The 13.th Warrior

Kategorie: Co se jinam nevešlo

Líbil se vám tento film? Mě ano a to velmi. O to více jsem byl překvapen, když jsem úplnou náhodou narazil  na dílo arabského učence Ahmada Ibn Fadlána.  Podle mnou nalezených indicií to vypadá na to, že film si tvůrci nevycucali jen tak z prstu. Existuje psané dílo, něco na způsob cestopisu, vyslance bagdádského kalifa,  Ahmad Ibn Fadlána.

vikingove

Tak tedy pojďme na indicie:

Vyslanec v severských zemích bagdádského kalifa, Ahmad Ibn Fadlána, ve svém cestopisném  díle, krom jiného, popisuje i setkání s obávanými kanibaly Wendoly.Musím připomenout, že se jedná o rukopis, pocházející z roku 922 n.l.-přepočteno.

meč finsko 10.stoletíPři dnešním zkoumání cestopisu odborníky, je  jeho popis  tak přesvědčivý, že uvedené svědectví považují mnozí odborníci za velmi zdařilý popis neandrtálského člověka. Časově se příběh odehrál v letech kolem roku 921 po Kristu. Vyslanec ve své knize též podává svědectví a informace o bývalé rase obrů, jejichž meč měl ve vlastnictví vůdce výpravy Buliwyf. Popisovaný meč byl delší než člověk a jeho čepel byla široká jako dvě dlaně vedle sebe.

Vůdce Vikingů, ačkoliv byl velice statným a silným mužem, měl co dělat, aby meč sám uzvedl. Ibn Fadlán vyjadřuje přesvědčení, že tato zbraň nemohla být původně vyrobena pro člověka. Kniha arabského cestovatele je dílo historicky vzácné, vážené mezi badateli včetně odborných vědců. Pro naši představu o důvěryhodnosti zanechaných zpráv uvádím jeho popis příslušníka rasy Wendolů (dle části odborníků jde o člověka neandrtálského).

Popis cestovatele a vyslance  Ibn Fadlána:

„…vzezření těchto démonů bylo toto: vypadali ve všech ohledech podobní lidem, leč ne jako nějaký člověk na tváři země. Byla to nevysoká stvoření, podsaditá, zavalitá a chlupatá na všech částech těla kromě dlaní, chodidel a tváří. Obličeje měli ploché, s ústy a čelistmi velkými a význačnými, šeredného vzhledu. Též hlavy měli větší než normální lidi. Oči měli hluboko posazené v hlavě, obočí jejich byla velká ne kvůli chlupatosti, ale kvůli kosti. Též zuby měli velké a ostré, ačkoliv je pravda že zuby mnohých byly obroušeny a zploštěny, …..v boji používali i svých ostrých drápovitých nehtů a kousání. Přičemž jediným trhnutím hlavy vyrvali z bojovníkova těla kus masa. Jsou to noční tvorové, ve dne se neradi bijí protože jsou malátní a ospalí…“

Opomenu-li současnou definici člověka neandertálského, neboť mi to připadá jako nošení dříví do lesa pro vás, znalé hledače, přejdu na akademickou půdu. Akademickou debatu nad problémem, jakou rasu vlastně arabský vyslanec popisoval, nejvýstižněji shrnul roku 1971 profesor Geoffrey Wrightwood z univerzity v Oxfordu:
Ibn Fadlánovo líčení nám podává perfektně použitelný popis neandrtálců v Evropě, shodující se s kosterními pozůstatky i s našimi předpoklady o kulturní úrovni těchto raných lidí. Mohli bychom ho okamžitě přijmout, kdybychom už nebyli rozhodnuti, že tito lidé vymizeli zhruba před 30 000 až 40 000 roky. Měli bychom pamatovat, že věříme tomuto zmizení jen proto, že jsme nenašli žádné kosterní pozůstatky pozdějšího data. Jejich absence však neznamená, že fakticky neexistují. Objektivně není žádný aprior ní důvod k popření, že skupiny neandrtálců mohly v izolovaných oblastech přežít až do doby historické, možná i současné.

Tolik pan profesor. Co je tisíc let od posledního věrohodného pozorování? Velice krátký úsek. Šance přežití neandrtálského člověka možná existuje. Existují i další indicie, nálezy a případy, které tuto hypotézu podporují.
K tomuto tématu mám více materiálu, ale nechci jej sem vkládat do tohoto článku, neboť by byl moc dlouhý, což nepříznivě působí na čtenáře. Mimochodem, neandrtáci, krom jiného, jsou usvědčeni i z kanibalismu ve větším měřítku.

Autor: traxxas
Čerpáno: internet

Článek je zařazen v kategoriích:

Komentáře

Kdo by si to chtěl přečíst, tak v češtině má kniha název Pojídači mrtvých. Autor Michael Crichton. Doporučuji, já to čet už asi čtyřikrát.

Článek moc pěkný a film se mi také zamlouval ;-)

Film jsem neviděl. Nechtěl bys udělat ještě nějaký další článek z materiálů, které máš? Docela by mě to zajímalo. Nevadí, když bude delší, kdo bude chtít, tak si to přečte, ostatní přeskočí. Pusť se do psaní ;-). Předem dík. :-)

Ten film je sice historický blábol (výzbroj,kostýmy apod.) nicméně pokud si to člověk odmyslí tak to jde. Mohu vřele doporučit i knihu podle níž byl natočen. Problém s rukopisem Ibn Fadlána je v tom, že se nejedná o rukopis ,ale přepis a to ještě z několika zdrojů. Další nepřesnosti mohly vzniknout při překladu. Pokud se nemýlím tak Wendol se vyskytuje i v nějakých severských bájích. Každopádně velmi zajímavé téma. ;-)

Velmi zajímavý článek, přikláním se k prosbě o pokračování :-O

Ten film mám moc rád a Tvůj článek je super!Pokračování by nebylo marný ;-)

Ten popis neandrtálců působí docela přesvědčivě, ovšem až do místa, kde se tvrdí: "Jsou to noční tvorové, ve dne se neradi bijí, protože jsou malátní a ospalí...". Nevěděl jsem, že neandrtálci byli noční ptáci, kteří ve dne spali, aby se v noci mohli mlátit po hlavě. Nezdá se mi to, a podle mě do sebe musí zapadnout všechny díly skládačky, jinak žádný výsledný obrázek jednoduše nevznikne.

Pekný článok.
Ak dobvolíte trocha by som upresnil nejasnosti, ktoré sa vo filme vyskytujú.


Dej filmu začína vyslaním Ibn Fahdlana na sever. Vo filme ho sprevádza jeden muž. V reále to bolo posolstvo k povolžským Bulharom a malo niekoľko tisíc ľudí.
Pri stretnutí Ibn Fahdlana s Vikingami zahnali útok Tatárov na karavánu. Tatári sa však objavili až o tri storočia neskôr :)
Pohreb vikingského kráľa, na ktorom sa Ibn Fahdlan zúčastnil by bol v reáliách Vikingov tiež iný. Vikingovia pochovávali významných ľudí do mohýl a to aj s loďou.
Vo filme "neandertálci" jazdia na koňoch. To je tiež nemožné, nakoľko aby mohli chovať kone museli poznať poľnohospodárstvo. Vo filme a hlavne v skutočnosti boli neandertálci lovci a zberači.
Vo výzbroji Vikingov je možné zahliadnuť gladiátorské prilby a španielsku zbroj z 15. storočia.

Informácie som čerpal z článku Mgr. Branislava Kovára, ktorý vyšiel v Historickej revue 11/2010

Chlapi, berte ten film, jako každý jiný film. Ale podle mě se tenhle povedl a ty drobnosti já tvůrcům milerád odpustím. Jak tady s oblibou říkáme, je potřeba nějaká ta omáčka. A když je k tomu ještě bramboračka, tak to chutná lépe. Ona bible je pomotaná ještě víc. Spousta filmů, natočených podle historiclé události, by nebyla tak koukavá, kdyby tvůrci k tomu nepřismahli něco navíc. A nebudu rozepisovat jejich kuchařku, co má ten který film obsahovat a v kolika % a taky musí mít spád a děj. A výprava filmu musí být také tahavá pro oko. Když se zamyslím, tak moc málo historických filmů je bez chyb. Většinou se opakují ty, o kterých píšete. Ale co je podle mě nejméně odpustitelné, jsou rádoby české retro filmy 50.-70. léta, kde je ujetin spousty včetně výpravy a to se jedná o dobu relativně nedávnou. ;-) A pokud jde o noční ptáky, jak píše Eduard, bohužel, Ibn Fadlán to zrovna takhle popisuje. A ve filmu jsou pojati jako "jeskynní kmen", myslím, že není problém najít takovou komunitu i v současné době mezi námi současnými lidmi... :-D To jejich jízdní oddíly jsou daleko větší faux pax. Ale což, kdo jsme bez chyby, hoďme kamenem. Apropo, víte určitě, že zrovna my a teď máme pravdu? ;-)

Traxiku to nebola kritika, to bolo len pre zaujímavosť.
A filmík sa páči aj mne.

BobPaar, však já to jako kritiku neberu, vždyť jsi to určitě i vycítil z tónu mé reakce ;-) :-D a jsem velmi rád, že se tady diskutuje. Horší by bylo, kdyby nebyla žádná reakce. To by svědčilo o naprosté nezajímavosti a to jsem nechtěl. ;-) ;-) ;-) Ale tohle téma, si myslím, by mohlo zajímat vícero lidí. Jen škoda pro ty, kteří ten film neviděli. Třeba ho na základě tohoto i zkouknou.... ;-)

Jirko máš to pěkné,líbí se mě článek.

Zdravím, film je luxusní a článek velice zajímavý. Vůbec jsem netušil, že by mohl být až tak historicky podložený ;-)
PS: Pokračování článku by si toto téma určitě zasloužilo :-)

Zajímavé téma,zajímavé názory.Film na motivy přepisů rukopisů Ibn Fadlána byl jistě určen především pro pobavení širokého spektra diváků,nikoliv jako dokument doby a lidí v ní žijících.Hledat tady neodpovídající detaily je poněkud naivní.Pro ty z nás,kteří chtějí vědět více,v tomto případě o severských národech, jsou určeny publikace jako např." Svět Vikingů" od J.G.Campbella a kol.autorů aj.Zde lze najít více informací o všech aspektech života seveřanů a historických etapách s nimi spjatých.Např. konstatování BobPaara,co se týče pohřebních zvyků,jsou značně zjednodušená a neúplná,což je tak trochu podobné vytčeným nedostatkům zmíněného filmu.Mě by např.nevadila gladiátorská přilba,tu by mohl třeba seveřan získat z arsenalu byzantského císaře,kde vikingové sloužili např. v osobní stráži,nevadili by mě ani ti Tataři,pokud někdo pod tímto jménem jednoho mongolského kmene mínil některý z mnoha jezdeckých asijských kmenů.Takto by bylo možno pokračovat i dále.Jisto je jen to,že přepis rukopisu je svým způsobem fascinující a film nám i se svými nepřesnostmi minimálně přiblíží atmosferu té doby.

Musím ještě doplnit, že mé původní ilustrační fotografie k článku byly nahrazeny lepšími od Elmary, po naší vzájemné domluvě. Tímto Markovi děkuji.

To Traxxas: moc pěkně jsi téma zpracoval,určitě je přínosem,O rukopisu(přepisu)jistě hodně lidí neví,Tvůj článek jistě alespoň někoho přiměje k získání dalších informací,ať již k tomuto nebo jiným zajímavým tématům.

Wolfffe, díky za tvé hodnocení. Mým záměrem nebylo popsat zmíněné události a film ála Wikipedie, ale zajímavou formou seznámit zdejší sešlost s tou věcí, která překvapila i mě, jak píši v úvodu, protože jsem o tom neměl tušení. ;-)

Traxxas: No právě, že to tam tak popisuje (a asi by se našlo podivností víc). Pro mě z toho vyplývá buď, že je onen rukopis z hlediska líčení skutečnosti nedůvěryhodný, nebo, že jsou scestné teorie o neandrtálcích, kde si jejich autoři vybrali tu část díla, která popisu neandrtálce vyhovuje, a zbytek ignorovali. Film jsem neřešil. Podle mého soudu se jedná o vizuálně pěkně natočenou podívanou, ovšem s jen malou dávkou historické věrnosti. To je ale v pořádku, vždyť jeho tvůrci určitě neměli ambice natočit dokument.

Doporučil bych také pověst o Beowulfovi, která je starší než zde zmiňovaný rukopis - ten zabije Grendela, jeho matku a nakonec draka, který ho smrtelně zraní. Zajímavé je, že vědci už objevili hodně postav a míst v básni zmíněných. Hrodgar, Beowulf a další pravděpodobně žili, akorát Grendel, jeho matka a drak budou metafory. Historici se dohadují, co tím autor vlastně myslel a dávají do souvislosti některé historické bitvy. Více třeba na Wikipedii, bohužel v angličtině.

Film se mne líbil,a že mel reálný základ to mne příjemne potešilo. :-D

Krematore.... ;-) :-D to je další zajímavý námět na článek. Beowulf byl opět nedávno zfilmován. Když jsem jej viděl poprvé, byl jsem trochu zmaten provedením. Myslím, že byla použita animátorská grafika na natočené scény v reálu s živými herci. Když jsem jej viděl podruhé, už jsem nad tímto nepřemýšlel. A teď to hlavní-pointa: opět jde podle mého soudu o skvěle odvedenou práci filmařů podle scénáře, který vychází ze starých bájí a pověstí seveřanů. A co víc, zase posune základní rozhled a povědomost mnohých lidí, kteří o tomto dodnes nic bližšího nevěděli. Skvělý příběh, táhnoucí se našimi dějinami už po staletí. Seveřani, jejich mýty, báje a pověsti, byli ve zbytku západní kultury dlouho opomíjeni na úkor jiných, starých národů a kultur, které byly módně na výsluní a v zorném úhlu zájmu. Jen tak mimochodem, nepřipomíná vám pověst o Beowulfovi svým vyzněním velmi podobná báji o Artušovi, Morganě a Mordredovi? Vždy nakonec vládce dostihnou jeho pochybení, omyly a hříchy mládí? Každé zpronevěření se svému lidu je po zásluze božími mlýny potrestáno.

Pěkný. Já tuto knihu četl, už je tomu možná 15 let a vždycky když čtu podobnou knihu založenou na historickém vyprávění některého ze starověkých cestovatelů a dějepravců, tak se nestačím divit nad fakty, která jsou v nich obsažena, ale dnešnímy odborníky naprosto opomíjena.
Možná si ani nikdo z nás nedovedeme představit ty astronomické náklady ať už v lidské práci nebo jen v penězích, které by byli spojené s tím, kdyby se provalilo, že historie lidstva vůbec neproběhla tak jak se dnes učí na školách a musela by být kompletně přepracována. Nehledě na lidskou ješitnost, jelikož věřím, že není snadné najednou přiznat, že celá věda o historii je postavena na velice vratkých základech, které se musejí neustále záplatovat, aby to celé drželo po hromadě.
Snad to nebudu znít moc pesimisticky když napíšu - v dnešním světě žijeme ve lži, která nemá, podle mne, v celé historii lidstva obdoby.
Přeji příjemný večer.

Maryjary, to su veľmi silné slová.
Ja si myslím, že až taká lož všetko nebude. Dnes je doba, kedy hociaký "pisálek" napíše knihu a vytvorí nový pohľad na dejiny. Informácie si vycucia z prsta alebo prekrúti k tomu čo potrebuje, na obálke sa spomenie nejaká konkrétna historická postava a našej konzumnej spoločnosti to stačí. Nikto nepátra po prameňoch, či autor fakty nepoprekrúcal a či to naozaj tak bolo. Jednoducho to zoberie ako fakt a basta fidli. Typickým príkladom je Dan Brown a jeho Da Vinciho kód. Priznám sa, že aj ja som mu to najskôr zožral aj s navijakom. Ak si potom človek dá námahu popátrať ako sa veci majú v skutočnosti, nestačí sa diviť. Takých príkladov by sa dalo vypísať kopec. Dnes jednoducho frčia bombastické objavy, novinky a šokujúce udalosti.

Vyštudovaný historik-vedec skôr ako zverejní nejakú informáciu musí ju overiť z viacerých zdrojov a doložiť nejakým výskumom. Preto chvíľu trvá než sa novoobjavené skutočnosti dostanú medzi verejnosť.

Bobpaar: ale já neměl na mysli slátaniny od Dana Browna a podobných pisálků, to co jsem napsal se spíše týkalo Dänikena, který tomuto pátrání obětoval celý život. A poukázal na strašnou spoustu nesrovnalostí v dnešních teoriích ve výkladu dějin lidstva.

BobPaare, prosím neuraž se, ;-) :-D ale malá poznámečka k Dan Brown: tento autor se nevydává za spisovatele faktických příběhů. Neskrývá, že jde ryze o žánr thriller, k němuž patří fabulace a fikce. Ale mě na něm fascinuje jedna věc, a to jeho konspirativní, detektivní smýšlení a kombinatorika. Shodou okolností jsem měl tu čest, se malou měrou podílet na korektuře části překladu jeho knihy, která vyšla u nás pod názvem Pavučina lží. Pracovní název...tak ted jsem jí byl hledat a nenašel,ale asi to byl název v originálu-Deception Point- mám doma jako památku pracovní vydání v kroužkové vazbě s věnováním od překladatele. A že se jedná o tento žánr, myslím, je velmi zřejmé. Ale tuto svou reakci nemyslím nijak ve zlém úmyslu, jen chci zdůraznit, že vše je relativní a člověk by měl používat svůj mozek někdy ve stylu tzv "selského myšlení", než se přesmíru ponořit do vědeckých postulátů, které velmi často mají takové trhliny, o jakých píše maryjary. Ale ještě jednou chci zdůraznit, že moje reakce není vůbec myšlena jako atak na tebe, ale všeobecně.Někteří z nás jsou schopni se natolik ponořit do tématiky a problému, že pro stromy nevidí les a to se občas stává i mě.... ;-) :-D :-P

PS: doplňuji ohledně Dan Brown-už jsem konečně ten pracovní výtisk našel, název má original a věnování je fuč.... :-/

Od D.B. jsem četl jenom Andělé a démoni, je to velice čtivý příběh, ale podle mne je napsán, a ne jen tato kniha, jen za tím účelem aby se podle něj natočil dobře vydělávající biják.

Traxxas, nemám prečo sa urážať. Rád diskutujem a som rád ak sa nájde dobrý oponent s inými dobrými názormi. Len dúfam, že tebe nevadí, že ti tu spamujeme tvoj príspevok. :)
Možno som zvolil zlý príklad. Ale čudoval by si sa koľko ľudí berie Browna za historika a veria všetkému čo je tam napísané. Ja som ho uviedol ako príklad dnešného konzumu, kedy sa dá zarobiť na masách.
Danikena som čítal už dávnejšie počas gymnaziálnych štúdií. Nechcem tvrdiť, že som čítal všetko čo napísal,ale bolo toho dosť. Aj na ňom sa dá vidieť to čo som spomínal. Aby vedec publikoval to čo písal Daniken, musel by to overiť. Zjednodušene povedané Daniken nájde figurínu, ktorá sa podobá na kozmonauta, tak sa predloží čitateľovi záver kozmonaut. Nechcem sa tiež nikoho dotknúť. Daniken je isto zaujímavé čítanie, možno časom vedci naozaj dokážu, že mal v niečom pravdu. Ale bude na to treba kopec ďalších výskumov. Nestačí na to nájsť sošku v tvare kozmonauta. Mimochodom ak si dobre pamätám, tak väčšina jeho úvah končí otáznikom. Ten podľa mňa nestačí na prepisovanie dejín.
Žurnalistika je v dnešnej dobe ošemetná vec. Píše sa pre zisk. Aj nedávno sa tu v diskusii riešila novinárčina a prekrúcanie faktov.
Ďalším príkladom môžu byť haldy kníh o svätom grále, stratených evanjeliách, Ježišových súrodencoch...... Možno to tak naozaj bolo, ale pre prepisovanie dejín je to potrebné podložiť viacerými faktami a výskumami. Pokiaľ sa tak neudeje, budú to len bulvárne hypotézy, ktoré sa síce dobre predávajú, ale nebudú mať moc zmeniť pohľad odbornej verejnosti.

Souhlasím s traxxasem. Brown pospojoval různá fakta do zajímavých příběhů a pokud někomu vadí, že neodpovídají skutečnosti, tak je to problém čtenáře, ne autora. Napsal přece román a ne učebnici dějepisu. Pokud někoho v podobných knihách prezentované informace zaujmou, měl by k tomu apriori přistupovat tak, že se jedná o fikci, a před tím, než je začne považovat za fakta si vše ověřit z dalších zdrojů. To je ovšem značně pracná záležitost, neboť kecálků a pisálků, kteří často opisují jeden od druhého a s nějakým ověřováním se vůbec nezatěžují, je na internetu strašná spousta. To je holt daň za snadný přístup k informacím. Najít důvěryhodný zdroj probíráním se hromadou nesmyslů je někdy pěkná makačka. Tomu kdo to ale nedělá, se nevyhnutelně mísí fakta s fikcí. Tyto zmatené polopravdy prezentované jako realita se pak šíří dál a dopátrání se pravdy je tak při dnešním informačním boomu zase o něco těžší a role selského rozumu, jak píše traxxas, je možná důležitější než v době takových 50 BI (before internet ;-))a starší

BobPaar: Souhlas. Dnešní trh s rádoby naučnými knihami (nemám na mysli Browna apod., to jsou romány) je zamořen hroznými kravinami...

Bobpaar:Co se týče toho Dänikena a jemu podobných autorů, jak píšeš, aby to bylo publikovatelné, tak by se to muselo ověřit. Ale někteří odborníci toho ověřují daleko méně nežli on a své chyby od sebe ve svých pracích kopírují čímž se smyšlenka stává pravdou. Uvedu jeden příklad, který hovoří naprosto jasně:
Jistě znáte velkou pyramidu, které se říká CHEOPSOVA, záměrně píšu „říká“, protože podle všeho mu nepatří. Totiž ve spoustě pyramidách a ne jen v nich je spousta informací a textů, které dokazují to, kdo je nechal postavit, píše se to téměř o všech pyramidách, jen ne o té velké „CHEOPSOVĚ“ o její stavbě není nikde žádná zmínka a je to podivné, protože ten kdo postavil tak gigantický objet, že by byl tak skromný aby o tom veledíle nenechal jedinou zmínku uvnitř pyramidy??? I když jeden nápis by tu byl, jeden jediný v celém tom gigantickém objektu. Ale od začátku.
Roku 1837, jistý pan Howard Vyse vlezl otvorem, nad královskou komorou do již dříve objevené místnosti, byl tak odhodlaný objevit něco zajímavého že vzal střelný prach a vytvořil v kameni šachtu a skutečně objevil 4 další prostory (později nazvány „odlehčovací komory“), ale nic v nich nebylo až na jedno, jeden monolit byl označen červenou barvou a ta kresba znázorňovala faraonovo jméno CHUFU (cheops) a tak byl získán nezvratný důkaz že pyramida patří Cheopsovi.
Ale, jsou tu dvě „ale“, písmo kterým bylo jméno namalováno prokazatelně v době f. Cheopse neexistovalo a za druhé obsahovalo hrubku. Vyse byl totiž voják a archeolog amatér a znal jen standartní dílo o hieroglyfech od J.G.Wilkinsona vydanou 1828, ve které bylo jméno CHUFU napsáno špatně. Takže on tu hrubku prostě opsal, protože nevěděl že to hrubka je. Toto prokázal Zecharia Sitchin v knize „Stupně k vesmíru“.
A přesto se dále učí že velká pyramida patří Cheopsovi ačkoli je dávno prokázáno že tomu tak není.
Chtěl jsem jen argumentovat to, že ani archeologové a historici si neověřují fakta a důkazy a jednoduše jen opisují, čímž se smyšlenky vrší jedna na druhou a vytváří se to, co jsem napsal pár příspěvků nahoru

Teď se chci upřímně omluvit autorovi poutavého článku že jsem mu tu takhle zasvinil diskusi.
Omlouvám se.

Nemá asi velkou cenu hodnotit hodnověrnost jednotlivých autorů literárních děl,vždyť i exaktní vědecké poznatky byly a neustále jsou přehodnocovány a měněny a to ne vždy pod tlakem nezvratitelných faktů.Mnohé hypotézy popírají další hypotézy a často jsou dosavadní platné teorie stavěny na hlavu a obraceny na ruby,dějiny byly a zřejmě jsou přepisovány a účelově pozměňovány,mnohé významné informace a poznatky byly a jsou utajovány z nejrůznějších důvodu.Právě tady se otvírají obrovské možnosti pro autory děl již zde zmíněných a mnoha jiných,založených právě na často šokujících odhaleních pravd,jež dosud nebyly přijímány,natož zveřejňovány.Jejich silnou stránkou často bývá fakt,že mnhé z těchto teorií nelze plňě vyvrátit,ani doložit.Takže zbývá konstatovat,že je na našem uvážení,kterou z předkládaných pravd a teorií si zvolíme,kterou přijmeme do doby,než nám bude vyvrácena jinými pravdami a teoriemi.

Drazí pánové,kolegové.Díky vám za tuto diskusi, smekám. V přehršli povinností, starostí,informací a srážek s člověčinou, které člověk je v práci nucený vstřebávat nepřetržitě v podobě pohříchu suchopárné, až na výjimky,je toto pramínkem živé vody. Jen tak dále a já budu tleskat až si omlátím dlaně :-) :-) :-) :-)

Přidat příspěvek

Pro vložení příspěvku se musíte přihlásit. Pokud nemáte na tomto webu účet, zaregistrujte se.

↑ Nahoru + Zobrazit další nabídky

Nahoru