Poznáváme krajinu, (Nejen) o starých cestách

Kategorie: Návody na hledání

Když procházíme krajinou, vnímáme její úžasnou rozmanitost, rozpoznáváme působnost člověka od přirozeně formovaných reliéfů, učíme se krajinu číst. S přibývajícím zkušenostmi roste i obdiv a respekt vůči přírodě, ale i našim předkům, kteří ji dovedli využívat chytře a účelně, přitom ji nijak neškodili. Staré cesty krajinu utvářely. A cesty byly  samozřejmě dokladem lidské činnosti. Představují knihu, jasně srozumitelnou kroniku historie našich předků. Stačí jen otevřít oči a číst...

Kousek té filosofie

Toulky přírodou, ať již s detektorem či bez, člověka jaksi samozřejmě a nenásilně formují. Učíme se pokoře, poznáváme mnohé již zapomenuté, krajina nás obohacuje. Docházejí nám určité souvislosti, s přibývajícími znalostmi si už dovedeme spojit historii krajiny a její vývoj v současnou podobu a postupně se učíme ji respektovat a obdivovat. Jak jiný je dojem z prostředí, které neznáme a jak odlišné pocity sounáležitosti zažíváme, naučíme-li se krajinu poznávat i s její historií, vzpomínkami a pamětí lidí, našich předků..

Potřeba cest a základní dělení

Zatímco v současnosti využíváme pokročilé technologické vymoženosti a cestu si tak dovedeme (mnohdy zcela nelogicky a s negativním dopadem na okolní prostředí) vydobýt v přírodě prakticky kdekoli, ve středověku a dříve se cesty formovaly nenásilně a chytře. Využíval se přirozený reliéf krajiny, pevnější podloží, snadno prostupná místa, pokud možno s minimálním převýšením nebo bez prudkých stoupání. Při výběru cesty se lidé obloukem vyhýbaly mokřinám a podmáčeným úsekům, prameništím, stejně jako prudkým svahům, skalnatému terénu a svahovým sutinám. S rostoucí náročností na užívání cest z původně pěších loveckých stezek a obchodních tras se cesty rozšiřovaly pro potřeby většího množství lidí a stále častějších povozů.

Takové cesty bývaly velmi staré, mohou pocházet ještě z dob starověku i dříve. Některé slouží dodnes, ale v krajině je již nepoznáme. Jsou z nich asfaltové silnice, vysoko nad vrstvami původních cest. Strategicky spojovaly (obchodně, politicky, vojensky) důležitá města a místa. Mnohé také zanikly, sice již staletí neužívané, jsou ale dodnes zřetelné. Nejčastěji v lesích, kde cesty zůstávají v podobě starých opuštěných úvozů, oproti okolnímu terénu více či méně zahloubených cest. V polích jsou již velmi málo znatelné nebo vůbec, cesty tam jsou často rozorané, přerušené, zpravidla již neexistují.

Polní cesty

Z každého dvorku dříve vedla cesta na pole či do lesa. Sousedé se mnohdy o cesty svářili, ale častěji na společných úsecích pracovali. Starost o vlastní cestu byla nezbytná, jak jinak by se dostali na pole? Po prudkých deštích se cesty vyplavovaly, vznikala koryta, prohlubovali se koleje. Postupně vznikaly cesty, které bylo třeba udržovat. Dláždily se velkými a pokud možno kameny s co nejméně plochami. Kola povozů a kopyta koní či dobytka je ohlazovala, „zatloukala“ hlouběji a pevněji. Malými kameny se „utemovaly“ mezery mezi těmi většími. Cesty začaly být sjízdnější, bezpečnější a pohodlnější. Podobné polní cesty často vznikaly už kolem 13. - 14. století.

Ovšem, tato kdysi samostatná políčka drobných sedláků byla po válce kolektivizována v jednotná zemědělská družstva a tak spousta drobných i větších cest, staletí užívaných, zanikla. Potřeba mnoha cest pozbyla smyslu, všechna pole i s cestami byla rozorána. Naštěstí i dnes jsou patrné; z leteckých snímků nebo vrcholů protilehlých kopců je vidět i to, co na místě neuvidíte. Odlišná vegetace, jiný odstín zabarvení terénu, těžká kamenitá půda...

Polní cesty kdysi mohly býti velmi vytěžovány, některé příhodně umístěné mohly zprvu sloužit jako výborná pěší zkratka mezi obcemi, později se přidaly povozy a vznikaly tak nové silnice, propojované s dalšími v okolí. Mnohokrát jsem stál uprostřed louky nebo pole na místě, kde stála kdysi velmi frekventovaná silnice, z níž dnes zbyl jen sytě zelený pruh náletových křovisek a travin, které rostou na kamenitém podloží (viz foto 3). Znám mnohá krásná tichá místa a zákoutí, kde dnes ani živáčka nespatříte a přitom ještě před 100 lety proháněly tudy vozy plně naložené formani, sedláci a obchodníci... V těch místech, zejména na křižovatkách, stávala i Boží muka, sochy a křížky, také hojně navštěvované hostince a krčmy, blízko vodních toků nebo na kopcích mlýny. I o nich si jednou povíme, neboť tvořili paměť krajiny celá desetiletí a staletí...

Pokud se vám článek aspoň trochu líbil a toužíte vědět více, příště se dozvíme něco o úvozových cestách, jak určit jejich stáří a jejich rozpoznávání v terénu. A nejen o nich...

Zdraví GM4PRO - Roman

Přikládám několik názorných fotek ze svých toulek. Za kvalitu se omlouvám, fota měla sloužit jen jako dokumentace, foceno kdysi obyčejným foťákem a ve špatném světle.

(obr1) Stará, ještě v 50. letech užívaná polní cesta mezi dvěma obcemi a historickým mlýnem. Pozvolna zarůstá a stává se mezí.



(obr2) Vzrostlé duby, které mají rádi kamenitou půdu, rostou často u opuštěných cest. V tomto případě je cesta dávno rozorána a její průběh naznačuje jen ohradník, lemující dva pozemky – hranice pozemků byla kdysi polní cestou napojující se středověkou obchodní stezku. Všimněte si v levé části pod dubem olšového porostu – půda je tam podmáčená několika prameništi, cesta vedla bezpečně po suché části, vyhýbala se mokřinám.



(obr3) Stará, kdysi dávno velmi frekventovaná hlavní cesta, která křižovala obchodní stezku a vedla přímo ke kostelu v obci. Všimněte si rozdílného porostu – křoviny a suchomilné rostliny v kamenité půdě staré cesty.
 

Článek je zařazen v kategoriích:

Komentáře

Parádni. Fotky jak z mariánek a okolí.Tohle prostě miluju.

Dobře napsané.Máš pravdu ,chce to pozorovat krajinu a ne jen koukat do země.A nálezy taky dost napoví,že tam byla třeba cesta.

Dobrá práce ;-)

Parádně napsaný článek,dobře se čte.Zítra jedeme na jednu starů cestu co leží někde v kopcách snad od doby bronzové,jak praví jedna knížka,jestli ju najdem nebo né,to netuším,ale na tu lesní pohodu se už moc těším :-D

Dobrá práce ;-)

Autor opět nezklamal. Dobře vybraný námět a pěkně napsané. Myslím, že nejvíce detektorářů ocení právě tohle sdílení praktických zkušeností z terénu. Jen tak dál... ;-)

Dobře napsaný článek. :-)

Článek pěknej! Taky pozoruju jak staré cesty v krajině mizí. Bývá to smutný pohled. :-(

Moc hezky napsané ! Pořád tvrdím, starci, tedy staří obyvatelé naší země a horníci, nebyli žádní blbci, než něco udělali, tak o tom především, před realizací, přemýšleli ! Nedělali nic chaoticky, hurá stylem, ale hlavně používali mozek a zkušenosti svých předků. Je mnoho věcí, nad nimiž člověk dnes velmi přemýšlí a hledí s úžasem, jak na to přišli a hlavně, růčo, plivnout do dlaní a jde se na to! Makali od rozednění, do slunka západu. Dokázali využít čas jim daný na tomto světě, úplně až do svého konce.

Moc pěkné. :-)

Moc pěkné. :-)

Krásnej článek jakej tady dlouho nebyl, těšim se na další ;-)

Super poučné :-)

Už se těším na další podobný články.
Tenhle se moc povedl

Tohle jsou ty příspěvky které sem patří a hodně pomůžou. Dík a pokračuj v tom ;-)

Moc pěkně se to čte,zajímavé ;-)

tož co od tebe čekat,než dobrý a záživný čtení,u kterýho to člověka nutí se zamyslet. ;-)
těším se na další xD

Mildas máš recht.Jen přidám,že i když makali od rána do večera,tak si i tu práci uměli rozložit a hlavně ji dělali v klidu a s rozvahou.Vždy si uměli poradit tak ,aby si i tu nejtěžší dřinu co nejvíc ulehčili.Dneska je všechno hrrr a hurá akce a hlavně co nejrychleji a nejlevněji i když v konečném důsledku se to kolikrát o dost prodraží. Vidím to i u své práce,když máme něčeho udělat hodně kusů.Mám logicky tendenci si udělat šablonu,přípravek, nebo vodítko tak, abych nemusel každej kus chystat zvlášť.Ale vedení mě zdrbe,že na to není čas a musí se valit kusy.Tak se to pak dělá místo několika hodin,několik dní :-D

Po zasetom to je wocas!!!

D9ky všem za podporu, jsem rád, že článek má nějaký smysl. A popop ty už toho neber tolik :-D

Už se těším na další podobný články.
Tenhle se moc povedl

je vidiet, ze ta to bavi ;-), super napisane :-)

moc pěkné - ;-)

Pěkný, líbí

Krásně se to čte ...těším se na další.Dík.

jj paradni pocteni :-)

hezký :-)

Pokud Vás zajímají staré stezky a cesky, doporučuji k přečtení tuto knihu: http://casopis.vesmir.cz/clanek/radan-kvet-duse-krajiny-stare-stezky-v-promenach-veku

Parádní článek,je zajímavý už se těším na další:-D

Hezky napsané a i ty fotky pro ilustraci bohatě stačí.Hezkýýý. :-)

Děkuji za super článek a rady, pro začínajícího hledače velmi cenné. Neví někdo kde se dají sehnat nějaké staré mapy ,někde v městské knihovně? Poradte děkuji.

Přidat příspěvek

Pro vložení příspěvku se musíte přihlásit. Pokud nemáte na tomto webu účet, zaregistrujte se.

↑ Nahoru + Zobrazit další nabídky

Nahoru