Šílenství zvané Attilův hrob

Attila Hun (395? -453 n. l.) přezdívaný také jako „Bič Boží“, byl nejmocnější král Hunské říše, krátkodobého státního útvaru ve střední a východní Evropě, který vznikl v souvislosti s stěhováním národů. Jeho otcem byl Mundiuch. Attilovou matkou je jedna z žen početného Mundiuchova harému, snad Číňanka. Měl dva bratry Octara a Ruye, kteří se v době jeho narození dělí o panství nad nejpočetnějším hunským kmenovým svazem. V šesti letech Attila ztrácí otce a poručníkem se mu stal strýc Ruy (nejmocnější Hunský vládce té doby). V necelých třiceti letech se Attila po smrti svého strýce ujímá vlády. Zpočátku vládl společně se svým bratrem Bledou, kterého dějepisci popisují jako hýřivého opilce, milujícího nade vše hostiny a svého šaška, trpaslíka Zerkona. Attilu donutil k bratrovraždě. V roce 453 se znovu oženil, byla to jeho sedmnáctá svatba. Tento den se mu však stal osudným, protože právě v tento den zemřel. Attilovi bylo 58 let a jeho chotí se stala teprve sedmnáctiletá princezna Ildico, kterou si přivezl z Burgunska jako válečnou kořist. Dodnes není objasněno, co se vlastně osudnou svatební noc stalo. Attila byl nalezen mrtví na hromadě kožešin celý od krve a vyděšená princezna se kroutila v rožku pokoje. Jednou z možností je tedy, že vrahem byla samotná princezna, která svému muži vrazila nůž do srdce, aby pomstila smrt svého otce. Další verzí je, že byl otráven, ale nejpravděpodobnější je, že dostal mrtvici a udusil se krví, která mu vytryskla z nosu a hrdla. Atttila byl pohřben na říční dno u soutoku dvou řek, jejichž tok byl dočasně odveden a všichni, kteří místo znali, byli povražděni, aby nikdo nikdy nenašel hrob vládce Hunů. Před smrtí Attily se plánovala velkolepá cesta do Říma, ale po jeho smrti celá říše padla a podmaněné národy se osvobodily. Začíná středověk…

Attilův hrob

O Attilově hrobě koluje spousta mýtů. Může být umístěn kdekoliv v Uherské nížině, protože Hunové byli kočovníci a ti jak je známo, nemají stálé sídlo. I proto se dodnes Attilův hrob nenašel. Mýtů o hrobě Attily je několik, např. o králi, který je pohřben ve třech rakvích. Tato myšlenka vznikla při špatné interpretaci nekvalitního opisu Jordanova textu. Ve skutečnosti však právě podle tohoto textu byl Attila pohřben pouze do jedné rakve, ze zlata, stříbra a železa. O umístění se traduje i v obci Veletiny, prý je Hunský král pohřben nedaleko říčky řeky Olšany, Attilův hrob prý není mohyla, ale hluboká jáma, pečlivě upravená, aby dokonale splynula s okolím. Legendu si však prý vymyslel řídící učitel Kučera, aby vzbudil zájem o archeologii u místních lidí tímto šprýmem.

O samotném pohřbu tradují tři legendy:

• Attila je pohřben uprostřed stepí staré Panonie
• Attila je uložen “v přehluboké jámě”, která byla zaházená, srovnaná se zemí a osetá trávou, aby toto místo nikdo nenalezl. V rumunských kronikách se zachovaly jen nejasné náznaky, že to bylo někde na soutoku Dunaje s Tisou, na území dnešní Jugoslávie.
• Nejrozšířenější legenda praví, že Hunové Attilovo tělo uložili spolu s mnoha poklady do 3 sarkofágů – železného, stříbrného a zlatého. Mezery mezi nimi zalili smolou a voskem. Pohřeb proběhl v největší tajnosti a zajatci či otroci, kteří se na pohřbu podíleli, byli zlikvidováni. Tělo i s rakvemi bylo vhozeno do řeky Tisy

V největším počtu míst, kde se hledalo, vede Rakousko (cca. 4 000), následuje Maďarsko, Německo, území bývalé Jugoslávie, …

Attilův hrob se hledal také na Moravě, v místech kam Hunové opravdu pronikli. Attilovské šílenství propuklo ve vesnici Náklo mezi Olomouc a Litovlí. Vesnicí se začala šířit zpráva, že Boží muka v místní části nazývané Hráč stojí na vršku, který je Attilovou mohylou. Navršili ji z hlíny přinášené v přilbách hunští bojovníci nad hrobem svého vůdce, který náhle zemřel. Lidi se zbláznili a po vršku, kde se nic nenašlo, rozkopali celou vesnici. Hledání probíhalo v noci, aby je nikdo neviděl a nemuseli se o případnou kořist s nikým dělit. Pouze jeden výměnkář měl štěstí, po překopání celé stráně našel misku z bronzu nebo mosazi. Nedokázal však udržet jazyk za zuby a s nálezem se hned chlubil. Sousedé si mysleli, že je miska zlatá a začali závidět, a tak někdo misku ukradl. Po roce obyvatelé vesnice Nákel pochopili, že někomu sedli na lep a hledání přestalo. Ještě dlouho poté se jim sousedé za jejich hloupost smáli.

Našim nevášnivějším hledačem Attilova pokladu byl jihočeský inženýr František Štěpán. Jeho koníček bylo proutkaření. Jako neobyčejně zajímavý mu připadal kuželový vršek (cca 18 m vysoký) tzv. Hrádok, který se tyčí v rovině na pravém břehu Turce, u obce Priekopy severně od Martina. Provedl tedy za pomoci proutku výzkum a byl přesvědčen, že v hoře se ukrývá velké množství zlatých předmětů, kde jinde by se měl tedy nacházet Attilův hrob, než právě zde. A tak se v roce 1933 začalo kopat.

Hledání bylo dlouho bezúspěšné až v hloubce 20 m a 30 cm, kopači narazili na cosi. František Štěpán se domníval, že je to železné víko rakve. Co se však nestalo, právě v tu chvíli pronikla do šachty spodní voda a všichni museli utéct. Svrchu bylo tedy další kopání nemožné, a tak jedinou variantou bylo prorazit štolu z boku kopce. Musela se postavit úzkokolejná dráha, aby se měla kudy odvážet vytěžená zemina a také bylo potřeba parní čerpadlo protože, když byl tunel dlouhý již 36 metrů, vnikla do něj voda. Štěpán tedy čerpadlo zakoupil. Poté co se šachta přiblížila na zhruba šest metrů od předpokládaného

místa, kde se měl nacházet Attilův hrob, odčerpávaná voda se zbarvila do červena. Někteří si už mysleli, že se jedná o korozi ze železné rakve, ale později se ukázalo, že červenou barvu má na svědomí vrstva silně železité horniny se spoustou kyzu železného, která se nacházela za silnou vrstvou slepence, která musela být proražena dynamitem.

František Štěpán se však nevzdával, za pomoci proutku určil, že tunel minul zlatou skrýš o pět metrů a začalo nové kopání (14. Srpen 1935). Od pokladu je měla dělit jen slabá jílová vrstva. Stěna šachty se ale sesunula, opevnění z betonového okruží se zhroutila a inženýr Štěpán vzdal hledání. Podle odborníků je kopec jen halda hluché zeminy.

Bádání Františka Štěpána přišlo na 70 000 korun a to v té době byla nemalá částka.

O tom, kde naposledy spočinul nejslavnější král Hunů Attila, můžeme jen spekulovat. Nachází se jeho hrob v Rakousku? V Maďarsku? Nebo snad dokonce na území České republiky? To neví nikdo, ale uznejte sami, jaký by to byl svět bez záhad a legend, tak trochu nudný.