Protiústavnost zákona o státní památkové péči

Kategorie: Co se jinam nevešlo

Britské listy

7. října proběhla na ČT24 zpráva o dražbě bronzové přilby římského vojáka z konce 1. století, nalezené v západní Anglii. Autorem unikátního archeologického nálezu je amatérský hledač pokladů. V aukční síni Christie's byla přilba vydražena za 2,3 milionu liber (64 milionu korun), což je desetinásobek vyvolávací ceny. Jedna polovina připadne nálezci, druhá majiteli pozemku. Představme si, že k nálezu této přilby došlo u nás, že ji někde u Mušova na jižní Moravě, kde je římské osídlení doloženo četnými nálezy, našel český kolega anglického amatérského hledače pokladů, tedy „detektorář“. Jaké by pro něj z nálezu vyplývaly právní povinnosti a co by mohl sám ze zákona očekávat?

Předně by nálezce byl povinen nejpozději druhý den po nálezu uvědomit Archeologický ústav nebo nejbližší muzeum. Nález by se ze zákona stal vlastnictvím kraje, avšak ministerstvo kultury by mělo možnost získat nález do vlastnictví státu za cenu určenou znaleckým posudkem, pokud by o to ministerstvo požádalo do 3 let od učinění nálezu. Nálezce by měl právo na odměnu, kterou by mu vyplatil krajský úřad. Odměna se u archeologických nálezů zhotovených z drahých kovů nebo jiných cenných materiálů může stanovit až do výše ceny materiálu (tedy kupř. za zlatý císařský dukát Karla IV., jehož cena se na numismatických aukcích dle stavu pohybuje kolem 100 000 Kč odměna maximálně cca 1 000 Kč). V ostatních případech, a to by se týkalo odměny za nález přilby z bronzu, stanoví se odměna nálezce až do výše 10% kulturně historické hodnoty archeologického nálezu učiněné na základě odborného posudku. Za povšimnutí zde stojí ono „až do výše“, což může v praxi znamenat třeba 5% nebo také jen procento jedno. Ostatně znalec spolupracující se státní institucí se o určení ceny příznivé pro úřad může přičinit. V žádném případě tedy stanovení ceny v aukci uměleckých předmětů. Lze předpokládat, že několik tisícovek korun odměny vyplacené krajským úřadem šťastnému nálezci bronzové přilby by u nás bylo ze strany státních institucí považováno za odměnu víc než dostatečnou.


Přilba by skončila (v případě, že by nálezce postupoval podle zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči a nález odevzdal) v depozitáři muzea a jednoho dne by se třeba zjistilo, že není k mání. Že se takové věci v českých muzeích nemohou přihodit? Omyl. Z muzeí u nás dokáží zmizet celé velké sbírky, jak se to přihodilo sbírce Josefa Slavíčka (nešlo o nálezy archeologické, nýbrž paleontologické, nicméně na trhu s fosiliemi jistě cenné), čítající 2500 kusů, která byla spravována Moravským zemským muzeem v Brně, odkud se za nikdy neobjasněných okolností doslova vypařila. Ostatně děsivá ztráta nenahraditelných kulturních hodnot z jednoho českého státního archivu, kde se podařilo rozkrást a v zahraničí rozprodat stovky listin podepsaných římskými císaři a českými panovníky ukazuje, jak to někdy s tou péči státu o památky může v praxi vypadat.


Ročně se díky hledačům s detektory ve Velké Británii evidují statisíce nových archeologických nálezů. V Německu je 50 000 detektorářů a ve Velké Británii ještě víc. V České republice je podle různých odhadů asi 15 000 detektorářů. V těchto zemích však, na rozdíl od České republiky, nejsou detektoráři nesmyslně kriminalizováni.


Na stránkách Národního památkového ústavu je článek Zuzany Bláhové Sklenářové z dubna 2008 o zlých detektorářích, kteří ničí kulturní dědictví. Pokud na ně člověk narazí někde v lese a zjevně to nebude vědecky pracující archeolog, nabádá Z. Bláhová Sklenářová k zavolání policie. Takové uvažování je zcela mimo realitu. V žádném případě se nechci zastávat kriminálních živlů, vylupujících pomocí detektorů hroby, vykrádajících archeologické lokality apod. S největší tvrdostí proti nim. Vidět ale v každém detektoráři, který není „archeolog při vědecké práci“ zločince a volat na něj hned policii, to je věru silná káva.


Stále víc lidí se odreagovává tím, že se v krajině prochází s detektory. Většině nejde ani tak o nalézání jako o samotné hledání. Znám soudce, podnikatele a další pracovníky v náročných profesích, kteří jsou náruživými detektoráři. Tento fakt prostě nelze v dnešní době pominout. Je bláznovství konstruovat zde uměle jakousi kriminalitu, šikanovat lidi trestními oznámeními a vyzývat k udavačství.


Zákon o státní památkové péči z roku 1987 (památkový zákon) upravuje činnosti na poli archeologie ve své části třetí – Archeologické výzkumy a nálezy. Oprávněn k archeologickým výzkumům je Archeologický ústav Akademie věd České republiky. Ministerstvo kultury může v odůvodněných případech po dohodě s Akademií věd České republiky povolit provádění archeologických výzkumů tzv. oprávněným organizacím (především jde o vysoké školy a archeologická pracoviště muzeí). Zákon zde vyžaduje, aby oprávněná organizace doložila (u svých pracovníků) odbornou způsobilost, tj. vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu se zaměřením na archeologii a 2 roky odborné praxe. Nezbytnou je vždy dohoda s Akademií věd České republiky o rozsahu a podmínkách archeologického výzkumu.

Pokud jde o vlastnictví movitých archeologických nálezů, stanovuje zákon přesná pravidla, podle nichž jsou archeologické nálezy buď vlastnictvím kraje, obce nebo státu. Vytváření soukromých archeologických sbírek je nezákonné.


Je zde porušena svoboda vědeckého bádání (Čl. 15 odst. 2 Listiny). Svobodu vědeckého bádání nelze účelově omezovat jen na vysoké školství či různá institucionalizovaná vědecká pracoviště, jak si to úředníci často představují. Svoboda vědeckého bádání má univerzální platnost a podmiňuje jakýkoli rozvoj vědecké činnosti (viz Ústava a ústavní řád České republiky, komentář, prof. JUDr. Václav Pavlíček a kolektiv, 2. díl Práva a svodoby, Linde Praha, 1999, s. 168).


Tím, že památkový zákon nepřipouští, aby z archeologických výzkumů vznikaly soukromé archeologické sbírky, vytváří různé kategorie vlastnictví, jak tomu činila ústava z roku 1960 nebo jak tomu bylo podle občanského zákoníku z roku 1964 v jeho původním znění. Není zde žádný rozumný důvod pro to, aby památkový zákon porušoval Čl. 11. odst. 1 Listiny, podle něhož má každý „právo vlastnit majetek“ a „vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu“. Není zde důvod uvedený v Čl. 11, odst. 2 Listiny (zabezpečování potřeb celé společnosti, rozvoj národního hospodářství či veřejný zájem), aby zde byla přípustna nerovnost subjektů co do předmětu vlastnického práva.


Častá argumentace profesionálních archeologů, že zákonem nelze připustit archeologickou činnost neprofesionálů, neboť stejně tak nikde nemáme amatérské chirurgy nebo amatérské jaderné fyziky, je snahou zachovat status quo. „My se také nemícháme do jaderné fyziky, ponechte starost o archeologii laskavě nám“, brání se v tomto duchu někteří. Taková srovnání jsou ale nesmyslná. Nikde v západní Evropě přece neprofesionálové neprovádějí chirurgické zákroky, naproti tomu v archeologii své významné postavení na rozdíl od stávajících poměrů v České republice mají (provádějí archeologický výzkum, mohou vlastnit sbírky atd.). Se stejně nesmyslnou logikou by se mohlo trvat na tom, aby beletrii mohli psát jen ti, kteří mají vysokoškolské vzdělání v češtině, bohemistice apod. Jaderná fyzika je doménou jaderných fyziků. Oblast literatury však výhradní doménou profesionálních bohemistů není a být ani nemůže, což obdobně platí i v oblasti archeologie. Asi tolik ke srovnávání nesrovnat elného.


Zákon č. 22/1958 Sb. o kulturních památkách prohlásil všechny movité archeologické nálezy získané z výkopů nebo nahodilými nálezy za národní majetek a s činností amatérských archeologů vůbec nepočítal, stejně jako zákon o státní památkové péči z roku 1987, který nahradil právní úpravu z roku 1958. Změna společenského klimatu po roce 1989 sice amatérským archeologům dala naději, že se opět vrátí do oblasti svého tradičního působení, ovšem na legislativní změny dosud nedošlo. Principy vedoucí k obnovení přirozeného stavu lze lapidárně vyjádřit ve třech bodech: 1) u náhodných movitých archeologických nálezů je vlastníkem z poloviny nálezce a z poloviny vlastník pozemku, 2) ukládání získaných nálezů i do soukromých sbírek, 3) právo k provádění archeologických výzkumů i pro neprofesionální archeology. Výše uvedené vyžaduje ovšem v detailech komplexní legislativní úpravu


Zákon o státní památkové péči z roku 1987 byl dotčen 17 novelami, přesto je to norma svým pojetím velmi zastaralá. V určitém smyslu dokonce odpovídá duchu 50. let 20. století víc, než její předchůdce z roku 1958. Vedle protiústavnosti památkového zákona tato norma znemožňuje, aby se kupř. do archeologické činnosti zapojilo víc subjektů. Vystačí-li archeologie v zemích západní Evropy s daleko menším počtem zaměstnanců, činí-li tam finanční podíl státu na archeologickém výzkumu menší díl oproti soukromým zdrojům, proč nevyužít aktivitu a potenciál neprofesionálních archeologů v České republice?


Nejsem amatérský archeolog a nemám na tomto poli žádné ambice v tom smyslu, že bych chtěl nějakou archeologickou činnost vykonávat. Stejně tak nevlastním detektor. Nechtěl jsem psát rozbor celého zákona o státní památkové péči, vybral jsem si jen část, dotýkající se archeologické činnosti. Znám neprofesionální archeology (označení za amatérské by v jejich případě bylo urážkou), někteří se – vedle svých jiných povolání – věnují archeologii 40 let na vysoké profesionální úrovni. Mnozí této činnosti, ze které často profitují nestoudným přivlastňováním si nálezů, opisováním prací apod. profesionální archeologové, věnovali celý život a investovali ze svého do archeologie statisíce, někteří miliony. Není důvod, aby v České republice přežívala právní úprava, která neprofesionální archeology nezná, ignoruje je a vede tak k jejich vyloučení z aktivní činnosti. Jejich plné zrovnoprávnění novým památkovým zákonem je jediným rozumným řešením.
 


Odkaz na článek: blisty.cz/art/55831.html

Článek je zařazen v kategoriích:

Komentáře

Pěkný a poučný článek. Ale tyhle změny u nás asi nikdy nenastanou :,-(

Čte se to hezky, ale mám strach, že u nás je tohle trochu utopie... :/

To není utopie,ale něco víc než sci fi.
Jsou pro státní nenažraný účet mnohem důležitější zákony.Musí se přece stále zvyšovat DPH,spotřební daně,daně a ceny energií,deregulovat nájemné a pod.To je pro státního molocha věc životní důležitosti, a né nějaká novela zákona o státní památkové péči nebo souvisejících.Věřím,že se nenajde ani jeden poslanec,nebo senátor,který by byl tak odvážný a šel na světlo s takovým návrhem.
Vždyť by byl okamžitě na pranýři,že ohrozil státní kasu.Státní kasa totiž dokáže pouze finance přijímat a bezúčelně vynakládat.Takováhle novela by jim rozhodila státní rozpočet na hodně let dopředu. A to je přece nemožné.Leda že by jsme jim tam nasadili nějaké lobbisty a ty za nás orodovali.Také ale sci fi.
Co zbývá dodat? Máme smůlu pánové a dámy,protože kde není vůle,nepomůže nic.

než u nás budou v tomto nějaké příjemné změny,to dřív potkám svatého Václava v plné zbroji uprostřed Brna :-/

Moc pěkný článek. Určitě by se mi líbilo, aby i u nás fungoval podobný zákon jako v Britanii, ale mám na druhé straně obavu aby si z toho někteří jedinci a rádoby hledači neudělaly výdělečnou činnost a pak už bude rozkopáno skoro všude..... :-O

Mopik: Nemyslím si, že by se z toho kvůli podobné úpravě stala výdělečná činnost a to z těchto důvodů:
a) Na archeologických lokalitách by se hledat nesmělo stejně jako nyní.
b) Na ostatních lokalitách je případný nález otázkou štěstí. Pokud chce hledač pravděpodobnost nálezu zvýšit, může podniknout pečlivou a časově náročnou přípravu především ve formě získávání informací. Do toho se ale těm rychlokvaškám, ze kterých máš obavu, chtít nebude. Navíc i při podstoupení této přípravy není ani náhodou zaručeno, že k nějakému nálezu dojde.
Shrnutí: Jestli by chtěl někdo hledat pro peníze a přitom v mezích zákona, tedy mimo archeolokality, velmi brzo zjistí, že se to nevyplatí.

Spíš se to může ještě nějak připotento. Když kopneš na poli nějakýho velkýho, silnýho, zlýho pantáty, a nějak se to vymkne z rukou, ta diskuse. Detektory byly, a budou. Jak chceš principálně vyřadit z hledadla na kovy hledání starejch kovů...

Pokud nedospějeme do fáze, že poslanci a lobisté budou holdovat tomuto koníčku, lepších časů se nedočkáme. A tak z toho vyplývá velmi jasný a jednoznačný úkol pro ELMARU.....ale i nás ostatní. Apropó, ještě jsme nedospěli ani k založení OS, natož politické strany... ;-)Jdeme do toho? Co vy na to? :-D :-D :-D Elmara na trůn!!!!!

To Mopik a Eduard: lidi, kteří hledají pro peníze a celkem slušně jim to sype už tady jsou. A nemyslím, že by to byli ti, na které se dá narazit na Aukru. Běžně se drancují třeba keltská naleziště a byznys to asi bude. A i takovéhle, skoro zaručené nálezy vyžadují přípravu, aby ti dotyční šli na jisto. Stejně jako třeba zloději uměleckých děl. Ta jsou v každém muzeu, v každém zámku, kostele. Ukrást je dokáže kdokoli. Ale profesionálové, kterým to sype opravdu hodně, jdou pro konkrétní umělecké dílo, mají na něj už objednávku od konkrétního kupce. Drncíři archeo lokalit to mají trochu těžší.
Tak si myslím, že je asi pravda, že legálně se tím uživit nedá a nedalo by ani v případě změny v zákoně. Nakonec pro drtivou většinu nás, co sem chodí, je hledání koníček a relax. Já bych se tím živit rozhodně nechtěl. Co by opravdu ten zákon mohl přinést je to, že by možná v muzejích končily i nálezy detektorem, o kterých jsme tady, ani na jiných hledačských webech nikdy neslyšeli. A myslím, že i u nás se dá najít třeba bronzová přilba římského legionáře.

Před pár lety byla utopie to, že by v tomto státě někdy mohla být demokracie, předtím byla utopie to, že stroje těžší než vzduch by mohli létat, těch utopií je strašná spousta už realizovaných a další strašná spousta utopií na svou realizaci ještě čeká, proč by toto nemohla být jedna s těch úspěšně překonaných utopií??? Přestaňme přemýšlet, kdo a kde drancuje jakou archeolokalitu, pokud ho u toho nechytíme a nerozbijeme mu držku (a to je to nejmenší co by se mu mělo stát), tak s tím toho mnoho nenaděláme a oni v tom budou pokračovat. Hlavní je pozitivní myšlení a osvěta těch lidí, kteří v TV viděli reportáž a myslí si, že jsme jen zloději a vykradači hrobů. Už jsem se pár lidem co jsem potkal, v lese nebo i v hospodě, se snažil vysvětlit jak to doopravdy je s hledáním, jak je to u nás s muzei a jak to zhruba funguje v zahraničí a musím říct, že 99% se mnou diskutujících to slyšeli poprvé v životě a dost se divili, že to může ještě fungovat jako za socialismu. Je vlastně smutné, jak jsme snadno ovlivnitelní medii. Šiřme mezi lid osvětu a ono se nám to v dobrém vrátí.

Ach jo, už zase... Na článek (články) odborníků, kteří stále (viz web NPÚ) tuhle širokou problematiku nepobírají se vykašlete. Řada z vás dobře ví, že všechno je dnes už trochu jinak, zaplať pánbůh. Volání po britském modelu je v českých podmínkách utopie stejného kalibru jako existence demokratického systému. Jediné co tady může radikálně změnit současný stav je zvednutí laťky nálezného alespoň na 30%-50% kulturně historické ceny a pozitivní vymezení detektorhuntingu v zákoně se všemi náležitostmi tak, aby ho bylo možné legálně provozovat. Zda a jak se to podaří, je otázkou blízké doby. Bohužel je to o lidech a jejich pohledu na věc, takže výsledek tomu bude samozřejmě odpovídat. Chtě nechtě to musím srovnávat podle okřídlené paralely "lidé mají takovou vládu, jakou si zaslouží". Na rozdíl od Británie u nás nehrají roli tradice soukromého vlastnictví a poctivost a zájem lidí, naopak tu slaví úspěchy česká vyčuranost a úřední policajství. Je to patrné zvláště ve chvíli, když hovoříte s lidmi, kteří místo toho, aby popřemýšleli o všestranně smysluplném řešení jen neustále opakují, co by jak mělo být zakázáno a pokutováno. Co se týče soukromých sbírek, je nutné mezi nimi trochu rozlišovat. Pro někoho bude mít ráz převážně jaksi estetický a často i "investiční", pro druhého badatelský či studijní. Kdo ze zde přítomných je ochoten podstoupit případné řešení uložení nálezů (odpovídající klim. podmínky, obaly atd.), pokud by bylo předepsáno nějakou normou? Já osobně bych do toho skze zkušenosti s depozitářem nešel. Kolik lidí je v Čechách doopravdy tak rovných a poctivých, že se jejich sbírka dožije v úplnosti a s kompletní dokumentací na určité úrovni např. odkupu do státní instituce? Ať chceme nebo ne, archeologie je už hezkou řádku let vědecký obor (a nikoliv jen sbírání starožitností) a pokud ho bude chtít kdokoliv provozovat, musí také něco splňovat (a zase by to nejspíš bylo nějaké zákonem stanovené minimum) - a to se týká jakéhokoliv vědního oboru. Možná tady neříkám úplně sympatické věci, ale můj dojem je, že snažit se (v obecném smyslu) o jakési zliberalizování možností či přístupu kohokoliv k čemukoliv není úplně v pořádku. Kdybych šel pro příklad, kam až lze zajít, do naší praxe, tak je to dobře vidět na existenci soukromých společností (o. p. s.) s licencí na provádění arch. výzkumů. Kvůli stavebnímu boomu trvajícímu vlastně už od počátku 90. let se z archeologie stal tak trochu byznys, což je ovšem ve finále vědě jen na škodu. Výzkumy se kopou "jako brambory" a odpovědnost za případné přehmaty a nedostatky najednou nikdo nechce nést. Proto říkám, že fungování na legální bázi s legální sbírkou by obnášelo nejspíš velkou spoustu povinností a zodpovědnosti a to nejen v našich stále zatuhlých podmínkách. A stejným dechem dodávám, jako už mnohokrát veřejně, že jsem z těch v našem oboru, kteří zvedají ruku za to, aby byl nový zákon postaven ku prospěchu naší společné věci.

HAndreas-dobře jsi to napsal,a jistě i myslel.
Ale z mého pohledu jde o něco trochu jiného.Já přece nechci mít doma sbírku předmětů,které bych nedokázal zajistit a ochránit.Ani nechci archeologům fušovat do jejich činnosti.Na to nemám ani vzdělání ani dostatek vědomostí. Jde spíše o prohloubení spolupráce mezi námi a odborníky,a změnu pohledu společnosti a i odborníků na detektoráře.Skupiny odborných pracovníků by se měli více angažovat ve vzdělávání hledačů s detektory,a ne tuto činnost kriminalizovat.Vzdělanější hledač méně poškodí nálezy,bude ochoten dojít za archeologem na poradu s předmětem,který našel a mnohem víc.Proto je pro všeobecnou archeologii nevzdělaný hledač mnohem horší variantou,než hledač obecně seznámený s problematikou a aspekty archeologie.Tolik asi z mé strany problému,pokud to lze považovat za problém.
Já opravdu nechci mít doma sbírky něčeho,o co projeví odborníci zájem.Mě stačí si nález nafotit a mám satisfakci,která mě stačí.

Sem se nějak moc rozepsal.Jen mě to opět nedalo a musel jsem něco napsat.
PS Chci hledat a nacházet,doma to mít nepotřebuji.Co Vy na to lovci????

Možná je problém ve formulaci amatérský archeolog. Pokud by toto mělo existovat, určitě by musela vzniknout i nějaká procedura, vedoucí k vydání povolení takto hledat. Protože archeologie, chirurgie a většina jiných vědních oborů není vaření guláše. Pak by nutně následoval vznik nových kontrolních orgánů a z hledání by se stal koníček podobný třeba myslivosti. Navíc by asi musel prokázat nějakou úroveň vzdělání, jako třeba u vázané živnosti. To asi většina z nás nechce, kdo z nás by si na ty podmínky sáhnul?
Takže Handreas má pravdu. Ani já nechci mít doma sbírky cenných archeologických nálezů, k ničemu by mi nebyly. Navíc lidé v muzeích mají kvalifikaci, znalosti a prostředky, aby se o tyto památky postarali mnohem lépe než já.
Nikdy jsem archeo nález nenašel. Ale kdyby se mi někdy pod cívku dostal, hned bych běžel do muzea. Jestli mi dají nálezné, nebo ne je mi celkem jedno. V podstatě je to stejné, jako bych nález prodal a pro zisk určitě nehledám.

Je tu hodně dobrých názorů a souhlasím s tím, že jsou tu bohužel drancovači archeo. Jde o to že by pak i majtelé pozemků mohli být povolnější, když by si mohli představit že jim z toho něco kápne ;-). Vlku souhlas s tvým názorem, amatérský archeolog je fakt problém a pak všechno jako organizované sdružení mi zavání starou strukturou a já už to zpátky nechci, mě to stačilo! Moc se mi líbí PS od Shortyho Chci hledat a nacházet,doma to mít nepotřebuji. Plně se s ním ztotožňuji - i kus šrotu je poklad a mě to stačí a doma to mít nemusím :-). Tak hlavně ať nám to pípá!

Shorty: Souhlas, ono je i teoreticky možné, že by nová právní úprava počítala se určitou úrovní teorie, kterou musí hledač zvládnout. Ostatně to tak mají v třeba v Sasku. Na druhou stranu to může být i na škodu - prostě to určité množství věcí, které bude nutné splnit lidi odradí.
Vlk: nemám nutně pravdu, spíš jde o to, co za ta léta v oboru vidím, co jak funguje nebo ne a jak to cítím. Chápu na druhou stranu, že jsou lidi, kteří ty věci prostě mít chtějí, pak ovšem ať splňují stejnou měrou to, co muzea (to jest například přístupnost sbírky pro badatelské účely, odpovídající uložení a konzervace atd., dále třeba předkupní právo státu za aktuální tržní cenu atd.). Jsem zastánce stejného metru pro všechny (například, jestli zavedou "vůdčí list" na detektor, pořídím si ho taky, i když bych třeba z hlediska zaměstnání nemusel).
Ještě k těm v článku zmíněným krádežím v muzeích a archivech. Podívejte se na způsob chování kulturních institucí v zahraničí a u nás a pochopíte rozdíl. Věci ze sbírek jsou tam mnohem více "pod dohledem", vzácné exponáty Vám nikdo jen tak nezapůjčí, natož aby byly třeba byť prezenčně ve studovně k nalédnutí. Jeden z mých kolegů měl takhle často velké problémy dostat ze zahraničních archivů i fotokopie na mikrofilmech! Čechy jsou bohužel stále stejný (post)komunistický bordel, kde vázne cokoliv.

A propos, článek má ještě pokračování: blisty.cz/2010/12/8/art55934.html
Jen tak na okraj, celé by to dalo na hodně dlouhou debatu: když už pan Uhlíř obdivuje "soukromé sbírky" (jako ta pana Tůmy, o níž je také v článku řeč), pak to je právě jeden z příkladů toho, jak to asi vypadá, když jde o nelegální obchod s památkami. Je to jen soubor věcí, sice super, ale bez jakékoliv dokumentace, který je nám z vědeckého hlediska skoro k ničemu. Termín "nelegální archeologické bádání" je právě v kontrasu s Tůmou hodně hloupý, protože tohle nemá se seriózním (ať amatérským, tak profi) bádáním nic společného. A opravdu by mne zajímalo, čím jsou naše archeologická pracoviště tak přebujelá, na to bych skutečně rád slyšel odpověď:) Pokud chcete, pro porovnání kolik je v ostatních evropských zemích archeologů (zvláště s mapou Evropy to je zajímavé) tak si třeba pročtěte tyto podklady:
http://www.arup.cas.cz/cz/onas/podklady-tiskova-konference-27-11.html
Sám veřejně říkám, že památkový zákon stojí za starou bačkoru, stejně tak jsem za řadu věcí, které by nám všem trochu usnadnili život, ovšem tenhle druhý kousek od pana Uhlíře už je trochu pruda a rozdmýchávání nepatřičného ohně.

HAndreasi, já sice psal, že amatérský archeolog je nešťastný pojem. Ale napadá mně otázka......... šlo by to vůbec v Čechách provozovat? Já si myslím, že znalosti člověk může získat i bez škol. Ale na druhé straně by na sebe nutně museli amatéři a profesionálové nutně narazit. Jak se na to díváš?
To pokračování článku je velmi zajímavé. Třeba přebujelý archeologický aparát. Kolik nálezů asi leží někde ve skladech muzea, protože je nemá kdo očistit a nakonzervovat, aby mohly být vystaveny?
Že se drancují naleziště na kšeft, se ví.Asi těch lidí bude víc, než si myslíme, možná si chodí pro inspiraci kam jít i sem na lovce, možná si tady i hrají na slušné hledače. Jenže to o nikom ze zdejších nevím a nejsem policajt, abych po tom pátral. Ale myslím, že navrhované změny by tomu asi nezabránily na 100 procent.
Já jsem zastánce svobody. Ať je dál v zákoně zákaz hledat na archeonalezištích a tvrdé sankce za porušení. Ale ať je možné dělat svobodně to, co není zakázáno. Vydávat povolení úplně na všechno, to už tady bylo a nechci to zpátky.

Nešťastný pojem to není, my s ním (a s nimi) vlastně taky pracujeme a docela dlouhá léta. Jen s tím rozdílem, že dřívější amatéři chodily na povrchové sběry bez detíku. Provozovat takovýto amatérský průzkum bylo možné i za totality, resp. to bylo jaksi trpěno, zpravidla tihle lidé fungovali s nějakým muzeem a později při České archeologické společnosti v neprofesionální sekci. S detektorem a za současného stavu to už je něco trochu jiného, záležet bude na lidech kolem a novém zákonu. Přitom nejde o až tak o znalosti. Okřídlená teorie praví, když je máš a prokážeš, dá se s tím něco dělat alespoň na určité úrovni (třeba dnes může člověk spolupracovat s nějakým tím muzeem či o.p.s. na výzkumech jako brigádník nebo technik). Ovšem je pravdou, že současný zákon ukládá jako jednu z podmínek abys mohl provozovat arch. výzkum přímo VŠ vzdělání a praxi v oboru.
Využití přebujelého aparátu, pokud by existoval, bych viděl asi stejně jako ty (byť se nálezy do depozitáře ukládájí zpravidla už čisté a konzervované), alespoň bychom měli spoustu archeologů a pomocníků do terénu a na další práce, které sami nestíháme, třeba to bádání a záchranu památek v terénu mimo stavební činnosti. To by bylo fakt super, kdybychom byli takhle přebujení (možná bychom vám hledačům začali konečně taky víc fušovat do řemesla a pole by se klajmovala na půl-vy kus, my kus:) Dělám si srandu...:)
Taky nejsem a nechci být policajt. Řešení jak z filmu nemá cenu, takhle to nechodí a nezabrání tomu sebelepší zákon. Přestali snad lidi krást a vraždit i přes dřívější hrdelní tresty?
Nakonec sis odpověděl sám, na archeolokalitách ten zákon asi opravdu bude platit vždycky a vždycky za jeho porušení bude trest. Pokud se jim člověk vyhne a i tak najde něco z dávné historie, má i dnes ještě poměrně slušnou šanci to nějak k oboustranné spokojenosti vyřešit. Jen mne velmi mrzí, že z hlediska různorodých politických struktur na krajích vázne vyplácení zákonného nálezného, což považuju za neomluvitelné a vůči slušným občanům této země za v zásadě sprosté.

Zdravím, zajímavé počtení jak článek tak názory jsem pro 50%, a co se týče odborné připravenosti detektoráře jsem také pro.






připravenosti detektoráře také pro. jsem pro 50%,a co se týče odborné

To Handreas: Děkuji za reakci a vyjádření archeologa. Zvláště když tě tady hodně hledačů zná a respektuje.

O pokračování článku nevím, mohu pouze oslovit autora a požádat o souhlas s jeho zveřejněním.

Osobně si myslím, že pan Uhlíř se v určitých věcech trochu plete a tím že nehledá je jeho pohled taky trochu jiný než u detektorářů.

Text má ale hlavu a patu, v řadě věcí je to jenom opakování toho, co řešíme vždy, když se potkáme :-)

Elmara

P.S: vždy si vzpomenu Polívku v Zapomenutém na světle: "My ještě ne, ale naši synové", když popisuje zrušení celibátu :-)

fajn clanek, i pro mne zajimave postrehy profesionala v komentarich.

Jen tak pro zasmani - jsem relativne uspesny a podnikatel s dvema tituly z VS (heh, to zni jak seznamovaci inzerat :) - a detektorarinu beru opravdu jako skvely odpocinkovy sport. Zacal jsem docela nedavno (koncem leta) a misto toho, abych vrazil penize do draheho auta a behal po barech (jak to dela par mych znamych), koupil jsem si detektor a beham po polich a lesich. Dokonce jsem kvuli zachvatu hledacstvi odvolal podzimni dovolenou v Cine :) Myslim, ze by se detektorarina mela ordinovat spouste nervnim lidem jako terapie, je super. Pomalu a jiste se mi za tech par mesicu vraci kondicka a dokonce i jsem zhubnul par kilo. Uz jsem si rikal, ze by se mohla zalozit nejake senatorium, rozsit par minci na pole a pacienti by se uzdravovali raz-dva :)

Apropo nasel jsem i spoustu veci z doby bronzove. Bohuzel ac jsem to hned ohlasil (sami archeologove podle fotek casti nalezu potvrdili, ze je to nalez z doby bronzove), tak se mi to po 2 mesicich nepodarilo odevzdat. Nejak na mne porad nemaji cas. Takze ja mam z toho hruzu, aby mne nekdo nevykradl, pak bych z toho mel akorat pruser :) Zacala zima, to uz snad nejsou v terenu a brzy se ozvou. Radsi se jim znovu pripomenu..

V posledním odstavci HAndreasova posledního příspěvku je věta: "Pokud se jim (myšleno archeolokalitám) člověk vyhne a i tak najde něco z dávné historie, má i dnes ještě poměrně slušnou šanci to nějak k oboustranné spokojenosti vyřešit.". Je to velmi výstižnými slovy popsaná současná situace. Na první pohled se jedná o dobrou zprávu, ale na ten druhý už je to o dost horší. Alespoň pro mě ano. Jsem toho názoru, že hrabáním se v zemi mimo archeolokality nedělám nic špatného (bez ohledu na zákony ČR). Archeologové by měli být rádi, že se jim dostal do rukou nález z míst kde by sami, protože se nejedná o archeolokalitu, pravděpodobně žádný průzkum nikdy neprováděli a ne mi dávat šanci to nějak vyřešit. Já to vidím tak, že nic řešit nepotřebuju. Kdyby předmět zůstal v zemi, časem by se úplně rozpadl nebo by byl rozsekán na kusy radlicemi zemědělců, každopádně by z něho nikdo nic neměl. Našel jsem, odevzdal jsem a chci na co mám nárok. Co je na tom špatného? Tento příspěvek není zamýšlen proti HAndreasovi osobně, jen jsem cítil potřebu zareagovat na formulaci, která podle mého názoru vyzněla o dost optimističtěji, než si popisovaná situace zaslouží.
A ještě krátce k náleznému. Jeho výše je v ČR k smíchu (pro melancholiky spíš k pláči). Má-li nálezné obecně motivovat k odevzdání, tak v tomto případě je to spolehlivě přesně naopak. Dobrá práce soudruzi...

To Tovy: Myslím, že se můžeš obrátit tady na Handrease. Kluci si určitě čas udělají.

Vše má nějaký vývoj. Před pár lety by byla nemyslitelná i takováto diskuze. Čtyřicet roků se tady budoval socialismus. Řadě lidí se po něm stále stýská. Všichni byly zvyklí, že stát se postaral a v podstatě jakákoli aktivita jednotlivce byla minimálně podezřelá. To se mění pomalu a poškození mozku takovým režimem je asi samozřejmé.

Tovy: ono bych těch postřehů mohlo být i víc, ale nejlíp by to bylo probrat někde v hospodě ve víc lidech, relativní složitost naší práce nejde popsat na pár odstavců. Každopádně si myslím, že podobně jako ty to bere celá řada lidí a nejen tady na LP. V Tvém případě Ti mohu poradit jen jedno - musíš je otravovat, otravovat, otravovat, nález jsi ohlásil, chceš ho předat a jejich povinností je ho převzít proti potvrzení, resp. předávacímu protokolu. Takže je slušně, ale neodbytně uháněj co to jde. Pokud bych v tom mohl být nápomocen, tak tady je můj mail: HAndreas@seznam.cz

Eduard: naprosto souhlasím a věci rozumím. Je to naprosto v pořádku a logické uplatňovat své právo a eventuální rozladění z toho úředního šimla je tím pádem na místě. Myslím, že nebýt archeologem, tak bych se taky čas od času naštval, byť mi o nějaké nálezné nejde ani na třetím místě. Tady právě většina lidí narazí na ten neprůstřelný aparát, který přihlášení se k náleznému v naprosté většině "hází do koše". A proč? Protože ten nález byl učiněn detektorem kovů. Což v intencích našeho pam. zákona z mého pohledu nic neznamená, protože zákon tento termín ani nezná. Pouze na základě právních rozborů se dospělo k tomu, že detektor kovů reprezentuje metodu arch. bádání a tím pádem je k tomu opět dle zákona oprávněna jen osoba splňující ony určité podmínky. Kdybych měl ve věcech nálezného rozhodovací pravomoc, vůbec bych neřešil, jestli je to nález náhodný nebo "náhodný" díky detektoru kovů - prostě nález to je a tak by se s ním mělo zacházet (tj. ocenit snahu občana věc předat kompetentním místům). Jinak máš pravdu, moje formulace je optimistická do té míry, než dojde na to nejdůležitější a to peníze (a k tomu už jsem odpověděl výše). Každopádně peníze představují tu hlavní páku, která by určitou část našeho kulturního dědictví nasměrovalo do muzeí. A tohle bohužel spousta lidí z vyšších míst nechce slyšet.

HAndreas: Chápu to správně, že podle současného výkladu zákona nemám, speciálně v případě byl-li objev učiněn detektorem kovů, nárok na žádné nálezné (tedy ani to směšné)?
Pokud ano, tak je situace ještě absurdnější, než jsem si myslel, že kdy může být.

Je to bohužel přesně tak, zkušenosti řady lidí z posledních několika let to dokazují (měl jsem v ruce i zamítavé písemné odůvodnění jednoho takového případu). Můžeme prozatím jen doufat, že se to změní.

K tomu vykládání a ohýbání památkového zákona bych rád něco doplnil. Tendenčně, se dá samozřejmě vyložit vše. A podle některých výkladů bych ani nemohl zaměřovat inženýrské sítě. Samozřejmě i druhá strana, to znamená mi detektoráři, si pomáhá podobně.

Měl jsem tady asi před dvěma lety výklad památkového zákona od Dr. Vintra. Ten v podstatě vycházel s toho, že aby se jednalo o archeologický nález, musí se jednat o předmět starší než novověký. Přičemž novověk zde byl datovaný objevením Ameriky.

Archeologové tento rozbor znají a samozřejmě s ním nesouhlasí, stejně jako žádný detektorář nesouhlasí s rozborem, který použily některé kraje, aby nemuseli zaplatit nálezné.

Všechny tyto akce vedou pouze k vytváření animozit a jsou určití lidé, kteří nějakou cestu dopředu prostě nikdy hledat nebudou a v žádném případě o ni nestojí. Věci se tak budou zlepšovat jenom pomalu. Ono navázat někde dlouhodobou spolupráci trvá i řadu roku. Poškodit jí je otázka několika sekund…. Pokud ještě připočtu Českou nedůvěru k většině spolků a nějaké formě sdružování, bude asi, jak se dnes moderně říká budování občanské společnosti ještě úkol pro naše děti. Na tom mi přijde nejveselejší, že za první republiky byla naše země doslova spolkový ráj a jak jsem nedávno slyšel na Histrorii CS, vyprávěl se takový ftípek, že když se 5 Čechů vylodí na pustém ostrově, založí tři spolky.

HAndreas, Elmara: V tom případě se marně se snažím najít důvod, kromě dobrého pocitu, proč případný nález odevzdávat. A nejde ani tak o to, že nic nedostanu, ale o to, že abych tak učinil, musím:
a) vzít si v práci dovolenou
b) zaplatit benzín, abych se na místo odevzdání dostal
c) jako součást nálezových okolností odevzdat údaje o mé osobě
První dva body jsou čistě materiální povahy v tom smyslu, že nemám nárok na nic a ještě mě to bude něco stát. Třetím bodem si na sebe možná pletu bič do budoucna. Ve světle v diskuzi uvedených informací je dnes používání detektoru evidentně na hraně zákona a v případě, kdy by to sklouzlo na tu špatnou stranu, a detektoring by byl zakázán jednoznačně (a vyloučit to bohužel nejde), budou mít archeologové k dispozici databázi alespoň části hledačů - totiž těch poctivých, kteří i přes "šikanu" ze strany úřadů svůj nález řádně odevzdali. Jestli by tyto informace byly použity proti nim je otázka, ale představa, že se to klidně může stát, rozhodně není příjemná. A nález odevzdat a přitom o sobě udávat z preventivních důvodů falešné informace, to mi přijde ad absurdum.
Závěr? Co je SPRÁVNÉ tu rozebírat nebudu, ale ve světle pro mě nových informací musím napsat, že ať to převracím jak to převracím, tak LOGICKÉ je neodevzdávat. Při dané konstelaci je totiž kontakt s úřadem jednoznačným zaděláváním si na problémy, buď teď nebo možná v budoucnu, a na druhé misce vah přitom není nic, prostě nic... Zbývá už posoudit jen morální aspekt. Mám si nechat vnutit zlovůli úřadů a nález odevzdat? Převáží pak pocit čistého svědomí nebo dojem, že jsem ze sebe udělal blbce? Netěším se na chvíli, kdy bych snad toto dilema musel řešit...

Naopak, jak už jsem řekl výše, pořád existují solidní možnosti - tedy celá řada vstřícných archeologů a muzejních pracovišť. Tj. logické je odevzdat, jen nesmíš čekat zázraky, protože ty se jak známo nedějí. Myslím, že o biči na sebe samého to rozhodně není, např. Tvou adresu, případně i jiné dostupné údaje si dnes stejně může vytáhnou kdokoliv (mluvím z vlastní a nepříliš dobré zkušenosti, nikomu nepřeju nic podobného), ovšem toho bych se z hlediska archeologie až tak nebál. S předáním do muzea si problém obvvykle neuděláš, to byl musel narazit na hodně špatnou konstelaci. Navíc na úplně stejné hraně jsem i já a kdokoliv z archeologů, který spolupracuje s hledači (a pár lidí mě za to má "opravdu rádo" a třeba mi to taky jednou dají pěkně na podnose...). Stejně jako Tebe mne to stojí čas a peníze, protože svou práci dělám i volném čase. Nemám nárok na žádné nálezné. Ale neřeším to, protože to co dělám je moje poslání. Staré artefakty v zemi znovu nenarostou a bez slušných hledačů bychom přišli o část pomocných rukou. Kdybych řešil nevděk tohoto státu, už bych se na to dávno vykašlal a šel dělat něco jiného. Jenže pro mě je to celé mimo jiné o tom, že vítězíš "všem sr.čům navzdory" (sorry za nepatřičné slovo, je to suprový citát Jana Urbana z jedné z jeho knih o válce v Jugoslávii).

Já bych se tedy žádné velké perzekuce nebál. Nikdy jsem nenašel nic, co by do muzea patřilo, ale úplně klidně bych s tím do muzea šel. Aby mně někdo mohl popohánět za nějaký zločin vykrádání památek, musí mně přece dát k soudu a tam dokázat mojí vinu. To by šlo asi těžko, kdybych chtěl ukrást archeologický nález, asi bych s ním neletěl do muzea.... Navíc, jak píše HAndreas, spousta archeologů a muzejních pracovišť s detektoráři spolupracuje ke spokojenosti obou stran.
Kdyby pak měla být určitá skupina obyvatelstva této země perzekuována za slušnost, pak by asi nejdřív muselo dojít k výrazným změnám v politice, neřku-li společenském zřízení této země. A to by nás pak asi spoustu honili za úplně něco jiného, než procházky s detíkem. Tak si myslím, že když nebudu hledat na archeolokalitách, přírodních rezervacích, nebo třeba rozkopávat park ve městě, nejspíš mně maximálně vyžene naštvaný majitel pozemku. To se mi taky ještě nestalo. Dvakrát jsem se při hledání na poli s majitelem setkal, oba se samozřejmě přišli podívat, co tam děláme. První konstatoval, že jsme blázni a stejně nic nenajdeme. Ten druhý se mnou po poli běhal asi hodinu, kopal, půjčil si detík........ Když jsem mu řekl, že jámy musí zase zahrabat, ještě mi řekl, že to je zbytečné, protože druhý den bude orat.
HAndreasi, děkuji za odpověď na mou otázku ohledně amatérských archeologů. Ale spíš jsem myslel jiný typ amatérských archeologů, než hledače. Takové, jako byl například objevitel bájné Tróji. V téhle zemi je totiž možné všechno, takže by třeba mohl vzniknout zákon, který podobné aktivity dovolí. Že u nás i ve světě jsou lidé, kteří by do takovýhle akcí šli, víme - třeba pan Mužík a jeho kolega, konkurent. Osobně si myslím, že by to bylo špatně. Když si třeba představím, že by někdo sebral partu lidí a vyrazil na nějaké hradiště za vykopávkami.........

Vlk: samozřejmě souhlas, jde jen o to, aby to tak opravdu zůstalo, resp. posunulo se alespoň zvolna k lepšímu. K soukromým fyzickým osobám - kromě oněch znalostí a vzdělání se pak při udělení licence posuzují další věci (např. prostory k ukládání nálezů, laboratoře atd.). Vzhledem k množství licencí pro o.p.s. se dalších udělených jen tak nedočkáme. Takže ani pan Novodobý Schliemann ji nejspíš nezíská. Prostě by musel splňovat to co my (zákon to jednoznačně ukládá). V opačném případě nemá význam tuhle věc řešit. Navíc soukromé bádání bez destruktivního terénního arch. výzkumu může v zásadě provozovat kdokoliv (tady dám za přílad kolegu Kacura, který se zabývá zvířecími ocílkami a v blízké době vydá obsáhlý článek v odborném tisku). Baví tě středověká militária? Běž do toho. Zajímají tě pražské groše Václava II. Nevidím v tom problém. Sjezdi veřejné sbírky, podstup všechno to martyrium s dopisy a maily, na které ti odpověď spíš nepřijde než přijde, zkousni ty kyselé obličeje správců sbírek a depozitářů ("zase někdo něco chce") a pak, až po stovkách najezděných kilometrů vydáš článek nebo knihu, řekni si, jsem king, zmáknul jsem to, ale byl to fakt boj. Mimochodem docela velká část numismatiků jsou původně amatéři, kteří se přes sběratelství dostali k vědě. Je to všechno jen o lidech. Každá práce má přece svoje zásady a normy. To v článku řečené srovnání s chirurgy je podle mého v zásadě správné, ať se na mě pak Uhlíř nezlobí. Jednou jsme vědecký obor a tak trochu taky řemeslo a nikdo z nás si neosobuje právo dělat jen tak do cizího. U nás jde přece také o profesionalitu. Archeologie není postavená na tom, že kopete kde právě chcete (taková představa je bohužel docela častá). Obrovské procento naší práce tvoří záchranné výzkumy jdoucí spolu se stavební činností. Na nějaké kopání pro kopání nejsou obvyle prostředky ani volné depozitáře, nemluvě o z toho plynoucích povinnostech publikování či psaní nálezových zpráv (nezpracovaných výzkumů z doby před rokem 1989 je celá řada a některé se toho skoro nedožili - třeba jako Mikulčice). Z mého pohledu a zkušeností není v naší zemičce problém provozovat archeologii (byť bez kopání) nebo numismatiku na odborné úrovni. Jakmile by člověk chtěl dělat terénní výzkum, mít své muzeum, sbírky atd. pak už je to ovšem o něčem jiném. Fuj, to jsem se zase rozepsal:)

HAndreasi, klidně se rozepisuj, dobře se to čte a je to velmi poučné. Díky.
Ještě mám jednu otázku, docela mimo téma. Soukromá muzea u nás existují, třeba na demarkační čáře, v jedné vesnici, nedaleko Rakovníka je minimuzeum lidových krojů. Lidé, kteří si pořizují takováhle soukromá muzea (která se nezabývají archeologickými sbírkami), ti musí také splňovat nějaké kvalifikační, nebo jiné požadavky?
P.S. o Kacurově práci jsem už četl, prý bude volně dostupná na netu, těším se na ní.

Tak to jsi mě dostal, tohle fakt nevím. Uvažuju čistě teoreticky - podobné muzeum si může člověk otevřít třeba na platformě občanského sdružení nebo obecně prospěšné společnosti, prostě musí fungovat jako právní subjekt, platit daně atd. Nějaké to minimum tam potřeba nejspíš bude, není-li to ovšem pouze v okamžiku, kdy je toto muzeum třeba účastno čerpání nějakých dotací atd. Něco k tomu by se dalo snad najít na stránkách Asociace muzeí a galerií ČR, např. tady a asi i jinde na tomto webu:
http://www.cz-museums.cz/amg/faces/web/deni_v_oboru/eticky-kodex-muzei

Rozhodně jsem tě nechtěl dostat. Prostě mně to zajímalo. Díky za odkaz, ty stránky jsou zajímavé.

Pokud se to zhoupne k lepšímu, jak píše HAndreas, samozřejmě jenom dobře. Ale co když to bude naopak? Co když bude detektoring postaven mimo zákon? Co když bude legální vlastnění přístroje podmíněno skutečnostmi, na jejichž splnění nikdo z nás nedosáhne? Co když, podobně jako u zbraní, bude stanovena nějaká lhůta pro odevzdání detektoru, a kdo by to neudělal, porušil by zákon se všemi důsledky? Odevzdat nebo neodevzdat? Jak by se v takovém případě člověk rozhodoval, kdyby věděl, že je na seznamu (viz příspěvky výše)...

Možná je zákon napsán příliš obecně, tedy tak, aby byl napasovatelný na cokoli, co se bude úřadům hodit. Soukromé sbírky a muzea dávám stranou, zajímá mě termín "archeologický průzkum". Pokud je v zákoně definován (nevím, jestli tomu tak je) a do této definice spadá i hledání detektorem kovů, tak jak to většina z nás asi provozuje, pak je to pro archeology svým způsobem urážející. Aspoň já si za archeologickým průzkumem představuju něco mnohem náročnějšího a rozsáhlejšího než dělání báboviček někde na poli. A jsme u argumentu "dojde k porušení nálezových okolností...". Jak vypovídající proboha mohou být nálezové okolnosti v 30 centimetrové vrstvě půdy, kterou radlice už stokrát obrátily tam a zpátky a případný objekt stejně roztahaly po širokém okolí a různými směry tak, jak se orba v průběhu desítek let měnila? Jak vysoká je pravděpodobnost, že předmět při vyjímání z půdy poškodím víc než ony zmíněné radlice? Opakuji: muzea, soukromé sbírky nebo archeolokality, tam nějaká regulace popřípadě zákaz smysl dává; ale proč i hledání někde na poli archeology tolik nadzvedává ze židle, tomu nerozumím.

HAndreas si určitě zaslouží uznání. Plavat proti proudu se totiž obyčejně nevyplácí a on to jednoznačně dělá. Nejsem si jistý, jestli bych v takovém prostředí do toho šel jako on. Jsem tu totiž, jako ostatně my všichni, jenom jednou. Cesta ke změně bude jistě dlouhá a probojovat celý život, byť za správnou věc, abych na konci zjistit, že jsem prohrál, mi sice přijde statečné, ale kontraproduktivní. Jestli pak není lepší dělat věci po svém. Jednoduše mít morální zákony nad těmi, které pro nás připravila zkorumpovaná a lobisty ovládaná politická reprezentace... k ničemu nenabádám, je to jen úvaha.

To eduard: podívej se na ten odkaz, co sem HAndreas dal, píše se tam o projektu dobrovolníci. Nebude snad takhle zle.

Proč je to zvedá na poli? Protože někteří chtějí, aby byla zachráněna všechna hradiště, i ta rozorávaná. Ten názor jde tak daleko, že kdyby to bylo možné, tak zákazem, nebo i za peníze, omezí rozorávání - obdělávání, aby se to zakonzervovalo. Nebo v lese netěžilo. Otázka: Proč? Třeba by pomohlo, kdyby věděli něco o užitečnosti informace. Česky: Od určitého stupně poznání se vědět víc nevyplatí. Posun může přinést podle teorie co? Ano, je to skokové zjištění, tedy objev. A podle toho zákona je ale něco objevit nemožné..., neboť hledat se nesmí.... :-/

To eduard: Nemá smysl tlačit všechno do extremu. I v státech kde nějakou dobu bylo hledání zakázané (např UK)se nestalo nic jiného, než že se začalo více hledat v noci a samozřejmě se nic neodevzdalo. Na tom nemá nikdo zájem!

Já bych na toto téma také nekoukal přes černý závoj nenávisti.Mě osobně vůbec nečiní nějaký problém udat svoje osobní údaje,zaměřit místo nálezu,popř. nafotit skutečnosti nálezu apod.
I když jsem povahou pesimista,tak v této oblasti jsem spíše optimistou.Do rukou archeologů odevzdám cokoli co najdu a vím,že se k něčemu vztahuje,nebo by je nález mohl zajímat.
Taktéž na poradu s archeologem rád zajdu,neboť se vždy dozvím něco nového,mě zatím neznámého.
Vždyť oni jsou na dvou lodích.Musí vycházet s nadřízenými,dodržovat svoje interní předpisy a na druhé straně se snaží vyjít s námi otravnými hledači,kteří si třeba pro určení nálezu dojdou,ale v zápětí jim nemohou přijít na jméno.
Já to beru asi takhle: dokud mě nikdo neublíží,nebo nepodrazí,tak věřím v to ,že se jedná o slušného člověka.
Ano mezi pracovníky státního aparátu se najdou lidé mající jen svůj zájem a ostatní je nebere.
To samé lze ale vypozorovat i mezi hledači,kteří než aby spolupracovali,tak budou hledat sto důvodů proč nic nedělat.
Takže shrnu: kdo nechce spolupracovat a tím se podílet na změnách,ten ať si přestane neustále stěžovat,jak je u nás špatně postavený zákon apod.
PS. Ze spousty názorů,které jsem si mohl přečíst je zřejmé,že dotyčnému jde a jen o nálezné,i když tvrdí že vůbec ne. :-(

Jako každý správný politik má mít svého novináře, tak i každý detektorář by měl mít svého archeologa :-D
Když něco, podle mého již zajímavého a starého, najdu... Nafotím, popíšu nálezové skutečnosti a pošlu svému archeologovi. Vesměs odpoví, že je to moc "mladé". Mám slíbeno, že pokud by to bylo zajímavé i pro něho, že si nález pečlivě prostuduje, zapíše a vrátí mi ho do držení s tím, že bude uložen u mě. Pokud to bude z archeohlediska opravdu něco fajnového, skončí to v muzeu. Pak mám přislíbeno, že od něho dostanu do sbírky jako náhradu, budu-li chtít, něco podobného (archeo nevýznamného). Zatím žádný významný archeonález nemám a doufám, že až ho učiním, že skutečnost budeo odpovídat slibům.
Nevím na kolik jedná archeolog z vlastní iniciativy a jak moc je jeho činnost v souladu s předpisy... já jsem rád, že ho mám.

Další příklad toho jak to může fungovat je nyní v článku "Dýka ze starší doby bronzové" na hlavní stránce.

Když je dobrá vůle, tak se dá lecos 8-)

litrfree: Ta myšlenka o užitečnosti informace je zajímavá a podle mě má svou logiku. U rozoraných hradišť nesouhlasím. Pokud někde bylo hradiště a je prohlášené za archolokalitu, tak tam nemáme co dělat, ať je rozorané nebo ne. I když ani tam bychom věci neublížili víc než zemědělci, ale bylo-li by to legální, pak by hrozilo, že se věc opravdu zvrtne - hledal by kdekdo a převážně právě na takových místech a to už by problém byl. Já měl na mysli pole, která za archeolokalitu prohlášená nejsou, archeologům to totiž vadí i tam. Řešení typu: prohlásit za archeolokalitu preventivně třeba celý kraj; to je podle mě špatný přístup a v konečném důsledku i alibismus.

Někteří členové klubu se nedávno účastnili hledání na Libickém hradišti. Možná by mohli pár slovy popsat stav nálezů a na základě vlastní zkušenosti se vyjádřit k názoru, že těžká zemědělská technika má na předměty nacházející se v horní vrstvě půdy destruktivní vliv a za pár desítek let je, spolu s chemickým ošetřováním polí, nejspíš přivede do mnohem horšího stavu než jsou dnes, popřípadě je zničí úplně.

To eduard: Já s tebou souhlasím, s archeolokalitama. Nechodím tam. A dávám si sakra pozor. Špatně jsem to popsal. První věta: "Proč je to zvedá na poli" je přesně k tomu co říkáš. Mimochodem, ve Francii údajně třeba omezí obdělávání, a vysází na místě bývalých valů nějakou zeleň, a udělají to místo tak plastické. K tomu přidají pár informačních tabulí, a turisté tam chodí za historií, protože ta místa mají kouzlo. Ovšem to je za peníze z dotací do agropolitiky, což u nás nepadá v úvahu. Ale pak to má podle mě smysl, ten zákaz obdělávání. Mimochodem, teď jsem o víkendu projížděl kolem míst kde byli římani, latén, halštat, a řádově v desítkách, dobře, stovkách metrů, ale ne v kilometrech, od archeo míst staví satelit - vesnice to je. Pochybuju že tam stavebníci platili nějaké archeo... a pochybuju že tam nějaké archeozáchranné kutání bylo. Nejsou tam po něm žádné stopy, ani tam, kde mají jen základy. A to vím sakra dobře jak to na výzkumu vypadá, sháněl jsem na ně kdysi peníze.... a dneska z nich je celá expozice v našem muzeu, včetně rekonstruované polozemnice, dětských hraček - dřevěný meč z té doby... Ale nerad bych někomu křivdil. A takovejch satelitů asi je.... Tohle je přesně bod, kde stát nestačí, a bod, kde je třeba změna. Jó, to je už ale politika. Potvrzuje to celkem ten duch této diskuse.

eduard- na Libickém hradišti probíhá sice zemědělská činnost, ale s omezením. Pole se pouze diskují,nesmí se hluboká orba a určitě nesmí používat hnojiva a pesticidy.Nálezy zas tak moc poškozené nebyly.Viděl jsem mladší předměty v mnohem horším stavu. ;-) :-)

litrfree: Ano souhlas, jsou to paradoxy, myslím s těmi satelity. Nevím, jak to je v zákoně upravujícím stavební činnost ve vztahu k archeologický nálezům přesně, ale určitě je to v tom smyslu, že stavět se může "kdekoli" a teprve případný archeo nález je třeba ohlásit. Z praktických důvodů se přitom stává, že ohlášeno není nic. Jaký kontrast s detektoráři, kteří hledat nesmí v podstatě nikde. Klidně by mohly být podmínky pro obě skupiny (stavebníci, detektoráři) nastaveny podobně.

SHORTY: Škoda, myslel jsem, že bychom mohli na základě zkušeností z této lokality dostat objektivní odpovědi, ale vzhledem k omezenému zemědělskému provozu to evidentně není možné. Sám znám několik archeolokalit, kde si s hlubokou orbou nikdo hlavu neláme. Je ovšem pravda, že se nejedná o místa tak významná (možná by bylo lépe říci známá) jako Libické hradiště.

TO ALL: co se týče polí - i arch. lokalita, která je zemědělsky obdělávaná je pořád arch. lokalita se všemi náležitostmi. Obvykle je o ní zápis ve Státním arch. seznamu nebo v Archeologické databázi Čech. Zemědělcům jejich činnosti pochopitelně lze jen těžko zakazovat, zvlášť, když jsou regiony, kde by tak šlo o velkou část polí na katastru každé obce - to se prostě nikdy nestane. Hradiště je věc odlišná, jsou tam obvykle mnohem lépe dochované situace a vrstvy, takže jejich ochrana je o to důležitější. To že také ornice tvoří součást souvrství, které lze archeologicky zkoumat se hodně řeší v posledních desetiletích a to mimo jiné také díky detektorům kovů. Orba je sice destruktivní, ale pořád lze z těch 30 cm dostat nějaké relevatní informace - tedy především zachované předměty. O nějaké příslušnosti k objektům nebo stratigrafii už většinou nemůže být řeč (i když výjimky samozřejmě existují). To že se vyjmutím předmětu z ornice ničí nálezové okolnosti tvrdí jen ti lidé, kteří o tom, co to je průzkum detektorem kovů v podmínkách dlouhodobě obdělávaných částí naší země nemají bohužel ucelenou představu.
Jinak to, že lze považovat za arch. lokalitu celé území ČR, není alibismus ani špatný přístup. Člověk od doby, co existuje se také v krajině pohybuje a zanechává stopy svojí činnosti a právě proto lze na ně narazit vpodstatě kdekoliv - viz třeba všechny ty jednotlivé nálezy seker, srpů, oštěpů a dýk z d. bronzové atd. atd. atd. Do země bez kopání nevidíme a nelze tedy od stolu zodpovědně prohlásit "tady nic, ale vůbec nic není". To je ten důvod, proč se to tak bere a proč někteří řeší hledače jako škodnou. Já (a nejen já) se na to zase dívám opačně - díky mnohým z vás jsou ty nálezy na světě a v muzeu. Jinak by se na ně nejspíš nikdy nepřišlo, protože k jejich nálezu došlo v místech, kde se primárně nepočítá s nějakou stavební či jinou činností, která by vyvolala arch. výzkum. Takže tady si může kdokoliv z vás připsat jedinečný objev. Proč? Protože světe div se, ony tyhle špekovní kousky na běžných a po tuctech zkoumaných sídlištích třebas z doby bronzové prakticky nerostou.
Jinak co se mne týče, zazněla tu už odpověď. Nejen já svým jednáním jdu proti proudu, dělám to po svém a nejsem zaplaťpánbůh jediný, tudíž kontraproduktivnost v tom nevidím. Spíš naopak, "nakazil" :) jsem celou řadu dalších lidí v oboru, kteří teď vidí, jak byli vlastně na jedno oko slepí. To že mě (reps. nám všem) to příští generace otlučou o hlavu se nejspíš stane, ovšem v dané situaci, za kterou si tak trochu můžeme všichni, je to nejlepší řešení.
Zase si musím chtě nechtě pomoci citátem. V jedné knize vzpomínek příslušníků Air Cavalry bojujících ve Vietnamu se jich několik nechalo slyšet asi takto: "My jsme dělali svou práci dobře a nakopávali jsme jim pr..le všude, kam jsme přišli, jenže to za nás těma svýma pitomýma zákazama prohráli politici." Takže asi tak se na to dívám - my v terénu výsledky máme, ovšem pořád jsou věci, které nemůžeme nebo na ně nemáme prostředky.
A k těm morálním zákonům? Buď můžu kopat díry do země a vymýšlet si teorie o šutrech, kostech a střepech a zpoza stolu nebo v hospodě nadávat na hledače, nebo kromě lopaty, škrabky a kolečka na výzkumu vzít taky detektor, obětovat nějaký ten svůj čas a peníze a postrčit ty teorie blíž k možnému výkladu a přesvědčit pár lidí kolem sebe o tom, že tohle je země, kde žijí a její minulost může dávat s jejich pomocí trochu větší smysl. Asi tak.

Speciálně pro uživatele Eduarda a jemu podobným detektorářům. K těm Vašim bodům, že musíte zaplatit benzín a marně hledáte důvod k odevzdání atd., tak si hlavně uvědomte, že použitím detektoru pořád porušujete zákon. Takže odevzdání nálezu je ta nejmenší povinnost co můžete udělat k Vašemu dobru, jelikož jednáte vždy a stále prozatím protiprávně. Jinak proti slušným hledačům absolutně nic nemám.

Hunter: Já byl vždycky připraven eventuální nález odevzdat a to i za onu směšnou odměnu, která je v našem právním systému zakotvena. Sdělení HAndrease, že nemám nárok ani na ni a to speciálně proto, že jsem nález učinil detektorem kovů, bylo pro mě novinkou a tak trochu mi "vyrazilo dech". Pro mou osobu se situace změnila a názor na to, jak s tím naložím si teprve dělám. Já mám s institucemi tohoto státu jenom špatné zkušenosti (netýkají se detektoringu) a toto je jen další kapka už tak dost hořkého moku.

Lidi, dyk to je jedno.

eduard-Jak jsem psal už výše.Jediný argument,který stále používáš,proč nespolupracovat s archeology je stále stejný. Nálezné,nálezné a nálezné.Proč????
Našel jsi snad něco natolik unikátního,že je potřeba řešit otázku odměny???? Nebo očekáváš takový nález????
Procházky s detektorem a hledání minulosti je pro většinu z nás koníček a super odreagování od všedních starostí.Většina lovců zde vůbec neřeší otázku odměn,ale naopak je pro ně spolupráce s archeology posunem na jiný level hledání a dostatečnou satisfakcí.
PS.Jestli Tě na hledání zajímá jen finanční stránka,tak tento klub lovců asi nebude pro tebe!!!!!
Nazdar.

Nazdar SHORTY :-)
Je zvláštní, jakou moc mají některá slova. Když je člověk slyší nebo si je přečte, zatmí se mu před očima a zbytek sdělení jakoby pro něj neexistoval. Tím slovem je "nálezné", samozřejmě. Nicméně mám potvrzené z několika nezávislých zdrojů, že o sprosté slovo se nejedná, takže:
a) Nic na čem bych zbohatl jsem nenašel a ani to neočekávám. Vadí mi to z principu. Někteří lidé se snadno ohnou, podle toho kam vítr fouká a jiní zase mají své zásady, přes které nejede vlak. Já osobně nesnáším aroganci moci, a výklad zákona, se kterým nás HAndreas seznámil je podle mě krásným příkladem účelového ohýbání pravidel ze strany úřadů, lidově řečeno vychcanosti. Arogance moci jak vyšitá. Toto se v žádném případě nevztahuje na HAndrease, ten jen informoval o skutečnosti, s níž mimochodem nesouhlasí, za níž nenese žádnou odpovědnost.
b) Kdybych hledal pro peníze, tak už to dávno nedělám, neboť prodávat párky v rohlíku je rozhodně výnosnější. Kdybys četl pořádně všechny mé příspěvky, muselo by ti to být jasné.
c) Hledám, protože mě to baví, nikoli proto, abych uklidnil nervy. Možná by sis měl jít ven zamávat...
d) Toto není Klub lovce pokladů, ale všem přístupná diskuze. Členství v klubu jsem v osobní korespondenci s Elmarou odmítl a vysvětlil mu své důvody. Dopředu odmítám jakékoli narážky v souvislosti s anonymitou interneru apod., Elmara mé jméno zná.

Shrnutí:
Archeolokality ne! Jsem sice toho názoru, že některým z nich bych nijak podstatně neublížil, ale vyhýbám se jim a vyhýbat se budu. Případné nálezy jsem byl ochoten, respektive považoval jsem to za samozřejmé, odevzdat a to i za ono směšné nálezné, na které jsem si myslel, že mám nárok. Že by se dal nález zpeněžit jinde výhodněji je jasné, přesto to pro mě nepřipadalo v úvahu. Nesouhlasil jsem s výší nálezného, ale akceptoval jsem ho právě proto, že pro peníze to nedělám. Co mě skutečně nadzvedlo, je onen účelový výklad zákona, o němž jsem se nyní dozvěděl. Vyčůraná účelová manipulace a to mi opravdu vadí. Šance, že by se mě nějaké nálezné, které by stálo za to, v budoucnu týkalo, je prakticky nulová, jenže tady jde o princip. Je to vlastně podobné jako s trestem smrti, otázka ano či ne mě nenechává chladným, i když mi přímo nehrozí. Snad je to srozumitelné.

Já se domnívám, že téměř každý má s nějakou státní institucí špatný zkušenosti, jenže to chce prostě přejít, jelikož rožčilování nikomu nepomůže, spíše naopak uškodí. Co se týče muzeí, tak to již sepsal dosatečně Handreas. Zde opravdu platí pravidlo otravovat a otravovat :). Námitka, že odevzdaný nález bude navždy v depozitáři, je sice v mnoha případech oprávněná, ale na druhou stranu Vám k těmto nálezům bude učiněn přístup z důvodu badatelských potřeb. A věřte, že tam někdy najdete doslova poklady :).

Já si tedy myslím, že si tu Eduard trochu protiřečí. On nehledá pro peníze, ale byl ochoten případný archeonález odevzdat s vědomím nízkého nálezného. Když se dozvěděl, že jako detektorář nemá ani na to směšné nálezné nárok, svůj názor změní..........
Ano je možné, že si odpovědní pracovníci vyloží zákon jinak, než třeba já. Jenže to se týká každého zákona, jednotný výklad prostě neexistuje u většiny řešených záležitostí. Proto existují soudy, právníci, přestupkové komise. Eduarde, můžeš se o nálezné klidně soudit, třeba až ve Štrasburgu, třeba vyhraješ. Hlavně to je tvoje právo.........
Já osobně bych takový nález odnesl do muzea, detektor jsem nekupoval s vidinou zbohatnutí a jako pro většinu lidí, co sem chodí, je pro mně hlavním pokladem možnost aktivního odpočinku. Samozřejmě to stojí nějaké peníze, ale ani válení se u telky není zadarmo.
Ale i přes fakt, že pro peníze nehledáme, alespoň většina z nás, řadě hledačů tento koníček přinesl bohatství nevyčíslitelné ceny. Je jedno, jestli to jsou zážitky, noví kamarádi, znalosti a pro některé možnost spolupracovat s archeology při jejich práci.
Najdou se hledači, kteří se mnou souhlasit nebudou, ale jiní mi,možná, dají za pravdu.
Co vy na to, lovci?

Hezky napsaný článek :-) .. A komentáře jsou taky zajímavé :-)

Pardon, chtěl bych podotknout několik slov k danému tématu. Za prvé, amatérský archeolog - nesmysl. My jsme pouze lidi, kteří nemusí mít vůbec žádné vzdělání v oboru archeologie, dějinách atd. Stačí nám pouze stručné a základní znalosti k problému s tím, že pokud něco najdeme, tak si tyto znalosti v dané věci prohloubíme. Za druhé - kriminálníci - nesmysl. Pokud neexistuje přímý výklad daného zákona o nemožnosti této činnosti, tak se této zálibě může věnovat kdokoliv a kdykoliv, ale samozřejmě za námi samotnými danými pravidly, to znamená mít to v hlavě v pořádku, chovat se slušně a v souladu s přírodou tuto nepoškozovat. A za třetí - vykrádání archeologických lokalit a s tím související obírání státu o jeho kulturní dědictví - absolutní nesmysl. Pokud někdo zastává tento názor, tak to může být pouze člověk absolutně zmatený svou neschopností žít v realitě a topící se ve světě své pomalu se ku předu prodírající archeologické práci. Pokud někdo z nás najde jakýkoliv předmět vázající se k minulosti, tak má dvě základní možnosti a to buď vše utajit a těšit se sám, nebo nález přiznat, nalepit si na zeď darovací listinu. Je na každém co si vybere.Nechci moralizovat, ale lidé kteří se snaží naši činnost kriminalizovat si asi nedokáží spočítat 1+1 a neuvědomují si, že pokud my jim svým kopáním nebudeme pomáhat, tak se svými personálními možnostmi nebudou stíhat. "Čas totiž utíká rychleji, než je kdokoliv stejně rychle schopen objevovat jeho historii.

Přidat příspěvek

Pro vložení příspěvku se musíte přihlásit. Pokud nemáte na tomto webu účet, zaregistrujte se.

↑ Nahoru + Zobrazit další nabídky

Nahoru