12 lehký pěší pluk (Vše) – nálezy detektorem kovů

12. lehký pěší pluk (12e régiment d’infanterie légère)

12e léger patřil mezi tradiční a vysoce respektované pluky lehké pěchoty Napoleonovy armády. Vznikl roku 1791 z bývalého Régiment de Lorraine Chasseurs, a od samého počátku revolučních válek byl nasazován na nejexponovanějších úsecích fronty.
Jeho příslušníci se účastnili bojů od Itálie po Polsko a byli známí svou vysokou střeleckou kvalitou a disciplínou v poli.

Pluk se vyznamenal jak v ofenzivních, tak v defenzivních operacích, a bývá často zmiňován ve francouzských dobových záznamech jako „12e de fer“ – „dvanáctý železný“, což odkazovalo na jeho houževnatost.

Slavkov (2. 12. 1805): ANO.
12e léger byl součástí IV. sboru maršála Soulta, 1. divize (Saint-Hilaire), brigády Thiebault.
Bojoval v centru francouzské sestavy na výšinách Pratzen, kde se střetl s koaličními silami vedenými generálem Kollowrathem. Jeho rychlý útok a přesná palba sehrály zásadní roli v rozbití ruského středu.

Ověřené bitvy (výběr):

• Austerlitz (1805) – útok na Pratzen.

• Jena – Eylau (1806–1807) – tažení proti Prusům, boje o Golymin a Eylau.

• Wagram (1809) – pod Soultovým sborem, obrana hlavní linie.

• Smolensk – Borodino (1812) – ruské tažení, těžké ztráty.

• Leipzig (1813) – ústupové boje.

• Ligny (1815) – součást II. sboru (Reille), boje u Fleurus.

Doložení velitelé (chefs de corps / plukovníci):

• plk. Claude-Étienne Guyot – velitel u Austerlitzu.

• plk. Pierre-Nicolas Habert – velení 1807–1810, později generál divize.

• plk. Étienne de Barbot – velení 1811–1813, ruské tažení.

• plk. François-Joseph Teste – velení 1815, kampaň Belgie.

Charakteristika lehké pěchoty:
Lehká pěchota byla složena z karabiniérů, střelců (chasseurs) a voltigeurů – ti poslední byli nejmenší a nejhbitější, často sloužili jako předsunutí průzkumníci.
12e léger byl znám mimořádnou úrovní výcviku, zejména v palbě z rojnice a rychlém přeskupování.

Uniforma:
Tmavě modrý kabát se světlemodrými výložkami, knoflíky se symbolem loveckého rohu a číslem „12“. Voltigeuři nosili žluté lemování, karabiniéři červené.
V polní službě se často nosil krátký kabát habit-veste a kalhoty do bot, šako bylo zdobeno barevnými třapci podle roty.

Plukovní pocty (na praporu – výběr):
Austerlitz – Jena – Eylau – Wagram – Moskowa.

Knoflíky s číslem „12“ a emblémem rohu patří mezi nálezy potvrzené ze střední Evropy, zejména z oblastí spojených s tažením 1805.
Zobrazené exempláře pocházejí z nálezů detektory kovů členů klubu Lovců historie na LovecPokladu.cz.