Revoluční rok 1848 v okolí Jílového

Kategorie: Roky válečné a revoluční

Revoluce v Královském horním městě...


Úvod

jiloveNechci se věnovat obecně známým historickým okolnostem, které k revoluci vedly. Zmíním zde pouze základní fakta:

Nástup císaře Josefa II. na trůn roku 1780 a provedení radikálních reforem (zrušení nevonictví ; toleranční patent, atd.)

Francouzská revoluce 1789, která změnila myšlení obyvatel celé Evropy, atd.

V Jílovém před revolucí

Jak píše místní kronika, události velkého světa se začínají týkat i Jílového. Je docela veselé, že v té době se o historii tohoto místa vědělo až žalostně málo. V povědomí obyvatel panovala představa o slavné minulosti královského horního města, více však z nálezů opuštěných důlních šachet, než z písemných pramenů.

Od roku 1780 se pak dají sledovat souvislé městské účty a záznamy. Na nich je nejzajímavější, že jsou v naprosté většině psány česky. To je v 17. a 18. století skoro rarita. V Jílovém té doby totiž nežijí žádní němečtí obyvatelé, a tak se zachoval český ráz města. Možná právě proto se místních starousedlíků vlna národního obrození té doby naprosto nedotkla. Druhá část je možná prozaičtější. I místní kronika popisuje velkou chudobu města (opomíjím komentáře o nejubožejším místě v království :) ) a tak místní oyvatelé měli co dělat, aby sami sobě obstarali alespoň základní životní protřeby, což je důvod proč se na jílovských políčkách vyskytují stříbrňáčky stejně často jako antické mince :-)

1848

Po shromáždění lidu ve Svatováclavských lázních se i v Jílovém začala dělat revoluce. Vůdčí postavou se stal majitel usedlosti Jan Černý. Jakožto bývalý hulánský poddůstojník se stal místním velitelem národní gardy. Popularitu prý získal mimo jiné i tím, že nechával vyvalit sudy piva pro podřízené gardisty. Po stížnostech na chování gardistů byla do Jílového vyslána setnina o 200 mužích, aby obnovila klid a pořádek.

Černý byl zatčen, ale po deputaci místních občanů v Praze byl po 6 týdnech propuštěn. V dalším průběhu roku 1848 pak za pozornost stály Svatodušní bouře v Praze.

Po Jílovém se začaly nést zprávy o rabující chudině v Praze a okolí. Část měšťanů chtěla jít Praze na pomoc, ale nakonec prý došli pouze na kopec Radlík (cca 2 km), usadili se v lese a vyčkávali. Když se pak doneslo, že vraždící chudina táhne Libeřským lesem, vojsko se rozpadlo a měšťané začali nakvap zakopávat nejcennější majetek a utíkali z města.

Jak praví kronika: "Tito hrdinové byli ještě dlouho pro všechny terčem vtípků a všeobecného veselí".

Závěr

Bohužel výše popsané události ukazují, že počet depotů na Radlickém vršku je pravdpodobně roven nule. Původně jsem se pouze dočetl o chvatně zakopávaných cennostech,. Proto mě průzkum místa velice zklamal :-( Musím se ale příznat, že později zjištěné informace mě opravdu pobavily :-)

Elmara

PS: Chtěl bych ještě dodat, že Jílové v té době nebyla žádná díra. Podle údajů tu žilo 1462 obyvatel. Tehdy také k městu patřil\ 4 vesnice: Studené (45 chalup - 278 obyvatel), Kabáty (35 chalup - 169 obyvatel), Radlík (7 domů a 29 osob) a Žampach (5 chalup a 28 osob).

Ještě bych rád na závěr dodal několik přibližně stejně důležitých událostí toho roku:

24. ledna byl v Kalifornii učiněn nález zlata a začala tak První Kalifornská zlatá horečka.

18. března ve Vídni císař Ferdinand I. dobrotivý přijal petici českého lidu, ve většině bodů našemu národu vyhověl např. zavedením mnoha občanských práv, tak zmizela slova jako vrchnost, poddaní, feudál, desátek apod.

... a úplně na závěr:

6. července - sedlák, řezník a uzenář Georg Schicht z Rinoltic obdržel povolení k výrobě mýdla a založil tak svůj podnik vyrábějící všemi obdivované mýdlo s jelenem :-)

Článek je zařazen v kategoriích:

Komentáře

Byl to velmi bouřliví rok ,lidé umírali a bylo hodně lidí nemocných.

pravě se o tom ucime tato str je dobra

Přidat příspěvek

Pro vložení příspěvku se musíte přihlásit. Pokud nemáte na tomto webu účet, zaregistrujte se.

↑ Nahoru + Zobrazit další nabídky

Nahoru