Příběh pečetidla nalezeného detektorem kovů

Příběh pečetidla

V druhé polovině září 2009 jsem se ploužil s detektorem po jednom poli poblíž našeho okresního města a kromě spousty jiných nálezů, jsem našel i velmi zajímavé pečetidlo. Viz můj příspěvek ze dne 20.09.2009 pod názvem „Opět se zadařilo“.
Již tehdy mě napadlo, že bylo-li nalezeno hned vedle okresního města, mohlo klidně patřit nějakému šumperskému měšťanovi či živnostníkovi. Ale jak to pečetidlo ustanovit? Pořád tvrdím, že informace jsou všude kolem, jen vědět, kde a jak je získat a jak je použít. A proto jsem se obrátil na šumperského historika, pana Drahomíra Polácha s následující prosbou:

„Vážený pane! Nejdříve mi dovolte, abych Vás co nejsrdečněji pozdravil. Měl bych pro Vás, jakožto pro šumperského historika, další lahůdku, či chcete-li, záhadu téměř detektivní. V sobotu jsem dělal detektorový průzkum jednoho pole u Šumperka a našel jsem velmi zajímavé pečetidlo. Není tak těžké se dovtípit a bude to možná i pravděpodobné, že když bylo nalezeno na poli hned vedle Šumperka, teoreticky by mohlo patřit nějakému měšťanovi či živnostníkovi, taktéž ze Šumperka. Jak je staré to je, nevím, a datovat se ho prozatím neodvážil ani pan Tomáš Krejčiřík z Ostravské univerzity, který je odborníkem na sfragistiku. Naznačím některé indicie, které by nás mohli dovést, ne k pachateli, ale k majiteli pečetidla. Ještě než jsem pořídil otisk pečetidla (musel jsem si koupit modelínu), byly názory na pečetidlo takovéto:

1. nahoře hvězdička, pod ní iniciály FG, hlavním motivem dva koníci, kteří stojí na zadních a uprostřed mezi sebou drží něco.

2. nejsou to koníci, ale psi a mohlo by se jednat o nějakého mistra pekaře, nebo cukráře. Ti psi totiž drží něco jako preclík. I řezníci měli občas ve znaku psa, protože ho využívali při rozvozu svého zboží.

3. vyjádření pana Tomáše Krejčiříka: dva lvi drží preclík nebo do trojhranu postavené tři soukenické člunky.

4. koupil jsem si modelínu, pořídil otisk a jsem z toho jelen. Jediné, co je mi jasné, tak je ta hvězdička a ty iniciály FG.

Pane Polách. Pokud by se Vám podařilo určit, komu to pečetidlo patřilo, za předpokladu, že má skutečně vztah k Šumperku či k jeho okolí, byla by to naprostá bomba, prostě unikát a možná by z toho byl i článek do místního či odborného tisku - třeba do sborníku Severní Morava. Pokud se  pečetidlo podaří určit, nález putuje do našeho muzea.
Velmi Vás proto prosím, zda by jste se do toho pátrání nemohl pustit. Já takové znalosti nemám. Detektorové nálezy pečetidel nejsou zas tak neobvyklé, nalézá se jich celkem dost a různých typů, ale téměř nikdy se nepodaří určit jejich majitele. Ale domnívám se, že v tomto případě máme velmi mnoho indicií, které by nás k majiteli mohly dovést. „

Odpověď přišla obratem:

„Zdravím Vás a děkuji za zaslanou informaci o nálezu. Je to opravdu rébus, takže jsem si obrátil na odborníka na pečeti, jímž je ředitel Zemského archivu v Opavě, K.  Miller, který kopie pečetí sbírá. Pokud vím, má sbírku i ze šumperského archivu, takže nevylučuji, že se s ní mohl setkat u nějakého dokumentu. V tuto chvíli Vám mohu říci pouze to, že pokud je to preclík a tento výrobek používali ve svém znaku i perníkáři, přicházeli by v Šumperku do úvahy Geschaderové (přišli do Šumperka na konci 18. století z Králík; Franz získal živnost po otci někdy na počátku 19. stol., ale pak se jí  nevěnoval) a Gansové. Na žádného šumperského pekaře (kterého známe) iniciály nesedí. Tady bych doporučoval spojení s bývalým ředitelem muzea dr. Melzerem, který se šumperském perníkářství věnoval. Ale možná je to úplně scestná úvaha. „

Do věci se vložil i výše jmenovaný pan Miller, když panu Poláchovi napsal toto:

„Na první pohled to vypadá opravdu na pekaře a varianta s preclíkem mezi lvy se objevuje velmi často. Jen mne zarážel ten tvar preclíku, který mi spíš připomínal třírohý klobouk z pohledu shora. Novák ve své práci o cechovních znacích skutečně u kloboučníků takto klobouk zobrazuje, ale já jsem v našich zemích podobně vyobrazený klobouk nenalezl. Vždycky byl z pohledu z boku. Tak to asi fakt bude nějaký pekař a rytec si s preclíkem (ostatně stejně jako se lvy) moc poradit neuměl. Tolik můj soud.“

Jiný by to možná v této fázi pátrání vzdal, ne však náš historik, kterého zaujala právě ta zmínka o třírohém klobouku. A tak přemýšlel a pátral dál a toto je výsledek:

„Pane kolego, posílám Vám výsledek pátrání. Díky postřehu dr. Millera jsem se zaměřil na kloboučníky. V okresním archivu, ve fondu AM Šumperka jsem v materiálech cechu kloboučníků (i. č. 1185) našel pečeť Franze Gärtnera na písemnosti datované 30.9.1805. Jsou na ní iniciály "F.G.", ale mezi lvy je klobouk z boku. Na reversu z 22.1.1803 jsou pečeti Klappera a Beschrützové se lvy a třírohým kloboukem z pohledu shora, u Beschrützové je dokonce ona jakási mřížka (rošt?). Na dopise cechu kloboučníků z Radnice z 2.3.1839 je na pečeti mřížka(?) jasně vidět a nad korunou je i hvězdička (pokud má nějaký význam). Harrer uvádí v seznamu kloboučníků Franze Gärtnera k roku 1750. Tento Gärtner koupil v roce 1770 od B. Reichelové dům dnešní Slovanská 20. V roce 1795 byl patrně již mrtev, protože Tereza Gärtnerová (asi jeho žena) toho roku postoupila dům Fr. Gärtnerovi, nepochybně synovi, jemuž zřejmě patří pečeť z 30.9.1805 (v roce 1801 koupil dům Anton Gärtner, bratr Franze, rovněž kloboučník). Je tedy s největší pravděpodobností zřejmé, že pečetidlo patřilo F. Gärtnerovi st. Připojuji snímky pečetí a omlouvám se za jejich kvalitu.

Co dodat na závěr? Nalezené pečetidlo s největší pravděpodobností kdysi patřilo šumperskému kloboučníkovi, Franzi Gärtnerovi a lze ho datovat do období 1750 – 1795. Já jsem splnil svůj slib a pečetidlo jsem věnoval našemu muzeu. Díky nálezu pečetidla a jeho určení se podařilo vložit další střípek do mozaiky historie našeho okresního města.

Inoboediens