17. lehký pěší pluk (Vše) – nálezy detektorem kovů

17. lehký pěší pluk (17e régiment d’infanterie légère)

17e léger vznikl roku 1791 reorganizací bývalého Régiment des Chasseurs du Dauphiné. Už v revolučních válkách se zúčastnil bojů v Alpách, Itálii a Porýní. Po nástupu Napoleona Bonaparta se stal součástí jeho Italské armády a brzy si vydobyl pověst mimořádně spolehlivého pluku lehké pěchoty.
V době císařství byl nasazován ve všech hlavních taženích – od Austerlitzu přes Wagram až po Waterloo. Patřil k útvarům, které tvořily „živé oko“ Velké armády – průzkum, předsunuté linie, obsazování klíčových výšin.

Slavkov (2. 12. 1805): ANO.
17e léger byl součástí IV. sboru maršála Soulta, 1. divize (Saint-Hilaire), brigády Morand.
Účastnil se útoku na výšiny Pratzen, kde jeho karabiniéři a chasseuři vedli první útoky. V bitvě se vyznamenal odvahou a houževnatostí, přestože utrpěl citelné ztráty.

Ověřené bitvy (výběr):

• Austerlitz (1805) – rozhodující útok na Pratzen.

• Jena – Eylau (1806–1807) – tažení proti Prusům.

• Aspern-Essling – Wagram (1809) – tvrdé boje na Dunaji.

• Smolensk – Borodino (1812) – ruské tažení, těžké ztráty u Borodina.

• Dresden – Leipzig (1813) – ústupové boje.

• Ligny – Waterloo (1815) – poslední nasazení pod Reillem.

Doložení velitelé (chefs de corps / plukovníci):

• plk. François Roguet – velitel u Austerlitzu, později generál.

• plk. Jean-Pierre Lanusse – velení 1807–1809, Prusko a Rakousko.

• plk. Joseph Cretin – velení 1811–1813, Rusko a Německo.

• plk. Charles Duhesme – velení 1815, Waterloo.

Charakteristika lehké pěchoty:
Lehké pluky tvořili karabiniéři (elitní střelci), chasseuři (střelci) a voltigeuři (nejpohyblivější vojáci).
17e léger byl typickým příkladem jednotky, která dokázala kombinovat přesnou střelbu na dálku s agresivními útoky na bodák. Jeho příslušníci byli považováni za velmi zkušené a patřili k oblíbeným mezi veliteli divizí.

Uniforma:
Tmavě modrý kabát se světlemodrými výložkami, knoflíky s motivem loveckého rohu a číslem „17“.
Voltigeuři měli žluté lemování, karabiniéři červené. Často nosili krátký kabát habit-veste a šako s barevným chocholem podle roty.

Plukovní pocty (na praporu – výběr):
Austerlitz – Jena – Eylau – Wagram – Moskowa.

Zobrazené exempláře pocházejí z nálezů členů klubu Lovců historie na LovecPokladu.cz, nalezených pomocí detektoru kovu.