Odznak za pozemní boj Luftwaffe (Erdkampfabzeich (Vše) – nálezy

Odznak za pozemní boj Luftwaffe

Poté, co Luftwaffe sestavila pod tíhou situace na východní frontě svoje polní jednotky, tzn. musela s přibývající intenzitou zasahovat do pozemních operací, bylo nasnadě založení bojového odznaku pro tyto jednotky.

Založení provedl říšský ministr pro letectví a vrchní velitel Luftwaffe výnosem o následujícím znění:

„S ohledem na skutečnost, že druh boje na jednotlivých frontách s přibývající měrou vyžaduje aktivní podíl všech zbraní Luftwaffe na pozemních vojenských akcích, povoluji zavedení „Odznaku za pozemní boj Luftwaffe“ jakožto viditelného znamení uznání za osvědčení se při frontovém nasazení v oblasti pozemního boje.

  Odznak za pozemní boj Luftwaffe může být udělen příslušníkům Luftwaffe za vynikající bojové  výkony při pozemních bojových operacích.

   Udělení bude provedeno pouze v nejpřednější linii bojujícím jednotlivcům, kteří se statečně podíleli na minimálně třech bojových akcích, podniknutým ve třech samostatných dnech. Za tyto bojové akce, ať už vedené pomocí pěchotních nebo dělostřeleckých zbraní, se považuje buď útok nebo boj z blízka muže proti muži. Za útok se považuje takový vojenský výpad, při kterém dojde minimálně k vlomu do nepřátelského postavení. Pro jednotky s těžkými pěchotními a dělostřeleckými zbraněmi je pojem útok splněn, pokud podnikly akci společně s &a mp;uacute;točícími jednotkami a použitím svých zbraní v oblasti boje zblízka přispěly k vlomu do nepřátelského postavení. Protiútoky, stejně jako bojové průzkumy se mohou považovat za útoky, pokud vedly k vlomu do nepřátelského postavení nebo k potyčce.

Prostá účast na úspěšných bojových operacích, především s těžkými pěchotními a dělostřeleckými zbraněmi proti pozemním (bunkry, tanky atd.) a námořním cílům, bez toho, aby došlo k bezprostřední účasti na útočné akci nebo boji z blízka, nestačí k udělení Odznaku za pozemní boj. Za boj proti leteckým cílům nepřipadá v úvahu udělení Odznaku za pozemní boj Luftwaffe, nýbrž Odznaku protiletadlového dělostřelectva (Flakkampfabzeichen).

   Bojové akce proti pozemním a námořním cílům, které ve spojení bojovými akcemi proti leteckým cílům (sestřely) již vedly k udělení Odznaku protiletadlového dělostřelectva, nemohou být znovu započteny pro udělení Odznaku za pozemní boj Luftwaffe. Naproti tomu Odznak protiletadlového dělostřelectva, který byl udělen za bojové akce proti pozemním a námořním cílům, může být od nynějška vyměněn za Odznak za pozemní boj Luftwaffe, pokud bojové akce odpovídají výše uvedeným podmínkám.

   Udělení Odznaku za pozemní boj Luftwaffe za zásluhy při velení jednotce není plánováno. Velitelé atd. připadají pro udělení v úvahu jen tehdy, splnili-li zadané podmínky.

Zde se ukazuje, že vznikl záměr vyznamenávat frontové bojovníky v původním slova smyslu. 28. ledna 1943 rozhodl Göring, že po splnění podmínek může být odznak udělen i zdravotnickému personálu a důstojníkům. 22. února 1943 pak došlo k rozhodnutí, že po splnění předpokladů pro udělení může být odznak udělen i padlým post mortem. Vrchní velitel Luftwaffe upravil dále linie pro udělení do té míry, že exaktněji definoval jednotlivé pojmy. Tak se nestává každá bojová činnost „bojovou akcí“ ve smyslu podmínek pro udělení odznaku. Také okruh osob, podílej& amp;iacute;cích se na bojových akcích byl přesněji popsán atd.

Zdroj: www.warcross.cz/wordpress/?p=4266