Mapy a kyvadlo jako nástroj k hledání

Mapy a kyvadlo jako nástroj k hledání

Kyvadlo představuje velmi starý nástroj, který se používá k hledání různých věcí prostřednictvím otázek. Tato práce s kyvadly není součástí žádného akademického oboru a je jí možné pouze věřit nebo nevěřit, protože právě víra je předpokladem úspěšného použití kyvadel. A ať už se díváme na víru z jakéhokoli pohledu, třeba jako Bolek Polívka, který víru vystihl známou větou „vašu p… jsem taky nikdy neviděl a věřím že ju máte“ (možná částečná parafráze vzhledm k obtížné dostupnosti zdroje), nebo třeba s přihlédnutím k úspěchům placeba a víry v medicíně, je nezpochybnitelné, že někteří lidé na práci s kyvadly vydělávají a jiní s nimi slaví značné úspěchy při hledání věcí, osob nebo jiných odpovědí.
Tento článek vychází z více či méně důvěryhodných zdrojů, protože prokazatelně pravdivý článek vzhledem k tomuto tématu je velmi obtížné, ne-li nemožné najít.V každém případě, koho toto téma alespoň částečně zajímá, může zde najít základní informace o kyvadlech a jejich použití, zejména při hledání věcí (ale pokud máte zájem, můžete zkusit najít někoho, třeba německého důstojníka, který od WWII leží někde ve vašem okolí v zemi i se svým pokladem a čeká právě na vás).

Obecné informace o kyvadlech

Kyvadlo (lat. pendulum, lidově pendl) představuje zejména komunikační nástroj, jehož použití je možné vysledovat až do období starověku, kdy bylo využíváno zejména v okultismu, odkud se postupně použití rozšířilo. Použití kyvadla je obdobné jako u virgulí nebo proutku, přičemž je založeno na ideosenzorických a ideomotorických pohybech. Vysvětlení těchto pohybů se v literatuře různí, můžeme se setkat s výklady typu komunikace nadpřirozených bytostí, nebo, což považuji za pravděpodobnější, s vlivem podvědomí. Podvědomí je poměrně málo známá součást psychologie člověka, ve které jsou umístěny myšlenky, které vědomě nedokážeme vyvolat, např. zmínky, které jsme kdysi kdesi zaslechli a hned je zapomněli, které se mohou poskládat v odpovědi, které bychom rádi znali. Pokud tedy člověk má víru a jistý cit, dokáže pomocí signálů z podvědomí kyvadlo uvést do pohybu, a to tak, že pomocí konkrétních pohybů zjistí odpovědi na své otázky.
Kyvadlo by mělo být tvořeno závažím symetrického tvaru (např. minerál, kov, obecně jakýkoli předmět, který je možné zavěsit, nevhodným materiálem je měď a mosaz, které jsou snadno elektricky ovlivnitelné, naopak doporučeno je kyvadlo křišťálové), nejlépe alespoň částečně kruhové, např. válcovité, jehlan s kruhovou podstavou nebo přímo koule. To je zavěšeno na tenkém materiálu (nejlépe řetízek či nit, může být ale i vlasec apod.) nejlépe o délce 12-15 cm (celé kyvadlo pak má délku 15-20 cm). Jak uvádí např. Wahlgrenis „Ideální je, váží-li kyvadlo alespoň 25 gramů. Ovšem na druhé straně nesmí být ani příliš těžký, to byste ruku příliš unavovali.“ [6]

Použití kyvadla

Při použití se můžeme setkat s následujícími pohyby kyvadla:

1. točivé: kruhovité nebo elipsovité + po nebo proti směru hodinových ručiček
2. kývavé: ze strany na stranu, zepředu dozadu

Při rozlišování je možné brát v úvahu různé okolnosti, např. velikost výkyvu, nebo i síla vyzařovaného tepla. Základní rozlišování pohybu může být různé, obecně se pro zjištění významu odpovědí používají následující metody:

­zeptáte se kyvadla, jak odpoví ANO, po zřetelném rozlišení způsobu pohybu se stejně zeptáte na NE
­řeknete kyvadlu, jak má značit ANO a počkáte, až tento pohyb vykoná, pak totéž s NE zeptáte se na otázky, u kterých znáte odpovědi, a podle jejich pravdivosti odvodíte, jakým pohybem kyvadlo značí příslušné odpovědi

Tradičně je za ANO považován krouživý pohyb po směru hodinových ručiček, NE proti směru hodinových ručiček nebo kývání, může to být ale i individuální. Vedle ANO a NE někteří lidé rozlišují ještě Tabu nebo Nejistotu, která je většinou značena tím, že se kyvadlo nepohybuje. Ať už se domluvíte jakkoli, je nutné být při použití kyvadla v duševní pohodě a neovlivňovat kyvadlo rukou nebo myslí, např. „řekni mi, že tam je stříbrný poklad“. Základem je pouze silně myslet na otázku, ale ne na odpověď, tu má přece poskytnout kyvadlo. Pokud vám toto nevyhovuje, nekupujte kyvadlo a raději se věnujte autosugesci, ta občas také funguje.
Aby kyvadlo správně pracovalo, měl by jej používat pouze jeden člověk, dokonce by se jej nikdo jiný neměl dotýkat. Pokud si jej koupí nebo vytvoří, měl by jej umýt ve vlažné vodě a nechat uschnout na slunci nebo nad plamenem. Potom by jej měl nějaký čas nosit u sebe, aby si na sebe zvykli.

Postup při použití kyvadla je obecně takovýto:

1. Příprava je závislá do jisté míry na zkušenostech, z počátku je dobré „zkoušet si to“ beze svědků, v klidu a uvolněně. Ten, kdo bude pracovat s kyvadlem by si měl umýt a usušit ruce, sundat z nich šperky a hodinky a vzít kyvadlo do dominantní ruky (praváci do pravé, leváci do levé) mezi palec a ukazováček, které směřují dolů. Ruka by měla být pevná, ale uvolněná. Dále je pro uvolnění dobrá meditace, očištění mysli mantrou, modlitba (vše podle toho, v co daný člověk věří) nebo prostě jen uvolnění. To je nutné zejména proto, aby člověk vědomě neovlivnil pohyb kyvadla - nesmí mu vnucovat to, co by si přál.
2. Domluva s kyvadlem na významu (viz výše).
3. Pokládání otázek, bez dalších pomůcek je možné se ptát pouze na otázky s odpověďmi ANO nebo NE, jinak je ale také možné použít „věštecké mapy“ (např. tabulka s písmeny, která umožní „vykýváním“ získat jakoukoli odpověď) nebo klasické mapy a plánky (viz níže). Vždy je ale nutné ptát se na jednoznačné odpovědi a myslet pouze na otázky ne na odpovědi. Otázky také musí být formulovány kladně, aby s nimi podvědomí dokázalo pracovat. To je možné zdůvodnit i špatnou možností odpovědí na záporné otázky - pokud se zeptáme „Nevíš…?“, znamená odpověď NE nevím nebo není pravda, že nevím?
4. Ptejte se max. 5 minut, nakonec kyvadlu poděkujte.
5. Kontrola se provádí většinou s časovým odstupem, ptáme se na otázky, které umožní zjistit, jak nám dané předchozí „kyvadlení“ šlo a jestli je to dost, abychom tomu mohli věřit.

Aby ale vše nebylo tak jednoduché, práce s kyvadlem může, zejména pro ty citlivé, kteří si s kyvadlem většinou lépe rozumí, představovat také určitá nebezpečí. Většinou sice nejde o život, pokud třeba kyvadlo neřekne, že vás dnes přejede auto, a vy si jdete stoupnout na silnici, ale zejména při delší soustředěné práci s kyvadlem může na člověka padnout silná únava, může vidět rozostřeně apod. V tom případě je nutné ihned ukončit práci s kyvadlem, většinou je to známka toho, že se člověk ptá na něco, na co by neměl.
Dále je nutné brát v úvahu, že kyvadlo je pouhým pomocníkem při rozhodování z možných variant, proto j dobré si rozmyslet, na co se ptát - kyvadlo může na některé otázky odpovědět tak, že nás to vyděsí. Tato odpověď je ale pouze možnou variantou, které ale, pokud ji známe, svůj život přizpůsobíme, protože danou situaci očekáváme. Proto je také dobré brát odpovědi kyvadla s rezervou.
Posledním upozorněním je varování ve většině zdrojů před zneužíváním kyvadla - Suchel jej formuloval takto: „Tato metoda velmi často však zklame při vysoce zištných pohnutkách v lidském konání. Většinou se tyto negativní či sobecké záměry obrací dříve či později i proti nám samotným.“ [5]

Kyvadlo a mapy

Pomocí kyvadla a mapy je možné hledat vodu, osobu, předmět, podzemní jeskyni, hrob, chodbu apod. Jak ale kyvadlu přiblížit, co zrovna chceme? Jednoduše na to buď silně myslíme nebo ji přiblížíme jinak. Pokud např. hledáte klíče, které jste někde zapomněli, můžete k horní části kyvadla přidělat jiný klíč, pokud hledáte něco jiného, přiděláte tam něco, co má s danou věcí něco společného.
Práce s kyvadlem při hledání místa na mapě je obdobná klasickému použití. Nejdříve je nutná příprava, pak domluva na významu, mapa by měla být položena dle světových stran. Obvykle se pak nad mapou přejíždí kyvadlem cca 1,5-2 cm a v mysli nebo i nahlas se opakuje konkrétně položená otázka. Kyvadlo se nad příslušným místem může začít točit ve směru hodinových ručiček, příp. jinak, podle toho, jak obvykle ukazuje kladný význam. Abychom našli dané místo co nejpřesněji je možné použít tužku, jejíž špičkou jedeme přes místo, které kyvadlo označilo, a pokud dojedeme špičkou na hledané místo, kyvadlo se dá opět do pohybu.
Další možností, jak kyvadlo může ukázat příslušné místo je pomocí teploty. V tomto případě se kyvadlem přejíždí nad mapou a druhou rukou se také pomalu pohybuje nad mapou přibližně ve stejné vzdálenosti, jako s kyvadlem. Právě tato ruka by měla pocítit teplo, pokud je nad místem, které chcete poznat.
V obou případech se kyvadlo drží v dominantní ruce, je nutné soustředění a klid a ostatní doporučení, která jsou uvedena u obecného postupu.

Práce s kyvadlem má smysl, pokud jí věříme. Z vlastní zkušenosti můžeme říct, že „něco na tom je“. Zkouška pomocí otázek, na které známe odpovědi, vyšla na jedničku, ale mapu jsme zatím nevyzkoušeli.

Použitá literatura
1. Cukýna. Magické kyvadlo [online]. c2007 [cit. 2008-06-28]. Dostupný z WWW: <http://charmed.cybergames.cz/kyvadlo.html>.
2. Kyvadlo [online]. [2005] [cit. 2008-06-28]. Dostupný z WWW: <http://www.nontrez.mysteria.cz/kyvadlo.htm>.
3. Nina.pina. Kyvadlo [online]. [2007] [cit. 2008-06-28]. Dostupný z WWW: <http://www.dokonalezeny.cz/magie-a-tajemno/kyvadlo-120-2201.html>.
4. Siderické kyvadlo [online]. [2005] [cit. 2008-06-28]. Dostupný z WWW: .
5. SUCHEL, Miroslav. Kyvadlo - prodloužená ruka vašeho podvědomí [online]. 2007 [cit. 2008-06-28]. Dostupný z WWW: <http://zivotni-energie.cz/kyvadlo-prodlouzena-ruka-vaseho-podvedomi.html#id01>.
6. WAHLGRENIS. Kyvadlo [online]. 2004 [cit. 2008-06-28]. Dostupný z WWW: <http://www.wahlgrenis.cz/vestpom1_kyvadlo.htm>.

Bobanx + Pavla Foto Bobanx