NÁHODNĚ NALEZENÉ POKLADY

Pátráte cíleně po pokladech a stále jste nic nenašli? Kopete stále jen knoflíky a munici? Společně se teď můžeme přesvědčit o tom, že nestačí jen hledat, ale být ve správnou dobu na správném místě. Podívejme se na události z poslední doby, které se staly u nás i v zahraničí a stojí za to si je přečíst. Jsou lidé, kteří hledají - a jsou lidé, kteří mají prostě štěstí…

Poklad stříbrných mincí

03.07.2008 -TÁBOR

Stříbrný poklad našel na staveništi jezu v Soběslavi na Táborsku muž, který se na místo náhodně přišel podívat. Země ukrývala asi tisíc pravděpodobně stříbrných mincí z počátku 17. století o celkové váze asi tři kilogramy. Peníze nejsou v příliš dobrém stavu a proto vyhodnocování pokladu bude trvat delší dobu. Nicméně archeologové mezi mincemi objevili jak českou, tak i zahraniční ražbu. Neměly by zároveň být mladší než z roku 1620. „Jedná se o hodně významný nález,“ potvrdil Právu archeolog z Husitského muzea v Táboře Rudolf Krajíc.

Mince v zemi ukryl pravděpodobně jejich majitel v době třicetileté války. „Mohlo jít o žoldáka, který Soběslaví procházel a peníze si tu ukryl. Mohl být i v nouzi, a proto si je schoval. Na tu dobu to byla zcela běžná věc,“ vysvětluje Ondřej Chvojka z Jihočeského muzea v Českých Budějovicích.

Archeologové si zatím nejsou jisti, jakou má poklad nominální hodnotu. Pro špatný stav jednotlivých kusů také nevědí, jakou měly peníze cenu v době, kdy se s nimi platilo. Jisté však je, že jde o velmi cenný a hodnotný historický nález.

Meč starý 3 000 let

15. 01. 2008 - ZLÍN 

Parádní úlovek se podařilo dostat novodobým hledačům pokladů na Zlínsku. S detektorem kovů objevili u Újezdu nedaleko Slavičína vzácný bronzový meč. V době, kdy podobné nálezy spíše mizí u překupníků, nálezce, Vojtěch Václavík, unikátní kousek předal Muzeu jihovýchodní Moravy ve Zlíně.

Jeho poctivost ocenil Zlínský kraj. Jak v úterý informoval hejtman Zlínského kraje Libor Lukáš, nálezce dostane od úřadu odměnu 10 tisíc korun. Podle informací archeoložky Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně Jany Langové se jedná o unikátní nález, který je ve střední Evropě vzácný.

„Pan Václavík ho našel již vloni, a to se svým kamarádem. Společně spolupracují s muzeem ve Slavičíně a s pomocí detektoru kovů hledají po okolí zbytky letadel po letecké bitvě, která nad těmito místy probíhala za druhé světové války,“ popsala archeoložka.
„Výjimečnost nálezu umocňuje skutečnost, že v jeho místě se vůbec nedaly nějaké archeologické nálezy předpokládat, nejde o žádnou známou archeologickou lokalitu. Šlo o běžnou lesní cestu,“ uvedla Langová. Odborníci na nálezu oceňují stupeň jeho zachovalosti.

 „Jedná se o bronzový meč, dlouhý 60 centimetrů, který pochází z období lužických popelnicových polí, tedy let 1250 – 750 př. n. l. Jde o téměř kompletně dochovanou prehistorickou zbraň, ve Zlínském kraje nález první svého druhu,“ doplnila Jana Langová. Jak se na cestu v lese v kopcích Vizovické vrchoviny meč dostal, když tu nebylo v minulosti žádné sídlo? „Na to je těžké hledat odpověď,“ krčí rameny archeoložka.

„Lze spekulovat o tom, že ho zde někdo ztratil. Na některých kopcích v okolí jsou zaznamenána někdejší hradiska, tudíž jakýsi pohyb tady v minulosti byl. A nebo šlo o záměr. Ten mohl mít řadu důvodů,“ dodala Jana Langová. Mohly být kultovní, kdy se mohl stát obětí, nebo ho kdosi narychlo chtěl uchránit před lupiči. Možností je tolik, kolik si dnes můžeme dovolit představivosti. Meč je nyní vystaven v muzeu ve Slavičíně.

Objev mincí ve zdi domu

30. 10. 2007 - JOHNSTOWN

Že by lidé vyhazovali peníze? A přeci. V dlouho opuštěném domě v americkém městě Johnstown se našly hromady starých mincí v celkové hodnotě kolem 200 000 dolarů (3,75 miliónu korun). Některé z nich bývalí majitelé jednoduše házeli do díry ve zdi.

Jeff Bidelman, majitel obchodu se starožitnostmi poblíž města Johnstown řekl, že pomáhal rodině vyklidit dům po smrti majitelů, kteří tam ale už po celá desetiletí nežili. Táhnul zrovna dolů pytel starých mincí, když si v prvním patře všimnul díry ve zdi. "Ta žena mi řekla, že když byla malá, kolovaly pověsti, že tam házeli své peníze," řekl Bidelman reportérům Johnstown Tribune-Democrat. Bidelman se tedy proboural zdí pod dírou a během pár minut se brodil záplavou starých mincí. "Majitelé si myslí, že za to dostanou tak 100 tisíc dolarů, ale já mám za to, že peníze mají hodnotu tak dvakrát vyšší," dodal. Když začal starožitník mince třídit, našel mezi nimi i pravé poklady: mince ražené v roce 1793. Ty mají velkou hodnotu a některé z nich už byly dány do internetových aukcí.

Poklad Vikingů

19.06.2008 - YORKSHIRE

Kromě toho, že nález vrhl světlo na život Vikingů žijících před více než 1000 lety, hodnota pokladu byla oceněna přibližně na 750 000 liber. Očekává se, že Whelanovi si ponechají polovinu hodnoty pokladu, a druhou část obdrží farmář ze severního Yorkshiru, na jehož poli byl poklad nalezen.

Stalo se to v Yorkshiru. … Pole bylo rozbahněné, hluboce zorané a jediné, co oni zatím sebrali, bylo pouze několik starých rezavých knoflíků. Ale skupina hledačů kovů, lovci pokladů, otec a syn David a Andew Whelanovi, se rozhodli zkusit to ještě jednou. Signalizace je dovedla k jedné jediné minci, která sama o sobě znamenala úspěšný den. Ale Whelanovi pokračovali v kopání a odhalili poklad zlatých a stříbrných drahocenností Vikingů. Tento nález je považován za svého rodu nejvzácnější nález v Anglii za posledních více než 150 let.

"Byla to opravdu moje poslední naděje, - řekl David Whelan, 60 let. Na tom poli jsme byli několikrát a nenašli jsme vůbec nic, kromě pár kousků kovu a 90 knoflíků. Pracovali jsme s detektorem kovů, když jsem zaznamenal signál. Vykopal jsem pár lopat půdy - signál zesílil. Tak jsem pokračoval v kopání. Hrudka půdy se vyloupla z boční stěny jámy a já jsem tam uviděl minci, která trčela z hlíny." Pak vykopali jámu a našli v ní zbytek pokladu.

Pan Whelan z Leedsu, který své víkendy trávil hledáním pokladů s detektorem kovů a společně se synem Andrewem, 35 let, zeměměřičem, dodal: "Náš sen byl najít něco podobného. Pokud bychom našli třeba jen jednu minci, létali bychom štěstím."

Slavnostně otevřený v Britském muzeu nejvýznamnější poklad Vikingů obsahuje ozdoby ze zlata a stříbrný pohár, 617 stříbrných mincí, zlatý náramek na ruku, špendlíky, brože a všelijaké valounky neopracovaného stříbra.

Experti říkají, že pětipalcový pohár, zdobený motivy zvířat, byl vyroben v Severní Francii v IX. století a byl pravděpodobně používán při bohoslužbách. Mince, datované X. stoletím, sem přišly jak z anglosaské Anglie, tak i z různých částí Asie.

Náhrdelníky, jeden z nich byl vyroben z pravého zlata, jsou svědectvím, že poklad patřil vikingskému šlechtici. Barry Eiger, kurátor Evropských objektů v Britském muzeu, říká: "Je to neobyčejně významný nález nejen pro to, že je největší a nejlepší za posledních 150 let. Fakt, že předměty jsou původem z různých koutů světa, ukazuje na ohromný rozsah komerčních aktivit vikingů".

Pan Eiger také řekl, že poklad byl svého času nashromážděn díky obchodnímu umění Vikingů, anebo mohl být také nakraden. Připomenul, že pravděpodobně jeho majitel poklad pro sebe zakopal v roce 927, kdy Angolosasové za krále Athelstana vyháněli Vikingy ze Severní Anglie.

Rodina Whelanových odmítla zveřejnit polohu pole, kde byl poklad nalezen. Tvrdí, že se tam mnohokrát vrátili a nic zajímavého už tam nenalezli. Nález byl prohlášen za poklad a očekává se, že Britské muzeum bude mít snahu jej odkoupit.

Podle Zákona o pokladech z 1996 roku, jakýkoliv nález, který může být historicky opodstatněný, musí být ohlášen v úřadu Koronera. Potom jsou předměty převezeny do Britského muzea, kde na něj experti vystaví doklad. Koroner použije tento doklad k tomu, aby bylo určno, zda se jedná o drahocenné předměty. Pokud ano, jsou oceněny a nabídnuty Muzeu k odkoupení. Hledači pokladů získávají polovinu příjmů a druhou polovinu - zemědělci.