Římské město v metru a palác císaře Konstantina

Římské město v bulharském metru

Nyní nastupují archeologové. Kousek po kousku odkrývají zachované pásy dlážděných římských cest, veřejných lázní, ruiny hodnostářova domu a pokroucenou zeď raně křesťanské baziliky. Vše z 4. století po Kristu.
 „Když půjde vše dobře, ruiny budou upraveny na rozsáhlé podzemní muzeum, které se otevře veřejnosti na konci roku 2012. Doufáme, že dokončíme vykopávky do měsíce a půl a poté přikročíme ke konzervaci,“ sděluje vedoucí vykopávek Mario Ivanov pro AFT.

Římské ruiny naleznete roztroušeny po celém hlavním městě. Mezi nimi je i dobře zachovaná římské rotunda a zatopené zbytky císařského paláce na dvoře stroze vypadajícího úřadu prezidenta – léta hlavní turistická atrakce.  
Poslední vykopávky jsou vlastně jen rozšířením těch dřívějších. Odkrývají více a více z římského města Ulpia Serdica, které po tisíce let sloužilo jako křižovatka mezi Evropou a Asií. Nachází se pod vládní čtvrtí v centru Sofie.
Vykopávky začaly minulý rok, kdy město započalo s výkopy nové trasy metra. Jedna ze stanic měla být situována pod historickou oblastí.

Starostka Sofie Yordanka Fandakova upozorňuje, že plány metra musely být čtyřikrát předělány, jak archeologové – nejisti co mají očekávat – odlupovali jednotlivé vrstvy a nacházeli nové a nové poklady.

Úpravy budou stát za to!

„Sofie bude mít nejkrásnější umělecké metro v Evropě. Na ploše 1,9 hektarů budete procházet podzemním muzeem,“ usmívá se. Archeologický projekt je financován 16 miliony lev (8 milionů euro) z programu regionálního rozvoje Evropské Unie. Jak práce pokračovaly, dva bulváry táhnoucí se přes oblast byly částečně předělány na masivní betonové mosty. Archeologové pracující pod nimi, tak mohli odkrýt kamenem dlážděnou Decomanus Maximus. Hlavní ulici římského města.

Část podzemních ruin by měla být vidět i z ulice, skrz obrovskou skleněnou kupoli. Po obvodu Decomanus Maximus, našli archeologové pravděpodobně dům vyššího hodnostáře. Zachoval se kompletní i s vnitřním dvorem a soukromou lázní. Strategická poloha napovídá, že by se mohlo jednat o vilu Leonita, jednoho z biskupů Ulpia Serdica,“ informuje archeolog Ivanov.

Vedlejší budovou jsou luxusní lázně. Pravděpodobně navštěvované aristokraty. Zachován je složitý systémem zateplování pod podlahou, sádrové podlahy s 30m2 římské mozaikové rozety. Mimo svou estetickou hodnotu vykopávky nabízejí i nahlédnutí do starověké bulharské historie. V nižších patrech zeminy narazili archeologové na ruiny cihelny z poloviny 2. století a na části dřevěného římského domu z 1. století.

Vysoká pec s úlomky střepů na spáleném povrchu může poukazovat na rané zpracování skla. Podle Ivanova se dodnes předpokládalo, že až do 4. století byly tyto luxusní výrobky dováženy.  „Po dokončení, bude komplex velice krásný a stane se hlavní turistickou atrakcí,“ předpokládá.  „Návštěvníkům by mělo být dovoleno dotýkat se ruin a „ponořit“ se tak do atmosféry starověkého města. Tedy zcela něco jiného než jen zdálky pozorovat objekty vystavené v muzeu.“ Možná, se jich budete moci dotýkat například cestou na metro.

Bulharští archeologové doufají, že objeví palác císaře Konstantina

Stanice metra v centru Sofie, se může brzy stát domovem rezidence byzantinského císaře Konstantina I. Archeologové zatím nepotvrdili s jistotou totožnost nálezů, ale výsledky jsou nadějné. Všechna fakta se přiklánění k variantě, že palác prvního křesťanského císaře leží pod náměstím u kostela St Nedelya.

Ministr kultury, Vejdi Rashidov a starostka Sofie Yordanka Fandakova, představili poslední archeologické nálezy. Unikátní příbytek a kostel ze 4. století jsou poslední senzací nalezenou v Sofijském podzemí. „Dobře zachovaná budova musela patřit bohatému občanovi Serdica,“ vysvětluje archeolog Mario Ivanov z bulharské akademie věd. V budově je koupelna, zahrada a pekárna.

Nejvzácnějším nálezem je však 30m2 mozaiky. Tak velká mozaika v bezvadném stavu se všemi ornamenty, je velmi vzácná. Do současné doby byly nalezeny jen oddělené fragmenty.