlustrační foto armády u Jičína 29. června). Dále je v hrubých rysech naznačen vlastní průběh bitvy na Chlumu u Hradce Králové, vítězné postavení pruské armády i následný ústup rakouské armády po prohrané bitvě přes královéhradeckou pevnost k České Třebové 6. července, střetnutí saské a pruské jízdy v Senici 21. července, útok pruských kyrysníků na rakouské dělostřelce u Tovačova 15. července a přepadení Benedeka a jeho štábu u Přerova 15. července. Válečné události léta 1866 pak vrcholí vyhlášením příměří v průběhu bojů u Lamače 22. července a mírovými jednáními na zámku v Mikulově 22. července.

 

 

 

 

Ilustrační foto

Ilustrační foto

 

Foto a text: internet, viky

Artefakty z této doby můžete hledat pomocí našich detektorů kovu.

Článek je zařazen v kategoriích:

Komentáře


MOC ZÁJÍMAVÝ
:-) :-) :-) :-D

Zajímavé

Přidat příspěvek

Pro vložení příspěvku se musíte přihlásit. Pokud nemáte na tomto webu účet, zaregistrujte se.

↑ Nahoru + Zobrazit další nabídky

Nahoru