Pistolky

Pěkné kousky.

Ještě doplním...ta s delší hlavní je 14cm dlouhá,ráže 5mm,ta menší je od hlavně ke kohoutku 9cm,i s rukojetí 12cm,ráže 5mm,
byl to asi polašňák...má zvrchu v hlavni u bubínku díru.

Moc pěkné

moc pěkná "první pomoc"

docela pěkně zachovalé

Paráda.Snad je někdo určí.

Překvapilo by mě, kdyby se u poplašňáku dělala sklopná spoušť (a skrytý kohoutek - viz ta delší pistole) - tohle býval častý znak malorážových kapesních revolverů pro osobní ochranu. Žádné jiné značení, než ta čísla tam nebylo? Ráže 5mm je přesně? Nemohlo to být třeba 5,56, nebo 6,35?

úplně přesně to není...v hlavni jsou orezlé,ale tipoval bych to spíš míň než 5mm...tedy u té menší,ta má tu vyvrtanou hlaveň jako poplašňák.....žádné jiné značení jsem tam nenašel

také bych se přiklonil k romu, že je to malorážková ráže. Z dětství si pamatuji na něco podobného, jen se do toho nevešly klasický náboje (byly moc dlouhý), tak jsem kulky zkracoval štípačkama - kdybych dnes u něčeho podobného chytil svoje kluky, tak bych je přizabil. Ty pistolky půjdou určitě rozchodit

Paráda

witt: jak se říká - děti, opilci a blázni mají svoje strážné anděly

Něco podobnýho jsem viděl,dávali se tam náboje tzv. ptačky.

Ta druhá zbraň je tzv. "Lafoš" - revolver syst.Lefaucheuxkal.11mm
Casimir Lefaucheux (26. ledna 1802, Bonnétable u Le Mans – 9.srpna 1852, Paříž) byl francouzský puškař, známý konstrukcí náboje s tzv. kolíčkovou zápalkou. V jeho rodišti je po něm pojmenována ulice (Rue Casimir Lefaucheux).
Roku 1835 obdržel patent na pušku zadovku, komorovanou na jednotný náboj zvláštní konstrukce. Podobal se prvnímu typu náboje Samuela Paulyho – také měl papírovou nábojnici a mosazné dno se zápalkou, ta se však aktivovala pomocí ocelového zahroceného kolíčku, který byl umístěn rovnoběžně s dnem a vyčníval do strany, tedy kolmo k ose náboje. Syn Casimira Lefaucheux, Eugene, pak vyráběl od poloviny 19. stol. zbraně pro tento náboj. Známé jsou především revolvery systému Lefaucheux, pro něž se náboje s kovovou nábojnicí vyráběly ještě v období První světové války. Kvůli vyčnívajícímu kolíčku bylo nutné vkládat náboje do zbraně (ať už do komory pušky, či válce revolveru) ve správné poloze tak, aby kolíček zapadl do vytvořené drážky. Spolu s Paulyho nábojem se středovým zápalem (patent z r. 1812) a Flobertovým nábojem s okrajovým zápalem (patent z r. 1849), se náboj s kolíčkovou zápalkou stal jedním ze tří rozšířených druhů nábojů (podle způsobu odpalu výmetné slože). Zatímco zbylé dvě konstrukce se používají dodnes, systém Lefaucheux měl pro své nedostatky poměrně krátký život. Poslední náboje pro tento systém byly lovecké s papírovou nábojnicí a přestaly se vyrábět někdy v průběhu Druhé světové války.