Zaniklá feudální sídla na Jílovsku - velice zajímavá výstava místního muzea

Krajina, jak ji známe dnes, procházela dlouhodobým vývojem a mnoha změnami, z nichž zvláště ty za posledních sto let ji vtiskly současnou podobu. Docházelo a stále dochází k melioracím, k odlesňování i zalesnění, k likvidaci původních a vzniku nových komunikací, vodních ploch, ale i lidských sídel. Někde původní lesní porost musel ustoupit zemědělsky či jinak využívaným plochám, jinde naopak les pohltil někdejší pole, louky a pastviny, ale i místa, na nichž bezprostředně žili naši předkové více, či méně vzdálení. Nejedná se pouze o vesnice, které v průběhu uplynulého tisíciletí v naší krajině vznikaly i zanikaly. Jde i o jejich zázemí – o původní cesty, rybníky, mlýny, ale také o sídla někdejších vlastníků pozemkové držby, tedy o obydlí venkovské šlechty, o tvrze, hrádky i hrady a další feudální sídla. A právě ta lze spolu se stopami dalších lidských zásahů v krajině často nejlépe vystopovat a i díky jejich pozůstatkům se pak pokusit rekonstruovat podobu našeho kraje, jak ho znali naši předkové před staletími.

Na Jílovsku bylo takových sídel zámožnějších i méně movitých feudálů v období vrcholného a pozdního středověku značné množství. Některá zanikla beze stopy, jiná byla přestavěna v pozdějších staletích na zámky či panské dvory a další se proměnila ve zříceniny či zůstala zachována v terénu v podobě čitelných stop a pozůstatků. A právě těm se chceme věnovat spolu s nimi a jejich nejbližšímu okolí, které často nese stopy někdejšího utváření krajiny jejími tehdejšími obyvateli.

Některá zaniklá sídla se nám podařilo prozkoumat a zdokumentovat, jinde jsme mohli využít výsledky práce našich předchůdců, důležité byly i písemné prameny hovořící o jejich vlastnících v době života těchto objektů. Pokusili jsme se tedy zmapovat jejich nynější stav, historii, bezprostřední okolí a stopy lidské činnosti v něm a také zrekonstruovat jejich podobu v časech, kdy byly opevněnými obydlími pánů zdejšího kraje.

Takové rekonstrukce vycházely z našich znalostí dochovaných pozůstatků, ale vycházeli jsme při nich i z dobových ikonografických pramenů a z pramenů etnografických. Často jsme museli pracovat s fantazií, neboť se na konstrukci středověkých staveb značnou měrou podílely i dřevěné a další lehké konstrukce, po nichž se do dnešní doby nic nedochovalo. V některých případech jsou naše obrazové rekonstrukce čistou fikcí, což ovšem neznamená, že právě tak ta která tvrz či hrádek skutečně nemohly vypadat.

Zkuste se tedy s námi vrátit do časů lucemburských králů, do dob, kdy se nad naší krajinou tyčily zemanské tvrze, panské hrady a kláštery bohatých mnišských řádů, kdy pod rybníky klapala dřevěná kola mlýnů a po úvozových cestách mezi vesnicemi a městečky od hradu k hradu cválali stateční rytíři i zvolna putovali zámožní kupci a karavany soumarů, kdy se na svazích jílovských kopců doloval drahý kov pro královskou komoru. Zkuste se s námi vrátit do středověku na Jílovsku.