Historie pečetidel, pečetí II.

Kategorie: Co se jinam nevešlo

Na českém území se pečeti vyskytují už od konce 11. století, pravděpodobněji od počátku 12. století. Otázkou totiž je, zda termín „ verisimila argumenta“ pro svatého Vojtěcha, druhého pražského arcibiskupa (982- 994), lze interpretovat jako pečeť, jedná se o výjimku, která neměla bezprostřední návaznost.

Ilustrační foto

V případě krále Vratislava I. (+1092) je pochybnost o skutečné existenci jeho pečeti, tedy o tom zda dochovaná nepochybná falza měla předlohou skutečně pravé a samozřejmě nedochované originály, pravděpodobně s majestátní tématikou.

 

Po tom co se rozšířily zprávy o nedochovaných pečetích Soběslava I., začíná nepřetržitá řada českých panovnických pečetí Vladislavem II. Původně jednostranná pečeť svatováclavská, na nichž je stojící sv. Václav jako patron a věčný panovník českého státu, je v v královském typu jeho pečeti nahrazena pečetí mincovní, kde na aversu je sedící panovník v plném majestátu, na reversu sv. Václav.

 

 

Ilustrační foto

U mincovních pečetí již zůstali přemyslovští panovníci (jedná se o zvláštnost, kterou u pečetí voskových lze sledovat soustavněji dále jen v některých okrajových oblastech latinské kultury) již nastálo, v konkrétní náplni dochází za Přemysla II. ke změně- strana svatováclavská je nahrazena jezdeckou.

Ilustrační foto

 

Svatováclavský motiv se dále uplatňuje jen u pečetí zemských, které zpočátku pravděpodobně jako náhrada za pečeti nepřítomného tajemníka, později pak jako pečetí zemského soudu.

 

Za vlády Přemysla I. se vyskytuje zlatá bula tohoto panovníka, ta je u českých panovníků, pokud nebyli současně římskými vládci, jedinou výjimkou. Panovníci mezidobí 1306- 1310 užívají pouze sekrety.

 

 

 

Lucemburkové pak po krátkém navázání na starší vývoj zavedli asi od roku 1323 jednostrannou pečeť jezdeckou a od roku 1346 majestátní s případným sekretem na dorsu. V této době jsou panovnické pečeti rozmanitější, vedle majestátních se objevují také pečeti menší, sekretní. Setkáváme se už také s pečetěmi různých úřadů dvorských a zemských.

V době husitské typ majestátních pečetí na čas úplně zaniká a je nahrazen pečetěmi znakovými (týká se Jiřího z Poděbrad a obou Jagelonců). Za vlády Habsburků byly pečeti majestátní obnoveny a rozšířily se i ostatní druhy.

Ilustrační fotoDruhou základní kategorií v chronologickém výčtu českých pečetí jsou pečeti biskupské. Po nejistých údajích o Vojtěchovi i o pečetích pražských biskupů konce 11. a první poloviny 12. století se objevují jisté doklady pečetí pražského biskupa Daniela I. (1148- 1167) a na Moravě olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka (1126- 1150). Zpočátku však šlo jen o užití ve smyslu spirituálním a ne jako pečeti autentické, kterými se staly až ve 13. století, kdy jejich počet narůstá, a to v případě jednotlivců i institucí (většinou pečeti obrazové s náboženskou tematikou), ve století následujícím se jejich používání stává všeobecným. Husitství jim však zasadilo ránu, z níž se u nás duchovenská pečeť, pokud jde o jejich obecný význam, již nevzpamatovala.

 

 

 

 

Ilustrační foto

První zmínka o pečetích šlechtických pochází již z roku 1189, v koroboraci panovnické listiny je zmínka o pečeti šlechtice Hroznaty. Běžněji se začaly používat až od století následujícího v souladu s poměrem šlechty k písemnému pořízení. Tematicky se jedná především o pečeti znakové, ale také v menší míře o pečeti jezdecké a jiné. Opisy a nápisy jsou u jiných druhů pečetí výlučně latinské, ovšem taky se již od 13. století, byť jen zřídka, používají i národní jazyky (čeština, němčina).

 

Jako poslední se objevují pečeti města- 1247 Brno, 1251 Litoměřice, 1257 Menší a 1264 Staré město pražské, pak jejich počet stoupá a ve 14. století lze pečeť předpokládat u všech měst i městeček., a to i poddanských. Chronologické pořadí dochovanosti nemusí nutně znamenat stáří výskytu, je však takřka jisté, že se od stáří jejich vzniku nemůže příliš lišit. Později se objevují jen pečeti vesnické.

Ilustrační foto

Od 14. století je užívání pečetí na všech právních fórech již zcela běžné a pečetidla vlastnili i činitelé menší závažnosti. Razítka se začínají prosazovat (pokud jde o funkci ověřovací) od minulého století.

I. Hlaváček, J. Kašpar, R. Nový: VADEMECUM POMOCNÝCH VĚD HISTORICKÝCH, VIKY

 

Artefakty z této doby můžete hledat pomocí našich detektorů kovu.

 

Článek je zařazen v kategoriích:

Komentáře

V chatu není žádný příspěvek.

Přidat příspěvek

Pro vložení příspěvku se musíte přihlásit. Pokud nemáte na tomto webu účet, zaregistrujte se.

↑ Nahoru + Zobrazit další nabídky

Nahoru