O hledání detektorem kovů ve městech

Kde byl park už před 200 roky?

O hledání ve městech koluje mnoho mýtů a také se kolem něj dost mlží. A i mlčí. Pro všechny lovce připomínám: Je třeba vědět, že hledání v zástavbě nijak doporučováno není, a zastavěná území sídel jsou považována za archeologické lokality. Ty, jak je každému známo, požívají zákonné ochrany. Jenže je takový park, kde hodlá lovec slídit, vůbec perspektivní? A jak to je v okolí měst? Na dohled od televizní záře oken sídlišť...

V první řadě bych považoval za nutné si ověřit, zda se opět nedostáváte na nějakou archeo lokalitu. Bez ohledu na důsledky, a nezáleží na tom zda nálezy hodláte odevzdat, na archeo opravdu nemáme co dělat. Ale na druhou stranu, ve městech a okolí je spousta zajímavých míst, kde je ve vrchních vrstvách uloženo leccos. A třeba i Ag mince.

Pokusím se přiblížit možné úvahy lovce popisem vývoje jednoho menšího města.

Na snímku mapy z konce 17. století vidíte kompaktní městskou zástavbu, jak se vlastně nedostala dál než za středověké hradby ze 13tého století. Vidíte také cesty, ze kterých se nestaly silnice, ani je nepohltilo město. Najdete také výrazné cesty, které dokonce už ani nenajdete, když je nehledáte… Naleznete zde rybníky, které už později na mapách neobjevíte. Rybníkům se  budu věnovat někdy jindy. Na okrajích map zase máte vesnice, které mají ještě zcela původní středověký tvar. Těm se také budu věnovat též, ale posléze, za čas.  

Mapa z konce 17. století

Jaký byl rozvoj na době rozkvětu Rakouska-Uherska? To je také zajímavá otázka. Musíme tedy znát nějaké informace o městě a jeho okolí kolem roku , což nám nabízí další mapa. Zachycuje pozemkové stavy v okolí města cca v roce 1836, pozemkový katastr. Sledujte hrany zástavby, abyste je mohli později najít ve svém městě…. Lidé se přece odjakživa vydávali bavit za město. A nemuseli ztratit jen porstýnky z pouti…. Proč se asi říká: Už jsou oschlé meze. Souvislosti jsou leckde. A nálezy nebudou hluboko, určitě ne v archeo hloubkách…

Mapa  cca 1836 - zřejmě stabilní pozemkový katastr František I.

Mějte v hlavě i první obrázek, a podívejte se další mapku, ta je z roku 1890. Už na ní uvidíte železnici, neuvidíte některé rybníky, a povšimnete si, že se město vydalo „daleko“ na severozápad. První otázka je na stole. Proč zrovna tam? Někteří asi tuší, že to bylo tehdy z nějakého důvodu nejsnadnější. Člověk je v první řadě línej, proto začal myslet, že. Druhá věc je ta, že hradby na opačné straně města jsou nějak nižší, menší. Proč se rozvinulo tím směrem jenom kousek? Nejspíš tam byly bažiny. To aby domorodcům neteklo do bot…. Takže ani archeo lokalita tam nebude. Až na cesty… Ale na mapě najdete zase cesty, které už dnes nejsou. A ty také procházely městem. Občas je má někdo na zahradě. (A tam to sype….) V tuhle chvíli je třeba přestat snít a naprosto nekriticky si zapisovat co vás napadne. Bude to spousta otazníků, ale také spousta podnětných věcí. Přemýšlejte „selským“ rozumem.

Mapa z roku 1890.

Posuneme se zase o pár desítek let blíž současnosti. Do časů, kde začínají být běžné niklové mince, kde se objevuje rozhodným způsobem v zemi hliník, oblíbené fólie. Na další mapě je naše zkoumané město v roce 1940. Na mezích, které zbyly, je soustava cest, pozůstatek slučování v období velkostatků. Kružítko je důležitá, nepostradatelná pomůcka. Najděte penál!
Jak daleko byste šli na procházku? Jak dlouho by vám cesta trvala, než by vás to přestalo bavit? Jste tovaryš, a máte jen volné odpoledne a fejsbuk není…. Kružítko pomůže přemýšlet dál. Na mapě už vidíte zakreslené budovy. U nich jsou ty zahrádky, na kterých mohou být v tom smetniku leopoldové, františkové, josefové….. Pod kterýmy řádky mrkve nejspíš, to je skryto výše.

Mapa 1940 budovy

Většinu podkladů lze získat na obecním nebo městském úřadě, taky v muzeích. Pomůže i hledání na internetu, kde je o kartografii řada informací.

litrfree