Doba železná – nálezy

Železo pravděpodobně na svět přišlo okolo roku 1500 př.n.l v Malé Asii. Tajemství jeho tavby je připisováno kmeni Chetitů. Trvalo poměrně dlouho než se toto tajemství dostalo až do našich končin. Na jihu Evropy se objevuje přibližně ve 12. století př.n.l a do střední Evropy proniká až 6. století př.n.l. Měli by jsme jmenovat dvě hlavní fáze doby železné dobu halštatskou která se datuje mezi roky 700 až 400 př.n.l a dobu laténskou trvající or roku 400 př.n.l po první rok našeho letopočtu.

Starší doba železná – Halštatská (700-400 př.n.l). Období dostalo svoje jméno podle solných dolů v lokalitě Hallstatt. Zde bylo objeveno jedno z nejznámějších pohřebišť obsahující kostrové pohřby řady ve své době významných velmožů. Často se spekuluje že to byly podílníci místních solných dolů a také jsou často nazývání majiteli takzvaných krásných mečů a krásných dýk. Pokud by jsme se v této době podívali na území dnešní České republiky našli by jsme několik od sebe vzájemně odlišitelných kultur. Určitě můžeme jmenovat Bylanskou kulturu známou bohatými pohřby, slezkoplátenickou kulturu se svým žárovým pohřebním ritem a ukládáním pozůstatků do kamenných nádob (uren) nebo kulturu mohylovou.

Mladší doba železná – Laténská (400př.n.l až 0 n.l). Jde o období které si na našem území spojujeme s pobytem Keltů. Na našem území by se mělo jednat o kmen Bójů. Jen těžko se dá odhadnout kolik obyvatel do našich krajů opravdu přišlo a kolik jich přijalo osobitou keltskou kulturu a vidění světa. Je jisté že nám s tohoto dějinného období zůstalo jméno naší země v latině (Bohemia). Známe s tohoto období také řadu jmena řek a hor. Ty mají často svoje protějšky i v dalších územích, které Keltové ovládali např.. Jizera – Isére (jižní Francie).

Ve své podstatě doba železná trvá do dnes. Archeologie ji ale vidí jako období kdy se železo začalo využívat k výrobě zbraní, zemědělských nástrojů a šperků.