Výkopy v okolí Brodgaru

Měsíční vykopávky „prstenu Brodgaru“ byly tento víkend ukončeny

Nejsevernější část příkopu byla odkryta za méně než 24 hodin. Tím byla ukončena práce na lokalitě Brodgar. Nyní je již otázkou času, zda nám výsledky z laboratoře odkryjí tajemství těchto kamenných staveb jednou pro vždy. I přesto, že šlo spíše o jednoduché „sběračství“, nám čtyřtýdenní vykopávky odhalily mnohá tajemství této kulturní památky. A také přilákaly pozornost více než 800 lidí, kteří se přišli v den otevřených dveří, na práci archeologů podívat. Jaký byl vlastně důvod k zahájení výkopů v okolí Brodgaru? Zcela prostý. V současné době je o těchto kruzích známo jen velice málo. Například stáří je pouze odhadováno.

Co víme?

Celkový monument je sestaven ze spojení dvou kruhů. Vnější, je tvořen příkopem o průměru přibližně 123 metrů se dvěma protilehlými dlážděnými vchody na severo-západě a jiho-východě. Vnitřní kruh, je sestaven z kamenů o průměru přibližně 103 metrů. A to je vše.

Měření v příkopu A

Pokus, provedený v roce 1973 profesorem Lordem Colinem Renfrewem, byl neúspěšný díky omezeným technologiím datování.
Proto se minulé léto tým archeologů vypravil nasbírat datovací materiál.  Chce jej ověřit pomocí moderních archeologických a geologických nástrojů. Rozhodli se tajemství přijít na kloub. V čele projektu stáli Dr Jane Downes z Orkney, Archeologického výzkumného centra (ORCA) a Dr Colin Richards z unversity v Manchestru. Vykopávky z roku 1973 byly znovu otevřeny a rozšířeny. Příkop, jenž je ve skutečnosti vyřezán do samotné skály, byl opět spatřen lidmi.

Výkop C leží na jižní straně kruhu. Je zakryt stínem jižního kopce. Výkop A přetíná kruh na severní straně. V roce 1973 neměli s místem vykopávek A příliš štěstí. Báli se jeho zatopení. Tento rok měly však bagry více štěstí. Příkop v okolí vykopávek A byl 3,5 metru hluboký a 7,5 metru široký. Což bylo mnohem více, než u místa vykopávek C. Na základě svých zkušeností komentuje Dr. Colin Richards tyto vykopávky: „Pracovat na podobném projektu je opravdu úžasné. Již jen samotné pronikání do základů bylo napínavé. Jednalo se o mechanický, mravenčí sběr vzorků s možností jejich moderní analýzy. Jak  řekl Gordon Childe, když pracoval na hrobu Maeshowe: provádět vykopávky v okolí velkého Prstence Brogara je velké privilegium a šance.“

Prstenec Brogara

„ Byl zde odveden opravdu úctyhodný kus práce. Po odkrytí příkopů, jste si mohli zcela jasně představit, jak to zde asi vypadalo dříve. Bylo to opravdu úžasné…“ Vykopávek v lokalitě A, které se nacházejí nejblíže dnešní silnici, bylo dosaženo již v pondělí ráno.  „Ve vší skromnosti mohu říci, že to vypadalo naprosto úchvatně,“ dodává Dr. Richards. „Samozřejmě, že nás stálo hodně času a energie následné vyjmutí jemných naplavenin a celkové vyztužení. Tento, v kameni vyřezaný příkop, nebyl příliš hluboký a měl ploché dno. Odkrytí ukázalo, jak vypadal v době před třemi tisíci lety před naším letopočtem. Až se tají dech. Stejný dojem na nás udělala samotná rozsáhlost památky. Jak vyřezali takový příkop? Jak vytesali kameny, jež celý kruh obklopují? Objevili jsme, že práce na něm probíhaly v několika obdobích. Nebyl vyhlouben najednou.“
Dr. Richards vysvětluje: „ Když jsme místo vykopávek prohledali, zjistili jsme, že se na některých místech vyboulena ven a pak jen špatně navazuje na další část příkopu. Pro mne to znamená, že tento příkop nebyl vykopán najednou, ale spíše v určitých fázích.“ Dnes se nám na první pohled zdá jako jeden, ničím nepřerušovaný kruh. Je to především díky rostlinám, které jej vizuálně vyhlazují a zakulacují.“

„Je obtížné odhadnout, jak dlouho byl tento příkop hlouben,“ říká. „ Možná to byl postupný proces. Možná jej vytvářeli po dobu mnoha let různé skupiny lidí.  Jedni byli pravděpodobně zodpovědní za přinesení kamenů a jiní za hloubení příkopu. V takovém případě, by stavba celé této památky mohla trvat i několik set let. Ovšem, nelze ani opomenout myšlenku, že by jedna celá elitní skupina byla zodpovědná za celkovou stavbu,“ přemýšlí Dr Richards. „Dlouho existovala teorie, že přišel jeden náčelník a řekl: „udělejte to“,“ usmívá se Richards. „Ale poslední výzkumy potvrzují, že něco takového je velice nepravděpodobné.“
Dr Richards se domnívá, že nešlo tolik o dokončení celého kruhu, jako spíše o rituál jeho stavby. To, že někoho napadlo postavit něco tak prestižního jako jemné megality, bylo podle něj hnací silou pro stavbu dalších monumentů.

Předchozí geologické výzkumy dokazují materiálovou odlišnost megalitů. Poukazují, že megality z Prstence Broadgaru jsou přivezeny z různých druhů lomů. A to z okolí celé Orkney. Tyto poznatky by mohly být důkazem o různých skupinách lidí, jež se podílely na stavbě těchto kamenných kruhů. Dr Richards spekuluje nad možnostmi jejich využití. Například mohlo jít o závod mezi jednotlivými vesnicemi či komunitami během řady let. „Moje teorie zní, že tyto jednotlivé skupiny byli velice konkurenční. Prstenec byl spíše „harmonická chrámová struktura“. Místo, kde se komunity scházeli a snažili si navzájem ukázat tvrdou prací s nasazením fyzických sil, kdo má ve skutečnosti tu největší prestiž.“

Podle tohoto scénáře, tvrdí Dr Richards, by stavba prstence probíhala v rámci generací a velice pomalu. Tak jak byly jednotlivé megality přinášeny. Je přesvědčen, že se jednalo spíše o rituál stavby jako takové. Nešlo o její dokončení. Stavba neměla žádnou konkrétní funkci. Jakákoli teorie jsou otevřeny hlavně proto, že se dosud nepodařilo věrohodně objasnit, jaký význam tento kruh ve skutečnosti měl.

Jaké měli naši předkové nástroje k zhotovení tak monumentální stavby k dispozici? Pouze kusy kamene a paroží. Museli odhrabat kolem 4700 kubických metrů kamene. Něco okolo 11 000 tun. Vykopali 380 metrů dlouhý příkop. Dle přibližných výpočtů, by měla takováto práce zabrat přibližně 80 000 hodin lidské práce.  „Tak obrovská spousta lidí, jež byla potřeba na vykopání těchto příkopů dokazuje, jak důležitá byla pro neolitické lidi tato stavba. Z vykopávek je vidět, že vyhloubili vždy jen část. Pak ji opustili. Zabarvení skály na místě A toto zcela očividně dokazuje. Horní bočnice je totiž zabarvena do oranžovo-modré. Čím hlouběji se dostáváme, tím je zbarvení spíše do šedo-modra. Vypadá to, jako by na dně stále protékala voda.

Hned po té, co byl vyhlouben příkop na severní straně, začala se do něj zvolna vlévat voda. Což může znít podivně, ale když si uvědomíme, že právě tento příkop obklopoval kamenné kruhy, napadlo mě, že možná toto byl pravý důvod stavby příkopu. Nejspíše jim šlo o vytvoření jakéhosi předělu a tím vytvořit „ostrov“, který měl symbolizovat svět, ve kterém žijí a který dobře znají.
Co se ale týče architektury, mohl mít kruh dominantním uskupením v krajině.  Měl dva vchody, jež s největší pravděpodobností sloužily jako vchod a východ z „ostrova“. Je tedy možné, že tento kruh vznikl na již existující cestě. Měl sloužit jako jakási svatyně, jíž někdo projde skrz. Zde má být posvěcen. Jako člověk přicházející k oltáři.“

Dr Jane Downes byla spokojená s pokrokem, jenž byl dosažen během vykopávek.

„Vykopávky byly opravdu spíše o sbírání podkladů, pro laboratorní výzkum, než o práci v terénu,“ informuje Downes. „Výzkum, jenž zde probíhal před 35 lety, byl zaměřen na získání materiálů pro laboratorní výzkum a datování. Technika však nebyla na takové úrovni, aby určila přesné stáří. Nyní již takovou techniku k dispozici máme.  Je pravděpodobné, že se nám podaří konečně určit stáří Prstenu Brodgaru a tak získat více informací o jeho celkové podstatě.“

Také Bob McCulloch a jeho partnerka Mery z laboratoří stirlingské University, se připojili k vykopávkám. Bez problémů shromáždili vzorky pro další laboratorní práci. Bob navíc první postřehl, že se příkop možná nezaplňuje vodou náhodou, ale za přesně daným účelem. Tato teorie však ještě bude muset být prověřena v laboratoři. Objevil se zde také David Sanderson ze skotské University Centra pro životní prostředí (SUERC), který se zaměřuje na datování vzorků. S jeho pomocí by se mohlo podařit získat více informací ohledně datování vyhloubení příkopu

 „Získali jsme důležité poznatky díky geofyzice,“ připomíná Downws. „Objevili jsme velké množství děr po „chybějících“ kamenech. Z toho plyne, že se v kruhu dříve nacházelo mnohem více kamenů.“

Související články

• Archeologové a pohanská podoba slávy komplexu Brodgar