Historie mincí - Trojník, Grešle, Krejcar

Trojník je stříbrná mince o průměru 15- 16 mm a váze 0,5- 0,6 g. Na aversu je vyobrazen říšský orel s rakousko- burgundským štítem na hrudi. Na reversu je vyraženo říšské jablko s vyznačením hodnoty mince, rok dražby, rozdělený říšským jablkem na dvě části. Obě strany jsou orámovány perlovcem, který je tvořen oválnými čárkami, posazenými hustě vedle sebe a směřující do středu mince. Původně šly čtyři trojníky na groš (= tříkrejcar). Později označení drobné mince vůbec (zejména půlkrejcaru). Rčení "jet do Kremže pro troníčky" je výrazem neúspěchu, nerentabilnosti podnikání.

Je známa i ražba zlatých trojníků a to v letech- 1668, 1690, 1693, 1696, 1699, které se jsou uloženy ve vratislavském muzeu, kde se také nachází přibližně 130 ks stříbrných trojníků, z nichž většina jsou rarity. Váha zlatého odrážku je asi 1,13 gramu.

Trojníky byly raženy v Opolí (1688- 1704), Břehu (1693- 1697) a Vratislavi (1705). Ražba byla přerušena v letech 1675 až 1678, 1684- 1685, 1698, 1701- 1702.

Trojník se hanlivě říká grešlím. Grešlí byly od roku 1559 označovány drobné německé mince 1 tolar= 84 grešlí. V Čechách se tento název začal používat až za vlády Ferdinanda II. roku 1624, kdy ve Slezsku byla ražena mince o průměru 16,4 mm a hmotnosti 0,73 g. Rovnala se ¾ krejcaru. Hovorně se označovala právě jako Trojník. Ražba probíhala i za vlády Ferdinanda III., konec ražby nastal při nástupu Josefa II. na trůn.

K vánocům roku 1623 přišel od Jeho Milosti Císařské obzvláště bohulibý dárek: kaláda. Je to slovo, které pochází z italského calata a znamená sestup, pokles, klesání. V tomto případě jde o mincovní kaládu, která představuje největší státní bankrot v českých dějinách. Hodnota měny se snížila v průměru o 90 %. Za třicetileté války se měna dále znehod-nocovala. Snižovalo se zrno, zvyšovala nominální hodnota, zvyšoval se počet vyražených kusů z hřivny a obsah stříbra poklesl na zlomek původní hodnoty. Výsledkem byla tzv. „dlouhá mince“. Říkalo se jí tak proto, že se muselo dlouho počítat, než se člověk dopočítal původní hodnoty.

Významnou měnovou reformu provedla v roce 1754 Marie Terezie, kdy vyhlásila novou měnovou soustavu, která pak platila celých sto let.

Měnová soustava tedy vypadala takto:

1 vídeňská hřivna = 12 tolarů

= 24 půltolarů
= 48 čtvrttolarů
= 72 dvacetníků
= 84 12/17 sedmnáctníků
= 144 desetníků
= 205 5/7 sedmáků
= 480 grošů
= 1800 krejcarů
= 2400 grešlí
= 3600 půlkrejcarů
= 8640 vídeňských penízů (feniků)

Za její vlády a vlády jejího syna Josefa II. se začala razit mince ne z drahého kovu, ale z mědi. Byla to právě grešle a stala se součástí měnové soustavy. Později, v 50. letech 18. století, se pak v pražské mincovně razila dokonce grešlička, což byla ještě méně hodnotná a také opravdu malinká, jen jedenapůlgramová mince. Pojmenování grešlička a grešle a z nich odvozené držgrešle jsou zajímavá především tím, že do češtiny se dostala z němčiny, kde se té minci říkalo Greschel, což byla zdrobnělina od Groschen a toto slovo němčina naopak přejala z češtiny. České groš, slovo, které proslavily ve své době velmi hodnotné pražské groše, ovšem také není původem české.

Češi tak svůj peníz pojmenovali podle mince, kterou ve 13. století razil francouzský panovník Ludvík IX. a které se latinsky říkalo denarius grossus, tedy těžký, tlustý denár.

V roce 1760 dala Marie Terezie razit i další drobné mince, krejcary, grešle, půlkrejcary a feniky z mědi, čímž reálná hodnota kovu byla nahrazena pouze symbolem. Tím vznikly první kreditní peníze. V roce 1762 pak vídeňská banka vydává první papírové peníze v hodnotách 5, 10, 25, 50 a 100 zlatých, kterým se říkalo bankocetle podle původního nápisu na těchto penězích: Wiener - Stadt - Banco - Zettel.

Krejcar byla stříbrná mince německého původu, jež dostala své jméno od na ní vyraženého kříže. Nejprve byl ražen v Tyrolsku před r. 1496, později i jinde a r. 1561 se dostal i do mincovnictví českého. Hodnoty 2 kr, 10 kr, 30 kr a 60 kr (1 říšský zlatý). Poněvadž tím vzalo dosud obvyklé počítání na tolary a groše za své, byla k této měně nechuť a r. 1573 byla zrušena a znovu zavedena až v r. 1619 v hodnotách 3 kr, 12 kr a 24 kr. Krejcar byl ražen ještě za Marie Terezie a r. 1760 byl ražen poprvé jako měděná mince, která prodělala mnoho změn svého průměru a tloušťky.

Další státní krach pak přišel v roce 1811, kdy byl vyhlášen 80 procentní úpadek, což znamenalo, že 100 zlatková bankocetle měla hodnotu pouze 20 zlatých. Mince pak byly znehodnoceny v poměru 1:5 a nejdrobnější mince byly vyřazeny z oběhu.

Grešle vždy byla velice drobnou mincí s mizivou hodnotou. A díky ní vzniklo lidové rčení: „Nestojí to za zlámanou grešli.“

Teisinger, H.: LEOPOLD I- TROJNÍKY PODLE ROČNÍKŮ A VARIANT
stribrnak.cz, mujweb.atlas.cz,