Historie rakousko-uherské pevnosti Przemyśl

Kategorie: Hrady, hradiště a zaniklá místa

V den, kdy vypukla první světová válka se pevnost Przemyśl skládala z několika různých komplexů. Od poloviny 19. století, kdy byla zastaralou dělostřeleckou tvrzí, musela projít mnoha stavebními úpravami. Počátkem 20. století patřila k největším pevnostem na evropském kontinentu.  Za počátek výstavby tohoto velkolepého komplexu je označován rok 1894, do té doby se jednalo o „pouhou“ dělostřeleckou tvrz. Důvodem přestavby byly zhoršující se vztahy mezi Ruskem a Rakouskem-Uherskem, které narušila především Krymská válka, jež málem přerostla v celoevropský konflikt. Nicméně žádný z plánovaných projektů mezi léty 1855 až 1878 nebyl úplně dokončen. Novým impulsem k rekonstrukci tvrze byla až tzv. Bosenská krize.

1a
Do roku 1890 bylo v areálu zbudováno několik opevnění (IIb Cykow, Va Lesniczowka Grochowce, VIIIa Lesniczowka Letownia, XIIIa Zablocie) a také několik malých obrněných pevností (I / 1 Lysiczka, I / 2 Bykow, I / 5 Popowice, I / 6 Dziewieczyce, VII1 / 2 Tarnawce, Przy Krzyzu IXa, Xa Pruchnicka Droga, XIa Cegielnia, XV Borek). V roce 1890 následovaly další pevnosti v hlavním areálu (Optyn IV, IX Brunner, XIII San Rideau). Následně byly dvě dělostřelecké tvrze přebudovány na obrněné pevnosti (X Orzechowce, XI Dunkowiczki).

1Na přelomu století byly sníženy dotace putující na rekonstrukci pevnosti, proto se nemohlo zrealizovat další rozšiřování areálu. Po roce 1910 se sice pokračovalo v práci, ale jednalo se jen o menší úpravy. Poslední etapa výstavby se uskutečnila v roce 1914, těsně po vypuknutí války. Také se vybudoval velmi dobrý systém zabezpečení kolem pevnosti, který se zdokonaloval i během obléhání Przemyśle. Za necelý rok však pevnost ztratila své výsostní postavení a v důsledku kapitulace bylo zničeno i několik děl, která se nacházela především na pravém břehu řeky San. Následně však byly hned zbudovány a tvořily přední linii obrany. V letech 1940-41 pevnost používali Rusové, kteří začali budovat Molotovu linii.

 

Boj o pevnost Przemyśl

Posádka pevnosti Przemyśl v den mobilizace – 31. července 1914 nebyla moc velká. Velitel měl k dispozici jen pět praporů pěchoty, vojáky z polního dělostřelectva, tři pluky ženistů. Během války byl počet navýšen, ale některé jednotky musely jít bojovat na frontu. Dne 2. srpna začaly přípravy na vylepšení obranného pásma kolem pevnosti. Kromě několika pokácených stromů se muselo zbořit i několik domů. Civilisté museli být permanentně připraveni k evakuaci.

Za počátek obléhání pevnosti je považováno 17. září, kdy byla viděni ruští vojáci na koních v blízkosti Tyszkowice. O tři dny později už jednotky překročily řeku San. Dne 26. září ruští vojáci zcela obklopili pevnost. 4. října jeden z důstojníků navrhl příměří zamáváním bílou vlajkou, ale Rakušané kapitulovat nehodlali a tak začali Rusové bombardovat Przemyśl. 9. října však museli ustoupit zpět až k řece San.  V listopadu se však vrátily ve větším počtu. Tentokrát však neobléhali přímo pevnost, ale soustředili se na okolí. Útočili na vesnice, blokovali cesty. Dělali všechno proto, aby narušili logistiku nepřítele. Začátkem roku 1915 se jejich úsilí vyplatilo. Rakousko-uherská armáda neměla skoro žádné zásoby jídla, proto muselo být poraženo 13.000 koní, aby vojáci doslova neumřeli hlady.

3
 

Svou daň si vybralo i špatné počasí. Také počet zraněných a mrtvých se rapidně zvyšoval. Proto se rozhodly jednotky z pevnosti vyrazit do přímého útoku. Brzy se však musela rakousko-uherská armáda znovu stáhnout, protože nebyla schopna čelit ruskému protiútoku. Dne 19. března začali vojáci pálit dokumenty a bankovky, které se nacházely v pevnosti. Zničili také vozidla, telefony, telegrafické přístroje, porazili zbytek koní a vyhodili do povětří několik děl. O tři dny později už pochodovala směrem na Przemyśl ruská armáda, která zajala zbytek vojáků bránících pevnost.

2
 

Rusové začali ihned zničenou pevnost opravovat. Úkryty vyztužily dřevem a přidaly pytle s pískem. Pevnost ještě obehnali ostnatým drátem. 25. dubna navštívil Przemyśl ruský car Mikuláš II. Alexandrovič. 15. května se směrem k pevnosti vydalo znovu rakousko-uherské vojsko, ale jejich útok dopadl neúspěchem. O patnáct dní později se o útok pokusili opět, ale v cestě jim stála silná ruská obrana. Od 30. května do 2. června německé jednotky podporované 420mm minometem bombardovali pevnost od levého břehu řeky San. Ruské vojsko se začalo bát a tak postupně opustilo pevnost. 3. června 1915 rakousko-uherské a německé síly vstoupily do komplexu a za dva dny ho již měly opět plně v moci.  Pevnost byla využívána i během polsko-ukrajinské války v roce 1920 a krátce i během německé invaze do Polska v roce 1939. 

4 

Článek je zařazen v kategoriích:

Komentáře

Pěkný článek ;-)

Přidat příspěvek

Pro vložení příspěvku se musíte přihlásit. Pokud nemáte na tomto webu účet, zaregistrujte se.

↑ Nahoru + Zobrazit další nabídky

Nahoru