Sv. Valentyn (Vše) – nálezy detektorem kovů

Svátostka zasvěcená svatému Valentýnovi (Sanctus Valentinus), mučedníkovi rané církve, jehož úcta se rozšířila napříč Evropou. Historicky může jít o více postav (např. biskup z Terni a kněz z Říma), ale v lidové zbožnosti a ikonografii bývají ztotožňováni jako jeden světec – ochránce zamilovaných, snoubenců, manželů a nemocných.

Podle legend byl Valentýn římský kněz, který navzdory císařskému zákazu tajně oddával křesťanské snoubence. Za to byl uvězněn a popraven kolem roku 269. V jiných verzích je uváděn jako biskup v Terni, který byl rovněž mučedníkem. Jeho hrob se nachází u Via Flaminia v Římě a stal se místem raného kultu.

Typická vyobrazení na svátostkách:
– Biskup nebo kněz s mitrou, někdy s palem mučednictví, křížem, mečem nebo srdcem,
– může být zobrazován při oddávání snoubenců, léčení nemocných nebo s holubicí a květinami,
– doprovodné nápisy: „S. Valentinus“, „Sanctus Valentinus M.“, „Hl. Valentýn“, případně doplněno o „episcopus“ nebo „martyr“.

Svátostky sv. Valentýna byly rozšířené zejména od 17. do 19. století, často v německy mluvících zemích a Itálii, odkud se dostávaly i do českých zemí. Vyráběly se z cínu, mědi či bronzu, jednostranné i oboustranné, a sloužily často jako dary z lásky, památky na svatbu nebo ochrana proti epilepsii a nemocem nervového původu – v tomto smyslu byl Valentýn uctíván i jako pomocník nemocných.

Na území Česka se svátostky se sv. Valentýnem vyskytují poměrně vzácně, ale objevují se zejména v barokních nálezech v Čechách, na Moravě i ve Slezsku – často jako osobní devocionálie poutníků nebo nemocných.

Sv. Valentýn je uctíván jako patron zamilovaných, snoubenců, manželů, epileptiků, cestujících a nemocných nervovými poruchami. Jeho svátek se slaví 14. února.

• Zobrazené svátostky jsou nálezy detektory kovů členů lovecpokladu.cz