Artefakt z potoka

Struska

Struska bezesporu, jenže ten hliník je dost divnej. Tohle je zřejmě starší, než se u nás s hliníkovou výrobou začalo. Němci to měli o krapet dřív.

Nejdřív se pozastavím nad textem k nálezu. Proč zminujes "zvon" ono tajemné cosi - aby triviální nález byl zajímavější? A dále :Jak urcujes stáří strusky? Pokud by ta struska měla být starší, neměl by být nález z potoka, obroušeny působením vodní eroze? - různé druhy strusky se používají jako podkladové vrstvy (např. u silnic, dvorů, náhražka kameniva ve stavebnictví).
Takže se domnívám, že s německými aktivitami v oblasti to má malou nebo žádnou souvislost. Musím také ocenít analýzu složení, ač v podstatě nemá smysl.

Ještě se vyplatí doplnit, že ne v každém bunkru, každé jeskyni a podzemní továrně, Němci zbraně typu V nezkoumali. V některých vyráběli součástky, ale vůbec si nejsem jistý, že tato lokalita je tento případ.

Hliník se u nás začal vyrábět někdy kolem roků 1933 a za tuto dobu by byla vodní eroze minimální. Toto je navíc pevnější slitina. Možná ani celou dobu nebyl artefakt ponořen ve vodě.
Současná zástavba je vzdálená asi půl kilometru - pravda je, že voda teče směrem od zástavby, silnice je asi 200 metrů daleko. Mohl to klidně opodál i někdo vyhodit a velká voda zjara má velkou sílu. Ani v dnešní době mi však tato slitina, evidentně následně velkým žárem roztavená, nepřipadá běžná.

Bauxit?

Máš Cement pravdu, ten křemík je podivnej. Taje při 1414 stupních a v hliníku se rospustí jen tak procento a půl. A kdyby to bylo obráceně a do roztaveného křemene přidávali slitinu kovů z důvodu barvy skla? Káplo jim tam toho moc a z pece se to pak dostalo ven. Jenže ten hliník mi tam zase nehraje, dá se jím barvit sklo?

bobik600, snad mohli mít bauxit a ten se určitě nevyskytuje jen čistý a různé příměsy by pak mohly být ty další prvky obsažené v tavenině.

Napadá mne ještě jedna varianta. V Mohelce se v některých místech usazuje silná vrstva jílu. Teď opíšu text z netu: z chemického hlediska obsahují jílové sedimenty hlavně SiO2, Al2O3 a H2O. V menším množství i TiO2, Fe2O3, FeO, CaO, MgO, K2O, Na2O a jiné. Jestli by se to ale dalo roztavit, nevím.

Maoboo - klidně to může být, jak píšeš Ty - různé druhy strusky se používají jako podkladové vrstvy (např. u silnic, dvorů, náhražka kameniva ve stavebnictví). No a když už jsem dal dvě bomboniéry za spektro analýzu předmětu, tak jsem zmínil i německé V1, 2 a "UFO" - Glocke, abych debatu lehce okořenil. Ostatně to není můj nápad, jen přebírám, co si tamní lidi někdy povídají.

Povídají si hlouposti ani V tam nevyráběli natož vyvyjeli. Bohužel to nikdo nedočte do konce a bude šířit bludy. Hliník ve výrobě skla nepoužívá. Zkus se zaměřit na složení šamotu (výmaz a výstelka pece). Stejně by tak se písek používá (křemičitý písek) na výrobu forem ve slévárnách - tedy pokud se nepletu. Tím by se mohla struska druhotně (nechtěně) obohatit o příměs křemíku.

Tak jsem se dozvěděl, že se obdobné výsledky dostanou třeba analýzou alumosilikátů - minerálů s atomy Si a Al v mřížce - jako jsou např. živce, jílové minerály, slídy, atd.
Když by se ta hmotnostní procenta přepočítala na moly, šel by odhadnout
ekvivalentní minerál. Je to názor odborníka, já jsem v tomto oboru naprostý laik.