verze pro tisk3. února 10:05
SHORTY
|
Štěpánko hezký článek. 
NOVÁ METODA URČOVÁNÍ STÁŘÍ ARTEFAKTŮ
Celý tým archeologů z Edinburgské univerzity zkoumal nový způsob datování stáří předmětů.Již známá radio-karbonová metoda (princip této metody je popsán níže) se nehodí na všechny artefakty,je vhodná a spolehlivá u kostí nebo dřeva.Určení stáří keramických střepů je ale problematické.
Profesor Edinburgské univerzity CHRISTOPHER HALL vysvětluje:" Měřením množství vody,které se spojilo s materiálem,lze vypočítat stáří keramiky.Vypálená hlína reaguje s atmosférickou vlhkostí okamžitě poté,co se vytáhne z pece."
Jak vlastně měření vypadá?
Zlomek keramiky se nejprve zváží a pak zahřeje na 500 stupňů.To odstraní vodu a pak se předmět znovu zváží.Na to se použije extra přesný měřící přístroj,který určí,jak rychle se v materiálu usazovala vlhkost.Z takto získaných údajů se dá určit datum vzniku artefaktu.Nová metoda se zatím testovala na třech předmětech,u dvou byla známa přesná datace,třetí byl vědcům zatajen.Všechny tři předměty tato metoda určila naprosto přesně.Metoda má ale také svoji stinnou stránku.Pokud se předmět vystaví teplotě vyšší než 500°C,jeho "vnitřní hodiny" se resetují.Zjistilo se to na středověké keramice z CANTENBURY,kde vědcům metoda ukazovala stáří 66 let.To jim vycházelo na rok 1942,kdy bylo toto město bombardováno německými zápalnými pumami. Pokud se tato metoda potvrdí jako funkční,bude to velký převrat nejen v archeologii.
Středověké trojnožky určené k vaření na otevřeném ohni.
RADIOKARBONOVÁ METODA je chemicko-fyzikální metoda,určená pro zjištění stáří biologického materiálů (kosti,dřevo,jídlo...).Je založena na výpočtu z poklesu atomů radioaktivního izotopu uhlíku 14C v původně živých objektech.
Předpokladem je to, že tento nuklid je v průběhu života doplňován do organismů z okolního prostředí. Tento nuklid se neustále vytváří interakcí neutronů kosmického záření s dusíkem v atmosféře, v přírodě se vyskytuje jako 0, 000 001 % veškerého C. Právě tohoto prvku se využívá, protože je z velké části zastoupen v každém živém organismu. Zároveň však v živých organizmech, stejně jako kdekoliv jinde dochází k jeho rozpadu.
Po smrti organizmu dochází k přerušení příjmu 14C z okolí. Poločas rozpadu 14C je 5730 let což znamená, že za tuto dobu poklesne jeho relativní obsah ve vzorku na polovinu. Změřením jeho poměru ke stabilnímu 12C je pak možné vypočíst dobu, kdy byl vzorek vyřazen z koloběhu v přírodě (organismus zemřel).
Radiokarbonová metoda byla objevena roku 1940 a používá se především v archeologii, ale také ve vědách etnobotanických.
Nevýhodou této metody je její nepřesnost a lze jí určit stáří pouze u organických materiálů - živočichů, ale i jídla a dřeva. Metoda také určuje stáří materiálu - deska jako podklad pro malbu(kdy byl poražený strom, ne stáří namalování malby), papíru, pergamenu (kdy zemřela ovce, ne kdy byl pergamen napsán) Jednak nelze určovat přesné stáří vzorků jejichž reálné stáří přesahuje zhruba 50 000 let - v extrémních případech 100 000 let, protože obsah 14C poklesne na příliš nízkou úroveň, stejně tak není možné určit méně než 100 - 200 let stáří vzorku. Statistický rozptyl v jakém vychází datace podle této metody je v řádech desítek až padesáti let. Nepřesnost se pak může pohybovat okolo 1 - 5 %. Další nevýhodou radiokarbonové metody je, že je to metoda destruktivní, vzorek kosti se spálí (na čistý uhlík) a zjišťuje se aktivita vzorku - ke kolika radioaktivním rozpadům dojde (zhruba za 10 h).
Původní metoda vychází z předpokladu, že koncentrace 14C je stálá. Ve skutečnosti však tato koncentrace kolísá. Později byla proto metoda korigována a průměrována zejména pomocí dendrochronologie, ale i dalších metod. Je proto třeba kontrolovat, jestli údaje uvedené u vzorků představují syrová data (obvykle označovaná jako BP - before present, definováno jako "před rokem 1950"), nebo data už přepočtená na běžný letopočet (označována jako BC - před Kristem). Data z druhé poloviny 20. století jsou silně ovlivněna jadernými testy, které výrazně zvýšily dočasně obsah 14C. Naopak vzorky z míst, kde je do organismů vestavěn uhlík z fosilních zdrojů (CO2 vzniklý spálením uhlí nebo ropy), se mohou jevit jako starší.
PROFESSOR CHRISTOPHER HALL
3. února 11:40
rodokmena
|
pěkný článek, dost zajimvý 
4. února 19:12
mambo.61
|
Zajímavé.
4. února 21:29
blackjoe
|
Zajímavý článek
Přidat příspěvek
Pro vložení příspěvku se musíte přihlásit. Pokud nemáte na LovecPokladu.cz uživatelský účet, zaregistrujte se. Registrace je bezplatná a k ničemu vás nezavazuje.
