15. lehký pěší pluk (Vše) – nálezy detektorem kovů

15. lehký pěší pluk (15e régiment d’infanterie légère)

15e léger vznikl roku 1791 přeměnou původního Régiment de Chasseurs du Roussillon a již během revolučních válek si vydobyl vynikající reputaci pro svou pohyblivost a bojovou kázeň. Za vlády Napoleona Bonaparta byl tento pluk považován za jeden z nejspolehlivějších v celé infanterie légère a účastnil se téměř všech významných tažení — v Itálii, Německu, Polsku, Španělsku i v Rusku.

Pluk byl cvičen pro rychlé manévry, boj v rojnici a obsazování strategických pozic před hlavními silami. Ve vzpomínkách dobových velitelů je označován jako „l’un des meilleurs légers de l’Empire“ – jeden z nejlepších lehkých pluků říše.

Slavkov (2. 12. 1805): ANO.
15e léger byl zařazen do IV. sboru maršála Soulta, 2. divize (Vandamme), brigády Legrand.
Bojoval v centru francouzské sestavy a účastnil se rozhodujícího útoku na výšiny Pratzen. Jeho karabiniéři a střelci (chasseurs) zasáhli v první vlně a utrpěli těžké ztráty, ale dokázali zlomit odpor spojeneckých jednotek.

Ověřené bitvy (výběr):

• Austerlitz (1805) – útok na Pratzen.

• Jena – Eylau (1806–1807) – boje s pruskou armádou, těžké střety v městské zástavbě.

• Wagram (1809) – nasazení v centru Napoleonovy sestavy.

• Smolensk – Borodino (1812) – ruské tažení, vysoké ztráty.

• Leipzig (1813) – ústupové boje, obrana mostů přes Labe.

• Ligny – Waterloo (1815) – účast v poslední Napoleonově kampani, pravé křídlo u Ligny.

Doložení velitelé (chefs de corps / plukovníci):

• plk. Claude-Antoine Compère – velitel u Austerlitzu, padl 1809 u Aspern.

• plk. Pierre-Jacques Habert – velení 1807–1811, Prusko a Rakousko.

• plk. Jean-Baptiste Hulot – velení 1812–1813, Rusko a Německo.

• plk. Nicolas Lemoine – velení 1815, Waterloo.

Charakteristika lehké pěchoty:
15e léger byl typickým příkladem Napoleonovy koncepce manévrové pěchoty.
Skládal se z karabiniérů (elitních střelců), chasseurů (běžných střelců) a voltigeurů (nejlehčích pěšáků).
Vynikal v boji z blízka i v rojnicovém postupu — přesná střelba a schopnost rychlého přesunu z něj dělaly velmi nebezpečného protivníka.

Uniforma:
Tmavě modrý kabát s modrými výložkami a bílým lemováním, knoflíky s typickým loveckým rohem a číslem „15“.
Voltigeuři nosili žluté výložky, karabiniéři červené a jejich čapky byly zdobeny chocholy podle roty.

Plukovní pocty (na praporu – výběr):
Austerlitz – Jena – Eylau – Wagram – Moskowa.

Zobrazené exempláře pocházejí z nálezů členů klubu Lovců historie na LovecPokladu.cz, všechny byly nalezeny pomocí detektoru kovu.