Železná neděle s knoflíkem a kulí

Ahoj

Konečně se mi vrátil můj C-Scope CS3MX. Nebyl rozbitej, to jen já jsem (tak trochu moc) rozežranej a nechal jsem si vyměnit starou cívku za tu novou. Tak jsem ho byl provětrat rovnou s Elmarou, on si vzal Tesoro Cortése. Oba dva chodily parádně, Cortés vyhodnocoval přece jen trochu líp – vždyť taky stojí dvakrát tolik, nemít analogový CS3MX, hned bych do Cortése šel. Samé železo, ale nádherné – truhlářský vrták, pak ostruha z jezdecké boty, a ještě pár dalších neidentifikovatelných rezatin. Nakonec jsem si přišel na své is s barvou, napřed předpisový signál od lovecké olověné kule, pak ještě knoflík, další kus olova, a kromě toho taky neidentifokovatelná barevná rozpadající se droboť – takový jeden úlomek cca 4  mm, co bere rád právě CS3MX. Nádherné nedělní odpoledne, sice jsme trochu minuli lokalitku, kam jsme měli původně namířeno – jen o ždibíček, dva-tři kiláky, no ale řekněte, co je to proti nekonečnosti vesmíru? Hlavně, že jsme se dostali na vzduch, něco pro plíce, navíc na kopci – nahoru a dolů, a zase nahoru... Krásně jsem se unavil, večer mě doma čekala kachýnka a čerstvě vyškvařené vepřové sádlo se škvarkama – z prasete.

Vox