Evropa v Době bronzové – první průmyslová revoluce

Cestovatel ze Švédska

„Před 3.800 lety mladý muž, narozen pravděpodobně v Skåne, podnikl cestu přes 900 km jižně do Wroclavi v Polsku”, uzavírá Dalia Pokutta, autorka teze. Ve Wroclavi jej stihl krutý osud, protože byl zabit na území Únětických zemědělců. Jeho ostatky byly nalezeny v souvislosti s dvěma místními ženami, které byly zabity ve stejnou dobu. Jedná se o „milostný příběh Doby bronzové“ se špatným koncem? Ze záznamů je jisté, že se jedná o první případ Švédsko-Polského propojení, které bylo kdy potvrzeno.

Nebeský disk z Nebry, dnes uložen v Prehistorickém státním muzeu v Halle, Německo. Foto: Wikimedia

Transformované porozumění mobility

Raná Doba bronzová prošla řadou proměn našeho vnímání v průběhu posledních desetiletí tak, jak probíhaly a probíhají archeologické výzkumy. Únětická kultura je pravděpodobně jedna z nejznámějších středoevropských kultur, která je slavně spojována s Nebeským diskem z Nebry. Kultura je chápána jako součást širšího celoevropského fenoménu, který vznikal v průběhu 3. a 2. tisíciletí př.n.l.

Nová studie kultury je výsledkem mezinárodní spolupráce několika významných Evropských univerzit v projetku EU Forging Identities: Program mobility Doby bronzové v Evropě. Součástí studie Dalie Pokutty je „bioarcheologický portrét“ Únětické kultury v Polsku, zaměřený zejména na území Dolního Slezska. Studie představuje předmět z Paleodemografického pohledu, založeného na výsledcích isotopických analýz lidských ostatků datovaných do Rané doby bronzové (2200-1600 př.n.l.).

Jedná se o největší isotopický projekt, který se kdy v Polsku konal. Byly zkoumány stovky vzorků, nejen lidských kostí, ale také zvířecích a tyto byly geograficky zaměřeny. Výzkum byl zaměřen na životní styl Rané doby bronzové, lékařskou znalost a nemoci, zaměstnání a profese a také pečlivý výběr podskupiny Slezské prehistorické společnosti, jako kmenovou aristokracii, děti a stařešiny. Studie poskytuje nejen informace o stravě a živobytí, cestování, stěhování lidí a územní mobility, ale také dopad těchto faktorů na Únětickou společnost, rozvoj metalurgie a obchodu, formy panství a kolektivní identity.

Evropská identita

Na počátku Doby bronzové obyvatelé dnešní Evropy začali rozvíjet unikátní kulturu. Archeologické záznamy svědčí o tom, že společnosti nesly společné kulturní rysy, ale také souběžně vznikaly regionální a místní odlišnosti.  2,500 let Doby bronzové je první érou, kdy zvítězilo sbližování ideálů a ideí.  Studie, včetně té od Dalie Pokutty, se pokouší porozumět základním mechanismům tohoto procesu, které se zdají relativně nezávislé na prvních organizovaných společnostech směrem k jihu.  
Kulturní a sociální formace zcela nového druhu začaly charakterizovat Evropu intenzivními a dynamickými vazbami mezi místními a vzdálenými skupinami, což se projevuje zvýšenou mobilitou a formami, v rozsahu od kočovných kovářů po širokou výměnu bronzu a domácích zvířat.  Z těchto procesů vzešly nové identity, kované téměř doslova z bronzu a Evropa se stává významnou kulturní zónou.   

Odlévání bronzu. Obrázek: Hans Splinter (Flickr, který se používá pod CC BY-ND 3.0)

Průmyslová revoluce

Dalo by se namítnout, že Doba bronzová byla skutečně první „průmyslovou“ revolucí v důsledku společných a sdílených hodnot vztahujících se ke kovu v době mezinárodních obchodů, politiky a kultury. V tomto období docházelo ke zvýšení výměnných obchodů s novými druhy zbraní a ozdob, které mohly být vyráběny.  Rozvoj funkčních bronzových předmětů, zdokonalená metalurgie a další archeologické záznamy podporují hypotézu, že pohyb lidí, zboží a myšlenek napříč kontinentem hrály důležitou roli.

Jedním z hlavních faktorů této nové mobility byla bezesporu potřeba nalézt různé a geograficky rozptýlené zdroje mědi, zlata a hlavně cínu. Toto vedlo k propojení obchodní sítě nabízející surové materiály a bronzové předměty společně s novými technologiemi zpracování a také k šíření myšlenek napříč Evropou jako společného kulturního ideálu.
Dalším aspektem tohoto fenoménu mohla být i kontrola centrálních ekonomických zdrojů, jako byl chov a obchod s dobytkem a u ovcí s produkcí vlny. Změny ve významu koní z pohledu praktického i symbolického využití a adaptace na nové druhy plodin v zemědělství.  

V centru Evropy Doby bronzové

Účast Dalie Pokutty na studii směřuje k novým dimensím v bioarcheologii, představující kulturu, která byla zasazena v srdci Evropy skrze životy a osudy lidí, kteří byli zkušenými astronomy a pozorovately hvězd, talentovanými hutníky, zemědělci, objeviteli, obchodníky a staviteli. Lidí, kteří položili základy Evropy a světu Doby bronzové.   

Zdroj: Universita v Gothenburgu/Projekt EU Forging Identities