Příběh pečetidla aneb jak si představuji spolupráci s muzeem

Chtěl bych se s Vámi podělit o velmi zajímavou a příjemnou zkušenost a zároveň některým z Vás dát podnět pro možnou spolupráci a pomoc ve zmapování historie pěstování chmele a všeho co se kolem této činnosti točilo.

Začalo to vše jednu celkem pošmournou neděli. Od rána nálezy nic moc, tedy spíše nic než moc. Už jsme se s kamarádem Shortym rozhodli, že nás hlad, zima a vítr donutil vzdát tento lov a že se tedy vydáme k domovu. Po naložení všeho do aut a po nezbytné domluvě, kde si spravíme příště chuť jsem ještě pronesl, že se přeci jenom zastavím na poli, kolem kterého jsme jeli po cestě na lokalitu a které bylo nahrubo zorané...přeci jen s úplně prázdnou kapsou se mi nevrací domů úplně nejlépe. Poté jsme se na první křižovatce rozjeli na opačné strany a já po chvíli zastavil u zmiňovaného pole. Nutno podotknout, že vítr, zima a terén na poli byl opravdu něco, co by zkazilo náladu i otrlým hledačům. Můj cíl byl jednoduchý – první zajímavý nález na uspokojení hledačova srdíčka a hurá domů. Po několika desítkách metrů signál a nález byl na světě…poměrně velké pečetidlo. Šup s ním do kapsy a hurá domů.

          Po jemném omytí vodou a mýdlem na mne vykoukl nápis: „ Česká tržnice na chmel v Rakovníku obec Řenčov“   První překvapení … „Řenčov“ …přeci správně je to Řevničov?  Jal jsem se pátrat…web obce Řevničov říká:    Obec Řevničov (lidově a do roku 1923 též úředně Řenčov) …první stopa. Dále jsem neváhal a po nafocení zaslal prosbu o pomoc s určením do Chmelařského muzea v Žatci s poznámkou, že pokud by pečetidlo bylo přínosem pro jejich sbírky, tak ho velice rád věnuji…

Do několika dnů jsem se po krátkém telefonátu a z mailu dozvěděl následující:

„ Česká tržnice na chmel v Rakovníku fungovala od roku 1885 a jejím cílem bylo známkovat (ověřovat) chmel, vypěstovaný v českých chmelařských obcích. V té době fungovala známkovna chmele v Žatci, ale ta byla pro české pěstitele neakceptovatelná, tedy si založili svou, českou. Tržnice zanikla v docela krátkém čase, protože již v roce 1891 vznikla jednota Chmelařská, ke které přistoupili i české pěstitelské obce z rakovnicka a posléze byla vytvořena Spojená známkovna chmele v Žatci.

Domnívám se, že pečetidlo pro obec Řenčov by mělo být vystaveno v našem Chmelařském muzeu, aby dokládalo tuto krátkou epizodu z téměř tisícíleté epochy pěstování chmele u nás.“ Ještě jednou Vám děkuji a zvu Vás do našeho muzea, abyste poznal prostředí, ve kterém by Váš předmět mohl být vystaven.

V hluboké úctě“……..atd…

Tento výňatek je z mailu od p. Vladimíra Valeše, který je manažerem muzea. Již z mailu mi byla komunikace pana Valeše velmi sympatická a byl jsem mile překvapen přístupem a hlavně mi to velmi pomohlo v rozhodnutí, jak bude naloženo s pečetidlem.

Bohužel několik týdnů jsem se do Žatce nedostal, a když jsem minulý týden ve čtvrtek večer věděl, že v pátek odpoledne se mi povede se v Žatci zastavit, bylo již bohužel pozdě na to, abych informoval muzeum, že přijedu. Nicméně risk je zisk a proto jsem druhý den již otvíral dveře muzea, které mne již zvenčí překvapilo svojí velikostí a zajímavě utvořeným průčelím budovy. Ve vstupním prostoru mne oslovila příjemná slečna s tím, jak mi může pomoci a po krátkém nástinu, proč a nač jsem tam již vytáčela mobil pana Valeše. „Prý je na obědě a zanedlouho bude zde“.  Dostal jsem papírového průvodce a instrukce kudy se vydat na prohlídku, abych si zpříjemnil čekání….vřele doporučuji navštívit každému….opravdu se zde člověk na obrovské ploše dozví vše o pěstování chmele u nás od počátků až do současnosti…slova asi opravdu nestačí a proto doporučuji navštívit ať už virtuálně, nebo osobně. Samozřejmě mne zaujala pečetidla….jaké bylo moje překvapení, když jsem zjistil, že nejstarší pečetidla a vlastně všechna, jsou z období po druhé světové válce.

Po setkání s panem Valešem jsme pohovořili o pečetidle, některých exponátech a také jsem mu nastínil, že existuje Klub Lovce Pokladů a že se u kolegů zmíním o tomto muzeu a budu je informovat, že pokud budou mít možnost a chuť do budoucna přispět do sbírek něčím zajímavým, určitě doporučím, čímž takto činím. 

Na závěr mé krátké exkurze jsem si slíbil, že určitě muzeum opět navštívím, neboť expozice jsou natolik rozsáhlé, že za dobu, kterou jsem zde strávil, se nedalo ani zdaleka projít vše tak jak bych si představoval….

Pan Valeš mi vystavil darovací certifikát a spolu s něčím dobrým na ochutnání od místního pivovaru a hezkým tričkem se symbolem muzea, které mi daroval, jsme se rozloučili s tím, že pokud v budoucnu budu mít možnost opět něčím přispět do sbírek, znovu tak velmi rád učiním….

Takže vážení kolegové. Pokud by někdo z Vás našel něco, co by pomohlo rozšířit povědomí o historii pěstování chmele a budete míti vůli a chuť darovat tento předmět, aby si jej mohli prohlédnout další lidé, kteří se zajímají o historii pěstování tohoto „zeleného zlata“, které nám dává ten nápoj, ke kterému máme snad všichni kladný vztah...prosím učiňte tak. Po zkušenosti s tímto muzeem a s panem Valešem mohu jen vřele doporučit! Kontakty naleznete na stránkách muzea: http:// www.muzeum.chmelarstvi.cz   Jsem si jist, že pan Valeš Vám rád pomůže s určením předmětů a budete potěšeni příjemnou komunikací stejně jako já.

Věřím, že tato spolupráce může být přínosem jak pro muzeum, tak pro nás v tom, abychom některým škarohlídům  dokázali, že děláme také užitečné věci, které jsou ku prospěchu všem. Přeji spoustu zážitků podobných tomu mému, které jsou jedním z důvodů, proč mne tento koníček baví!