Železná ruda od Šternberka.

Nejhorší je vyvezená vlečka koksu roztahaného po polu.

Šutr moc hezkej. Skoro jako od nás. Z tohohle by jsi ale nevyrobil vůbec žádný surový železo. Vždyť je to skoro celý křemen a jako pigment hematit. Pro redukci/tavbu zcela nevhodné. Ani kdyby jsi to namíchal s bohatšíma rudama by to nefungovalo. Dokonce se to asi nedá označit ani jako ruda.

Mapa velmi stručně: Mapa je moc hezká, montanisticko/hornicko - geologická zachycující okolí Šternberku. Je vypracována jakýmsi báňským inženýrem Franzem Kretschmerem - v té době báňským správcem společnosti/firmy - Zöptauer und Stefanauer Werke (Sobotínsko - štěpánovské železárny ?).

Jsou v ní zakresleny důlní (někdo píše dolové, já píšu důlní) míry (to jsou ty obdelníčky) hned několika dolů (vidím od jihu - Adolf, Mathias, Mathilde, ty severněji bohužel nepřečtu; dále - Konkordia, Hubert, Georg, Hugo, Robert, Eduard, Sophie a další, ty položené severněji opět nepřečtu).

Všechny jsou vytýčeny podle rakousko - uherského báňského práva té doby. Dolovat se mohlo pouze v prostoru těchto vytýčených důlních měr (ty mají přesně dané rozměry v dolnorakouských sázích). A to buď šachticí/šachtou nebo štolou a dalšími následnými podzemními díly/pracemi - slednými, rozrážkami, komorami, hloubeními atd. Ke všem důlním mírám se dají určitě dohledat podrobnější informace ve fondu/fondech příslušného báňského úřadu, pod který tato hornická těžba náležela. Nejspíš to chce tedy sledovat horickou činnost té - Zöptauer und Stefanauer Werke (Sobotínsko - štěpánovských železáren ?). Vypadá to jako rozsáhlá "rudná horničina", ale je otazkou, jak moc to mohlo být intenzivní a jak dlouho to trvalo (1900 - 1905). Je klidně možné, že v některých důlních mírách, těžba nemusela probíhat dlouho nebo téměř vůbec (?). To by se vše muselo teprve podrobně prostudovat.

Jak jsem už psal.Doložená činost od 12-13 století.Jinak tenhle kousek je silně magnetickej.Takže ne pigmentovanej křemen.A jak píše Nebet,když na něj najedeš,tak se détík zblázní a je třeba ho i restartovat.

Dobře. Doložená hornická činnost od 12. - 13. století - A v těch letech 1900 - 1905, to bylo stále na stejných místech/ve stejné oblasti (cca severně až severozápadně od Šternberku) nebo je to myšleno jen obecně někde v okolí Šternberku? Aby tam bylo nějaké větší podzemí/nějaká větší podzemní díla, tak by se tam muselo pracovat min.15 - 20 let. Cca za takovou dobu, se dá s primitivní technologií - ruční práce + střelný prach (u nás ale ve středověku neznámý!) - a náležitým počtem lidí, udělat větší důlní dílo. Jestli pracovali na nějakých stařinách, tak je možné, že je tam něco rozsáhlejšího. To by ale v informacích z doby kolem r. 1900/1905 bylo uvedeno a bylo by již dávno známo! Jak už jsem psal výše, podrobnosti by jsi teprve musel nastudovat.

To co píšeš o magnetismu je sice zajímavé, ale to automaticky neznamená přece to, že šutr obsahuje nějaké výrazné množství železa, a že kámen je vhodný pro redukci/tavbu jako železná ruda. Nebo vy jste ten kámen měli někde na analýze? Zkoušel jsi magnetizmus klasickým magnetem? Zachytí se magnet na šutr? Může šutr obsahovat rozptýlený megnetit? Nemusí to platit přece vždy a na všechny detektory. Ale to beru, je to jistá indicie, že kámen v sobě něco železa (nebo jiného prvku) jako prvku z periodické soustavy prvků, mít bude. Ale toto jako ruda rozhodně nevypadá!

To buď rád, že nemáš, jako já, chalupu na kraji Brd, u Komárovských železáren, krevel kam se podíváš. I potoky jsou červené od železa.

kvúli spodní vodě se ve středověku dostali jen asi do 39 metrů,až později se dostaly i +- do 100 m.Všechny díla která jsou dnes nějakým spůsobem přístupná jsou zatopena.A slouží jako vodárenské zdroje. Pokud bys chtěl.Tak co mám bych tinafotil a poslal na mejl.

Koukal jem se do báňských map ČGS (Geofondu) Viz zde - https://mapy.geology.cz/banske_mapy/

Jestli toto neznáš, tak se musíš s tou aplikací nejprve trochu naučit pracovat (není to až zase tak jednoduché!)! Mezi Řídečí a Krákořicemi by mělo něco většího (myšleno důlní dílo) být. Pak ještě také u Chabičova. Mají tam staré podrobné mapy i s podzemím. Vše se dá stáhnout. Podrobně jsem to ještě nezkoumal.

Mimo jiné, tam mají např. moc hezký/suprový plán (1:1000) železorudného dolu nazvaného "Štola Otilie" v Chabyčově na Moravě. Spadalo to pod tehdejší Revírní báňský úřad v Brně. Původně to ale spadalo pod správu Sobotínsko - štepánovských železáren. Je tam zakreslen vývoj cca od r. 1892 až do r. 1916. Všechno je tam podrobně zachyceno, atd. Šli (šachtama na úroveň cca 50 m pod povrch) docela hluboko (až cca 140 m). Štola Otilie (šla k ložisku) tam má 540 m.

Teď jsem ten plán zběžně porovnával s tou tvojí fotkou a souhlasí to - ústí štoly Otilie (Ottilienstollen) bylo u Klünkermühle - čp. 67 (JV od Chabičova). Štola směřovala po jižním okraji Chabičova až k dolu.

dík ,mrknu na to.V otýlii sem dokonce byl.Ale jen 100 m,dál je voda.

Ten důl musel bejt krásnej! Škoda, jestli je to zatopený. Ústí má krásnej portál, už jsem se koukal.