Sv. Gertruda (Vše) – nálezy detektorem kovů

Sv. Gertruda Veliká (1256–asi 1302) byla německá mystička, řeholnice a významná představitelka benediktinského řádu. Působila v klášteře Helfta v Sasku a je známa svými hlubokými mystickými vizemi a uctíváním Nejsvětějšího Srdce Ježíšova, čímž předznamenala pozdější vývoj jezuitské spirituality. Je autorkou duchovních spisů, které měly vliv na středověkou zbožnost a vnitřní modlitbu.

Na svátostkách bývá zobrazována jako řeholnice v benediktinském hábitu, často s otevřeným srdcem, z něhož vychází plameny nebo paprsky světla, někdy držící knihu nebo krucifix. Její typickým atributem je Nejsvětější Srdce Ježíšovo, které jí bývá zjevováno v extatickém stavu. Svátostky nesou nápisy jako „S. Gertrudis“, „Sancta Gertrudis“ nebo zkráceně „S. G.“.

Kanonizována byla neformálně už ve středověku, ale její oficiální svátek uznal až papež Klement XII. v roce 1738. V českých zemích byla uctívána zejména mezi řeholnicemi, vzdělanými ženami a později mezi ctiteli Nejsvětějšího Srdce Ježíšova. Svátostky s její podobou se šířily zejména v 18. a 19. století, často jako prostředek prohloubení vnitřní zbožnosti a modlitby za duše v očistci.

• Zobrazené svátostky jsou nálezy detektory kovů členů lovecpokladu.cz