Za císaře pána...

Nedaleko peřejí nespoutané hučící řeky, na svahu porostlém stromy, které by mohly vyprávět příběhy mnoha pocestných, se nacházel osamocený dvůr. Za dob své největší slávy, kdy se po křivolaké cestě proháněla mnohá spřežení míjející osamocené skupinky dřevorubců, na přilehlých políčkách pracovala usilovně celá rodina, včetně čeledínů, děveček a nádeníků. Byla to každodenní rutina, kterou občas narušila událost radostná i smutná. Přežít tvrdou zimu v této krajině se podařilo jen těm nejzatvrzelejších a nejpracovitějším.

Po letech usilovné práce jsou pole zúrodněna. Nastává období relativního klidu, lidstvo si své již dávno odválčilo. Obyčejní lidé si žijí v poklidu ve svém kraji, již nerušeni smrtelným křikem, řinčením šavlí a hromovými ranami děl. Krutosti války jsou již dávno zapomenuty. Války, kterou vyvolala na jedné straně snaha o moc a převahu, na druhé straně arogance a neochota.

Na dvorku pobíhají uštěkaní psi, z oken voní čerstvě upečený chléb a pod vysokým dubem sedí jednonohý stařík na své oblíbené lavici, dědeček, veterán z prusko - rakouské války. Jeden z posledních pamětníků dob minulých. V jedné ruce hůlku, v druhé dýmku. Okolo něj sedí vnoučata trpělivě poslouchající vyprávění tohoto šedivého vousatého muže v odrbané a staré vojenské uniformě. "A to si pamatujte, děti mé, že za vojny umírají vždy jen kmáni. Za koho jsme tenkrát bojovali, a proč?"

Čas plyne dál, je nekompromisní. Jarní bláta střídají horké letní dny, mladí vyrůstají, staří odcházejí. Šedivý pán i mohutný dub, pod kterým tak rád sedával jsou nenávratně pryč. Nyní již nejsem bezstarostné dítě, které si hrálo na dvorku. Jsem již starý muž, sil na práci je stále méně. Žil jsem život šťastný a krásný.

"Milostpane!" Ozývá se z potemnělého zákoutí cesty strmě stoupající k našemu dvoru. Je to naše děvečka, měla by přece být na trhu ve městě a prodávat vejce. "Císař pán vyhlásil vojnu Srbům, bude válka!" Slzy smutku stékají po mé bledé vrásčité tváři. Kostnaté ruce se mi třesou a z rukou mi padá k zemi hůl. Ta, kterou mi věnoval dědeček na smrtelné posteli. Vzpomínám na něj, na jeho vyprávění. Nastaly zlé časy. Zemi pokryjí potoky krve, pole a lesy osiří. Nevinní lidé budou umírat. Děla se opět rozezní krajinou a zazpívají si svou krutou píseň. Přichází zlé časy.

Měsíční svit osvětluje polorozpadlou cihelnou klenbu brány, tu stejnou, která po dlouhá léta vítala unavené a hladové poutníky přicházející ze všech koutů kdysi hrdé a mocné monarchie. V dáli je slyšet občasné zahoukání puštíka, rozléhajícího se po širokém okolí. Tmavé stíny tančí pod korunami opadaných strážců lesa. Kdysi úrodná pole zarostla nízkými keři, neprostupným trním a vysokými majestátními kopřivami. Není již slyšet z dvora hlasitého křiku bezstarostně si poskakujících dětí, není již slyšet hluk ze spřežení prohánějících se krajinou. Orezlý pluh, upracovaný za ta léta na polích, jen tiše leží v koutě před základy stodoly.

Noční poklid zarůstajícího dvora náhle přeruší nezvaný návštěvník. Na pokraji sil, kdysi v blyštivém stejnokroji, nyní vypadajíc jako nejnuznější žebrák, ze stínu do měsíčního svitu kolébavou chůzí přichází lidská bytost, zanechávajíc po sobě potůček životodárné krve.Hledá svůj poslední úkryt. Mezi kopřivami ještě naposledy zavoní kouř z dýmky. V dálce zní houkání sýčka.

Kategorie artefaktu

Identifikovaná kategorie:
Názory uživatelů: Přezky (10 názorů), Důstojnické (1 názor), WWI (1 názor), Vojenské artefakty - Novověk (1 názor)
Lorne_Malvo: WWI, Vrky_cz: Přezky, : Přezky, kamenozrout: Přezky, soma: Přezky, jarkan: Přezky, nikamov: Přezky, kovboj78: Přezky, Willard: Přezky, Verek: Přezky, : Důstojnické, Wladyslav: Přezky, Detik23: Vojenské artefakty - Novověk, Hlas admina (?)

Přihlaste se a pomozte určit tento nález.

Fotografie

Za císaře pána...
Za císaře pána...
Za císaře pána...

Okolnosti nálezu

Lokalita:Středočeský kraj
Stav půdy:Suchá
Hloubka nálezu:20 cm
Použitý detektor:gm4 Pro, Remington 870 Pistol Grip
29 hlasů
29 hlasů
zobrazeno:
3008x,
komentářů:
15,
nálezce:
Lorne_Malvo Lorne_Malvo
vyfotografováno:
16. prosince 2014,
vloženo:
11. října 2017

Komentáře

Ten text je z Jiráska ? ;-)
Jinak přezka moc pěkná ;-) :-)

Zdravím
Text jsem psal osobně :-)

Jestliže ano, tak klobouk dolů. Můžeš se literaturou živit. ;-) :-)

Pěkný počtení i přezka :-) ;-)

Až mě zamrazilo, při té představě. Parádní text, měl by jsi se nad sebou zamyslet a zúročit ten talent!

pěkný-jak přezka,tak čtení ;-) ;-)

Děkuji. Chtěl jsem poukázat na to, že každý artefakt i místo je spojené s nějakým osudem. Tento krátký příběh je smyšlený a věnovaný rakousko - uherské přezce, kterou jsem nalezl s kolegou při průzkumu zaniklého dvora.

Chtěl bych do budoucna napsat knížku, která by v sobě zahrnovala jak nálezy, historii, tak i náš oblíbený koníček. Je to docela oříšek, ale nápady nějaké jsou, asi to zkusím. :-D

Obrovská poklona pane.To počteníčko bylo snad ještě lepší. ;-)

Parádní počteníčko-už se těším na tvuj další nález. ;-)

Lorne_Malvo: Pěkný, barvitý čtení a hezoučkej nález. To fantazírování je součást nálezu, mnohdy lepší, než nález samotnej. Domejšlení okolností je pro mě osobně veliká zábava. Jak dlouho Jsi to psal? To bych měl na dva dny vystaráno
:-D Gratulace, moc pěkný! ;-)

Pěkný kolego ;-)
A přezka taky. Ta mi taky pořád uniká

Přezka hezká, příběh není špatný, ale na živobytí to nevidím. Promiň.

Psal jsem to zhruba 8 hodin. Na živobytí to také nevidím, ale proč to nezkusit :-)

až napišeš tu knížku , nezapomeň - Chci ji ,chci ten klenot .

ten text je úžasnej...

Přidat příspěvek

Pro vložení příspěvku se musíte přihlásit. Pokud nemáte na tomto webu účet, zaregistrujte se.

↑ Nahoru + Zobrazit další nabídky

Nahoru