Na klubovce s Vaquerem

Ahoj

Pravděpodobně jsme tentokrát na Ostružné nešli za poklady správným směrem, ale bezpochyby jsme se kvůli nepřízni počasí nedostali tam, kam jsme se původně dostat měli. Důkazem toho jsou sice skromnější nálezy, ale na druhou stranu zbylo víc prostoru pro pokec u krbu a na zápraží. Zatím to pro mě byl nejsilnější zážitek, dílem kvůli dešti, dílem díky Kvakjirovi, který dokázal svým zemitým způsobem vždy „trefit hřebík na hlavičku“. Skoro si myslím, že by měl na některé další klubovce držet přednášku o něčem ze svého repertoáru, lhostejno o čem – od ekologie až po výklad Bible, když už nepřijel archeolog. Mimochodem, bylo by určitě zajímavé, jak by se oba doplňovali. Abych nezapomněl – Vaquero je na takovéto vandry bez jasného cíle snad nejlepším kamarádem do batohu. Navíc mi dal jednu z mála mincí, které tam byly kopnuty – včetně Habánova stříbrňáka, který možná ukázal tu pravou cestu, bohužel tentokrát pod vodou.

Vox