verze pro tisk31. července 2007
simsa
|
Tomu říkám poklad...
Odyssea
Záchrana
Hledání pokladů hluboko pod hladinou oceánu se zdá být podobné jako hledat pověstnou jehlu v kupce sena. Když se na tento druh podnikání podíváte pomocí statistiky zjistíte, že najít vrak lodi není až tak velký problém. V období mezi 16. a 19. stoletím byly oceány skutečnými křižovatkami mezinárodního obchodu. Díky nedokonalé navigaci a poměrně nízké úrovni námořnického umění se odhaduje potopení asi 3 milionů lodí v tomto období. Dna oceánů by tak měla být doslova poseta vraky 
.
Podle zveřejněných odhadů leží podél břehů Ameriky přibližně 650 000 lodí . V nejnovější historii od roku 1824 do roku 1962 se ve stejném prostoru potopilo dalších 1500 lodí s odhadovanou cenou nákladu v hodnotě 1 bilionu dolarů!!!
Společnosti
Tyto informace jsou samozřejmě všem dostupné a tak se od 50. let minulého století začínají objevovat společnosti na záchranu vraků. Ve většině případů se nenajde nic. Ani společnost Odyssey, o níž tu chci psát, není výjimkou. V její nedávné minulosti je případ naprostého promrhání prostředků investorů. Společnost také čelí několika žalobám kvůli údajnému nadhodnocování ceny akcií a nálezů.
Nález století
Společnost Odyssey nedávno ohlásila nález přibližně 500 tisíc stříbrných a zlatých mincí na utajovaném mistě v Atlantiku s krycím jménem Černá Labuť.
Španělské úřady se ale domnívají, že nález byl učiněn v jejich výsosných vodách. Loď ,patřící společnosti (Ocean Alert), je zadržena v mezinárodních vodách poblíž Gibraltaru a pod dohledem Španělské policie je eskortována do přístavu Algeciras. V přístavu je podrobena důkladné prohlídce. Jsou zabaveny části vyhledávacího systému a samozřejmě všechny pevné disky, které španělé našli. Pro španěly je překvapením, že poklad byl ihned po nalezení odeslán do USA.
Záchranná skupina odmítá sdělit kde k nálezu došlo, ale vše nasvědčuje tomu, že si byli velice dobře vědomi svého počínání na hraně zákona. Na palubě byl přítomen právník se specializací na námořní právo.
Španělé také tvrdí, že v době, kdy na palubu vstoupili příslušníci policie, byli zachránci ve tvrdé hádce o osudu nalezených cenností.
USA samozřejmě protestují proti zadržení jejich lodě v mezinárodních vodách, což je pochopitelné, a musí to udělat každý suverenní stát. Tím se dostávám k námořnímu právu, které sice hovoří naprosto jasně, ale dá se různě vykládat.
1.Vlastnictví majetku z potopených lodí v mezinárodních vodách se řídí zákonem o právu záchrany.
2. Zákon záchrany stanoví: Jestliže má zachráněný majetek prokazatelného majitele, má zachránce právo na nálezné a na úhradu nákladů, které mu vznikly při vyzvednutí.
3.Zákon nálezu : Jestliže se nenajde žádný prokazatelný majitel, jsou všechny zachráněné věci nálezce.
Španělé samozřejmě tvrdí, že oni jsou nástupnickou zemí a tudíž je celý nález jejich. Odyssea tím, že přemístila poklad do USA, pravděpodobně dosáhne u amerických soudů exkluzivity na nález a španělé ostrouhají.
Je však možné, že vše nakonec dopadne uplně jinak. Nedávné tvrzení šéfa společnosti, že jejich lodě se u Španělských břehů zdržovaly z důvodu podpory třetího dílu Pirátů z Karibiku mě docela dostalo do kolen
.
Televizní stanice NBC v nedávné reportáži o osudu pokladu z Černé Labutě uvedla na adresu Odyssey, že její minulost je temná stejně jako vody které prohledávají její lodě. A asi na tom něco bude.....
Vše, co jsem zde uvedl, nemění nic na tom, že vraky lákají. Musím říct, že mě mrzí, že nevím o žádných češích, kteří se podobných akcí zůčastnili. Ale třeba se tu někdo ozve:)
Elmara
6. listopadu 2007
tonak
|
Pěkný pokládek,a už se ví komu patří?
Přidat příspěvek
Pro vložení příspěvku se musíte přihlásit. Pokud nemáte na LovecPokladu.cz uživatelský účet, zaregistrujte se. Registrace je bezplatná a k ničemu vás nezavazuje.
» 