SVATOVÁCLAVSKÁ DOBROVOLNICKÁ ROTA (SDR) - Freiwillige St. Wenzels-Rotte

Kategorie: Války

 

Psal se rok 1945, válka se pomalu chýlila ke konci a dny existence Třetí říše byly sečteny. I přes všechna fakta, která předurčovala Nacistům prohru, se v jejich řadách našli fanatici, kteří si realitu nechtěli připustit a vymýšleli, jak by snad onen nešťastný konec mohli odvrátit…

Jakýmsi posledním výkřikem do tmy bylo i zřízení Svatováclavské dobrovolnické roty se souhlasem K. H. Franka 5. března 1945. Jednalo se o ryze český dobrovolnický útvar, který měl být nasazen proti postupující sovětské armádě v rámci Waffen SS. Nábor probíhal především v řadách Ligy proti bolševismu a v tehdejším protektorátním Kuratoriu pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě, jehož členy byli podle nařízení protektorátní vlády z 28. května 1942 povinně všichni mladiství árijského původu mezi 10 a 18 rokem věku. Nábor vedl člen vedení kuratoria Karel Michalíček a probíhal jak v Praze, tak i ve venkovských okresech.

Kolem 21. března byla odvedena první skupina do výcvikového centra v Čeperce u Unhoště v počtu padesáti dobrovolníků. Dalších třicet adeptů se připojilo v polovině dubna.

Představa K. H. Franka a Teunera byla zcela jiná, počítali s alespoň 1000 muži. O takové malé útvary neměli zájem, což se projevilo především v zásobování. Dobrovolníci cvičili jen s puškami a bodáky. Nejtěžší zbraní, kterou měli k dispozici, byl kulomet. Místo instruktorů SS měl výcvik na starosti poručík Wehrmachtu Beywl. Ten svým svěřencům předával bohaté zkušenosti z války. Jedna hodina denně byla vyhrazena českým velitelem Svatováclavské roty Eduardem Chalupy k nacistickému světonázorovému myšlení. Mezi další faktory bezvýznamnosti roty patřilo i oblečení, místo uniforem SS, nosili dobrovolníci tmavomodré tepláky a bundy na zip. Z výstroje SS zbyly jen maskovací haleny a vysoké boty. Místo přídělů SS dostávali k obědu jen slaneček s bramborem.

Ilustrační foto

 

 

 

 

 

Celou dobu tížil útvar nedostatek času. Původně měly být na výcvik vyhrazeny tři měsíce. Tuto délku stanovil při jednáních v březnu 1945 SS-brigadeführer Bernhard Voss, který se podílel na zákroku proti českému studentstvu v listopadu 1939 a také na ruzyňských popravách studentů.

 

 

 

 

 

 

Realita byla však úplně jiná, dobrovolníci neprošli ani základním výcvikem. Vypuklo totiž květnové povstání, v tuto dobu čítal útvar 77 mužů, kteří se do bojů nikdy nezapojili. Než stačili použít svoje poznatky z výcviku, dorazili do hotelu Čepelka revoluční povstalci z Kladenska. Bylo zjevné, že šli na jisto a přesně věděli, kdo jsou ve skutečnosti mladíci oblečení v stejnokroji Kuratoria. Rotě nezbývalo nic jiného, než se vzdát. Zadržení členové útvaru, včetně velitele Eduarda Chalupy skončili v internačním táboře v Unhošti.

Ilustrační foto

 

 

V řadách tehdejších nacistických představitelů se již zpočátku ozývaly pohrdající hlasy na stranu Svatováclavské dobrovolnické roty. Na všechny se zmíním o tehdejším ministrovi školství a lidové osvěty Emanuelu Moravcovi, který měl údajně prohlásit:
Svatováclavská rota? To nic není! Potřebujeme vlastní jednotky SS.“

 

 

 

 

 

Jaký byl však skutečný důvod ke zřízení této jednotky? Hitler sám by nejspíš nedal vůbec souhlas k takovému kroku: přímou účast v boji považoval za čest a to nenáviděným Čechům přeci nepřísluší. V úvahu přichází možnost, že po obsazení Čech a Moravy Rudou armádou, vytvoří členové české kolaborantské formace záškodnické bandy v jejím týlu. K realizaci však nedošlo a myšlenka rozvratu nepřátelské armády, zůstala na věky pohřbena.

Artefakty z této doby můžete hledat pomocí našich detektorů kovu


Dovětek pod čarou od Elmary


Otázka vzniku „českých“ jednotek SS je do dnešních dnů stále spíše mytologickou věcí. Velmi často se tak v literatuře objevuje divize „Bohmen und Maren“, která ale nikdy tento název oficielně neobdržela a hlavně, její příslušníci nebyli českého původu. Divize tak měla dostat toto jméno podle místa svých posledních bojů.
Členové nechvalně známého protektorátního kuratoria, v čele s Emanuelem Moravcem, se dlouhou dobu snažili přesvědčit Němce o možnosti vytvoření českých jednotek Wafen SS. Vysněnou, a první divizí, se pak měla stát St. Vencl. Postoj k možnosti nasazení českých vojáků se ale u německé vlády po celou válku nezměnil (byl konstantně zamítavý, a jsou známé výroky Adolfa Hitlera o tom, že žádná česká matka v této válce nebude ronit slzy pro své syny atd.).

A tak, až na výjimečné akce českého vládního vojska v Itálii, které ale pro němce skončily očekávaným fiaskem (přechod vojáků k partyzánům, předávání zpráv atd.), se žádná česká celistvá jednotka bojů po boku němců nezůčastnila.


(pokud budete k tomuto tématu chtít něco doplnit (informace, fotografie atd) pište prosím na klub@lovecpokladu.cz

Cílek, R.: Protektorát: poslední dějství aneb FESTUNG BÖHMEN

Borovička, M.: KOLABORANTI

www.svet.czsk.net, www.obrys-kmen.cz, www.kcprymarov.estranky.cz, www.militaria.cz

 

Článek je zařazen v kategoriích:

Komentáře

Zajímavé čtení

Pravdou je, že snad jediným kovaným Čechem, jenž sloužil v SS byl zřejmě syn Emanuela Moravce Igor, který v hodnosti SS- Oberjunkera na konci války velel samostatné minometné četě, jenž odrážela sovětské útoky na východní frontě v Prusku.

TO lons : Pokud bereš čechy z tehdejšího protektorátu tak určitě ano :) Pokud se ale podíváš třeba na Hlučínsko, kde obyvatelstvo dostalo novou národnost "Slezkou". Je to najednou všechno jinak. Tam se najdou na půdách takové věci, že oko válkaře pro slzy nevidí :)

Přihlásit se k nim v březnu 1945 to už chtělo pořádné nadšení :-)

pěkný článek, díky

je pravdou, že AH nechtěl na své straně české jednotky (i když kolaborujících dobrovolníků by se jistě hlavně v počátečních fázích ww2 našlo nemálo), protože očekával ránu dýkou do zad (s odkazem na legionářské tradice čs. branné moci).

A tak jsme se po válce mohli púrsit, že jsme spolu s Poláky byli jediným národem, který se neposkvrnil účastí na nacistickém tažení Evropou.

Pokud jde o hlučínské, mám ten dojem, že těm se již za dob RU říkalo "Prajzi" a po 38. měli tu pochybnou čest stát se coby volksdeutschové součástí německé Wehrmacht (a ti uvědomělí samozřejmě i jiných formací).

Pro zajímavost když už tady byla řeč i slovenských jednotkách tak část nadbytečné pohotovostní jednotky ( 50 důstojníků HG+ asi 50 členů z Domobrany +další ) byla převelena těsně před kv.povstáním v Praze z Olomouce do kasáren Lešany (dnes Vojenské muzeum)kde se znich sestavil pluk o 2 oddílech. Měli se účastnit potlačování povstání v Praze , ale náč. gen. štábu Otomar Kubala toto nasazení všemožně bojkotoval protože se obávali v případě boj. nasazení tvrdých represí této jednotky po válce.Pro zajímavost , těsně po válce se našla v jednom sklepě plukovní pokladna kde byl 1500000 Sk. Čeští vojáci je spálili v domění , že už neplatí leč tyto s. koruny ještě v té době platily.Tyto poznáky jsou z výpovědi O. Kubaly u soudu v Bratislavě v roce 1948 a o té kase ( trezoru) z ústního podání jednoho velitele pluku nebo brigády v Lešanech který u toho byl.

no vzhledem k tomu ,že bydlím kousek od Hlučína a skoro rok jsem tam žil,můžu říct ,že místní lidi žijí jakousi euforií a hrdostí a vychvalováním sama sebe ohledně předků.Ale to vše je jen pozlátko na jejich současném chování,kde již těžko najdete ty pravé prajzáky/Alteschule/.Takže,když to shrnu,tak rovnou zapomeňte na nějaké půdovky a už vůbec nečekejte jejich vstřícnost,spíše si zajděte do místních lesů :-D.

Přidat příspěvek

Pro vložení příspěvku se musíte přihlásit. Pokud nemáte na tomto webu účet, zaregistrujte se.

↑ Nahoru + Zobrazit další nabídky

Nahoru