Po očistě

Včera vložený zvon jsem dnes olýzoval a docela mě překvapilo že je celý potažený mědí nebo spíš mosazí , něco takového jsem ještě neviděl kdyby k tomu někdo něco věděl byl bych rád , omlouvám se že to vkládám ještě jednou a zasírám tím zbytečně katalog , již jednou určené tak prosím znovu neurčovat , díky .

Kategorie artefaktu

Identifikovaná kategorie:
Názory uživatelů: Zvonce (3 názory) GATTO: Zvonce, Zakuj: Zvonce, simir: Zvonce

Přihlaste se a pomozte určit tento nález.

Fotografie

Po očistě
Po očistě
Po očistě
Po očistě
Po očistě
Po očistě
Po očistě
Po očistě
Po očistě
Po očistě
Po očistě
Po očistě
Po očistě
Po očistě
8 hlasů
8 hlasů
zobrazeno:
950x,
komentářů:
10,
nálezce:
neznámý
vyfotografováno:
23. září 2017,
vloženo:
23. září 2017

Komentáře

Ve výhni se ohřá do ruda,a pak se dovnitř vložil kousek mědi.A dál se to zahřívalo.Měď se roztavila A při současném otáčení pokryla celý povrch zvonku. ;-)Jinak je to moc pěknej kousek ;-)

Pěkný nález, dobrá práce a vůbec. Moc pěkný příspěvek. ;-) :-)

Je to marný,je to marný. o:-) :,-( :-/Pěkně jsi ho vyčistil. ;-)

Ne nečetl jsem to.
Jinak sis pěkně vyhrál, pěkná práce ;-)

Saladin-ka omlouvám se, titulek sem nečet...

Zvonek pro ovci není ozdoba. Je to pro baču a valachy / honelníky ryze praktická věc. Pokud jsou ovce na louce, mohou je psi kdykoliv sehnat kam bača potřebuje, ale pokud to ovce ohnou do lesa a bača si toho pozdě všimne, je zvonek jediná navigační pomůcka. Zvoněním se řídí i pastevečtí psi. Výrobu takovéhoto zvonku jsem několikrát viděl zblízka. Vyrábí se vyklepáváním z ohřátého odstřižku plechu na dubovém špalku, do kterého jsou vydlabané a vybroušené potřebné tvary. Dostal jsem informaci, že Košický plech je nejvhodnější. V dolní části zvonku jsou ohnuté části plechu navzájem sklepané anebo chycené nýtkem. V této fázi zvonek nemá charakteristický cinkavý zvuk, zní jen plechově. Zvuk dostane po té co se vylije mědí, anebo mosazí. Přidává se pod to před zahřátím prášek, asi borax. Před vylitím se uchytí ouško a držák srdíčka (to co ve zvonku cinká). Důležité je aby se zalily všechny spoje plechu a dírky ouška a držáku srdíčka, jinak to nebude zvonit. Po vylití se zavěsí srdíčko, skusmo se zazvoní a následuje ladění. Na třetím snímku shora je vidět kousek od dolního okraje mírná deformace plechu napříč zvonkem. Dělá se to malým kladívkem. Výška tónu se tímto dá do jisté míry doladit. Rozhodující je pochopitelně velikost zvonku a jeho užší či širší provedení. Občas zvonečkáři pro ,,lidové,,umělce vytváří naladěné sady zvonků a ti je potom na jarmarku pro obveselení a za bakšiš předvádějí. Podle provedení zvonků odborníci poznají autora. Dnes už se tím mnoho lidí nezabývá. Můj příbuzný rovněž na to už dávno ..... A pokračovatel se k tomu nemá. Ale jak už jsem dříve napsal, na Štrbském plese se dají koupit různé, ty nejmenší tak asi za 2 Eura.

Ještě bych doplnil jednu maličkost. Vylití musí být zevnitř. Pokud se při manipulaci dostane měď/mosaz také na vnější stěny, není to potřeba, ani ozdoba. Je to nahodilost, prostě se to tak stalo.
Ona totiž ovce má velmi promaštěný kožich a tím jak se zvonek něj tře, je to skvělá protikorózní ochrana. Zrovna tak se ji impregnuje i kožený řemen, na kterém zvonek visí. Spony se vyráběly z mosazi obvykle zdobené otvory, rytím a tepáním. Tož tak.

Na doporučení Somira dávám i zde: https://www.youtube.com/watch?v=A0Fehp1rYQc
Kolega fany1 uvádí nový jednoduchý způsob i s boraxem, který se samo sebou dřív nepoužíval.Tím že se to zabalí do hlíny se vytvoří redukční prostředí a žádné tavidlo jako borax není zapotřebí.Také není pravda, že vnější pomědění je dílem náhody.Pod tu hlínu se na povrch zvonku naskládaly pásky měděné slitiny a někdy se ještě převázaly plátnem, ale nemuselo se to dělat. V žáru výhně to plátno vyhořelo a do takto uvolněného prostoru se po povrchu rozlila měď- vzlínala. Tvrdému pájení a poměďování se věnoval archeolog Kolčin, kterého všichni u nás i v zahraničí citují. Tam to popisuje. KDO CHCE, TAK SI TU PRÁCI VYHLEDÁ. Tímto způsobem vyráběli plechové pastevní zvonce už keltové a v Anglii provedli rekonstrukci této výroby a je vlastně stejná jako ta ze slovenské Jelšavy. Tímto způsobem vyrábí plechové zvonce jeden Španěl, i s tím poměďováním. Video se dá také dohledat. My se nebavíme o tom jak ty zvonky dělají dnes, ale jak se dělaly, protože ty nálezy mohou být staré třeba několik stovek let. Dávám jen na doplnění.

Zde máš film, kde ukazují jak se zvonečky dělávaly a dělají na Slovensku i dnes.
https://www.youtube.com/watch?v=NOohSIAzAts
Tak jak to je ve filmu jsem to skutečně viděl s tím rozdílem, že tam se to tradičně balí do hlíny, kdežto já jsem viděl soudobý postup s ,,boraxem,,. Dalo by se říci, že to vylévání se provádělo ručně, pohybem rozpáleného zvonce. I v tomto případě si myslím že jde o obdivuhodné umění. Avšak poměďování z vnější strany zvonce jsem neviděl a ani ve filmu ho nezmiňují. Také všechny zvonky i laděné sady zvonkú (i to je tam vidět) jsou z vnější strany pouze v barvě plechu. Nakonec i ty které si dodnes můžeš zakoupit z venkovní strany měď nemají. Tím nemám nic proti jajanovi ani jeho tvrzení, jeho poznatku si naopak velmi vážím a nesmírně rád bych si poslechl zvuk oboustranně vylévaného zvonce. A doufám, že se mi to někdy v budoucnu povede. Vždyť pro mne zůstane provždy krásná vzpomínka na dílnu zvonečkáře a jeho výrobky a přál bych každému, aby něco podobného mohl někdy zažít. Dnes už to je starý pán a svému řemeslu se nevěnuje. Druhá věc která je dnes poměrně málo častá, je setkávat se se stády ovcí na pastvě, které tyto malé zvonce nosí. Myslím, že to patří k příjemným letním zážitkům. Každopádně ti přeji aby tvůj nález byl ozdobou tvé sbírky.

Mam taky istý

Přidat příspěvek

Pro vložení příspěvku se musíte přihlásit. Pokud nemáte na tomto webu účet, zaregistrujte se.

↑ Nahoru + Zobrazit další nabídky

Nahoru