Cesta do hlubin husákovi klukovské duše.

aneb ,jak jsem vše prožil a přzil

Nemohu usnout . Tak si říkám ,že bych mohl někdy napsat zde na LP svoje vzpomínky na  dobu dětství za socialismu a dospívání po socialismu ,kdy se lámala politická ideologie cítím se zde dobře a na jedné lodi s kališníky . Vše co jsem zažil a viděl. Snad to nikoho neurazí a nepohorší stačí napsat a končím není problém Nic méně budu se snažit to podat vtipnou formou a myslím ,že spousty husáků a jiných socialistických dětí zažila třeba něco podobného.

Tak nejprve se chci všem omluvit za český jazyk 😝 . Naše výborné školství ,které jede  podle Marie Terezie nepoznalo disgrafika a dizlektika. Učitelé za socíka neměli ani páru co to je a brali to ,jako sprosté slovo.Což mělo samozřejmě za následek,že jsem byl ve třídě z češtiny úplnej debil. Diktáty samé 5 a červené barvy bylo v sešitě víc než na ruské vlajce. Naštěstí rozumná učitelka vždy měla ráda moje referáty o knížkách a věděla ,že hodně čtu ,takže 4 mě vždy na konci roku zachránila od propadnutí.

Ovšem tím to nekončí matematika mi, taky nešla na tu jsem, taky debil ,ale vejplatu sem si spočítat uměl to  zas jo a to je asi nejdůležitější ,jak říkal můj  děda. My bydleli do mích sedmi let na vesnici  kousek za Prahou svoboda ,příroda ,klid. Ač jsem narozen na Vinohradech v Praze v nemocnici považuji se za Pražáka za což se dnes pomalu začínám stydět a jsem rád ,že na autě mám Ústeckou značku. Lidé jsou tolerantnější  ,jak v Praze tak mimo Prahu .Jsem v Praze bud za vidláka nebo cizince zaplat pánbu. Ve druhé třídě jsme se konečně po dlouhých 8 letech nastěhovali do Pražského bytu psal se rok 1985 a mi vyhráli mistrovství světa v hokeji.Trijumf socíku. Což byla promne dost nepodstatná událost ,ale naši oslavovali ,jak na Silvestra.Po týdnu jsem nastoupil na školu. Pražská škola za socíku byla úplně jiná než na vesnici. Takže se zemne stal v krátké chvilce super debil. Moje rudá učitelka  Vávrová si jednou pozvala za krásného dne matku do třídy a řekla jí ,že jestli nepřidám otáčky propadnu.Což mojí mámu rozdrtilo a ona si vzala do hlavy ,že mě prostě pošteluje a poladí mozkový motor do maxima ,abych nerupnul. Černá můrá mojí matky .

A tak mi začlo 8leté peklo a kriminál. Ze školy rovnou učit. Mě to nešlo matka nasraná já unaven a ubrečenej. Mělo to za následek ,že jsem školu a učitelky nenáviděl. Vše ostatní jedničky ,ale matematika a čeština odřené 4 což bylo za komunistického režimu zásadní,kdo neuměl matiku byl vyřízený odpad. . Po ročním štelování motoru se někdy motor hodně zahříval a přetáčel.Mé otáčky padali na nulu což zas vytáčelo otáčky mé matky .Takové perpetu mobile. Takže sem toho na konci školního roku měl už  opravdu dost. Nasranej unavenej jsem se těšil na chalupu . Do lesů,rybníků na kluky a svobodu. Matka s otcem mně s mladším bráchou odvezli k babičce a dědovi na chalupu  a o víkendu jeli do Prahy roztáčet pětiletku a bojovat prací za trvalí mír,protože imperalisté nikdy nespí a ten Rýgan s Tečrovou stále provokují . Konečně jsou pryč.

Babička i děda byly salámisti. Mohl jsem si dělat co jsem chtěl a taky to podle toho vypadalo . Byly pravej opak mojí matky a otce. Prostě pohoda.

Nasadil jsem červené trencle bílé triko a tenisky ,když jsem se zašpinil vykoupal jsem se vtom vlomu a byl jsem čistý ,jak okvětí bílé lilie.Boty na suchý zip ,který vynalezli zlí kapitalisté z jůesej :-) ,když chtěli letět raketoplánem do vesmíru. Mě jen zajímalo,že se nemusím otravovat s kaničkama.Ráno 🌄 snídaně chleba ze sádlem kakao. Potom honem ven na kolo a za klukama. No dělali jsme klukoviny. Lezli po ztohu . Zapalovali jsme ho, chodili se koupat do lomu ,skákali ze skal z 8m do vody před holkama. Přeci jen se hormony začli ozívat. Na třešně já dělal největší hovadiny. Jezdil na kole bez brzd, Kluci se sázeli ,že neprojedu přes hlavní silnici při plném provozu. Měl jsem vždy štěstí a projel ač sem některým řidičům spůsobil infarkt . Honili se s klacky vlese,hazeli posobě kamením . Nutkno podotknou ,že jsem měl vždy dobrou trefu a kluci se báli ,jak jsem vzal do ruky kámen. I šerm mi šel s klackem až na zlomenej zub vše OK. V poledne byl oběd já jezdil později měl jsem jiné starosti . Babička nikdy nic neřešila. Dávala mi neuvěřitelnou volnost. Chodil jsem domů v 1hodinu večer v hadrech zalezl do postele a ráno hned na kolo 🚴 a vymejšlet s klukama blbosti. S klukama a v partě bylo fajn blbli jsme .Prali se ,chytali ryby a někdy si na úrovni si povídali spali venku. Rozdělanej ohen večer v lomu a chození po žhavích uhlících skákání přes ohen. Kluci cigára ,ja vždy odolal ,protože doma všichni hulili jak továrna 🏭  v Setůze v Ústí. Vlese bungr. Rozbijení oken lidem co nás práskali v národním výboru vesnice no byla to pecka . Odřené nohy až do září ,jedli jsme zeleninu rovnou ze záhonů,loupali kukuřici z pole.Pluli na vorech po velkém rybnáce a stavěli jsme motokáry .Vše natlučené a bolavé,ale byl jsem štastnej.

Poslední týden v srpnu si nás rodiče 👪 odvezli do Prahy a já začal opět trpět ,jak Václav II na Bezděze. Příprava na školu ,sešity,žákovská ,pera tužky. Prostě vše k blití.1. září jsem opět nastupoval k výkonu trestu. Matka již zahřívala motor a ladila formu.Já zatím ani nenatankovál a umíral v lavici a byl pěkně nasranej,že mi to zas začlo. Chtělo se mi z celého sistému školství zvracet 🤮  z učitelů a celého toho ancáblu. Věděl jsem ,že jediné co mě může zachránit je nemoc nebo čekat na zimní prázdniny. Dotoho začli vždydávat  v Československé televizi nevětší depresárnu seriál My všichni školou povinní. To už jse si připravoval smičku v pokojíku.

Nemohl jsem se vždy dočkat na 140KG tlustou soudržku učitelku na matiku Wágnerovou pod nosem bulka . Fousy ,jak František Josef 1. Smrděla ,jak hadry od cikánů ,prostě nesouložící zakomplexovaná simpatačka. Bylo mi  opět na blití.

 Tak to zas začlo pěkně od začátku,učení a učení. Čím více jsem se učil tím více jsem byl blbej. Jediné co mi trochu pomohlo ,že jsem udělal životní krok k záchraně a přihlásil se do pindoura (pionýr). Což rudý smradlavý golem na matematiku trochu ocenil a matka byla prozatím trochu uklidněná a takto to šlo až do 8 třídy. Nikdy bych čas nevrátil . Škola za socialismu a v hluboké totalitě byla opravdu zážitek. Spoustů zvás to potvrdí nebo možná já byl jedinej koho to sra..

Proto ,když moje sluníčko vylezlo z maminy ven a začlo svítit zas ve Vinohradech ,kde to bylo super. Ihned jsem věděl,že jí budem platit soukromou školu ,aby neprocházela tím peklem co jsem zažil já. Tohle bylo naše nejlepší rozhodnutí. Holka co se těší do školy po škole si zpívá. Tohle je promně ten nejlepší pocit. Nakone jsem se oženil s ing VŠE v Praze žádná plzen za víkend :-).  obor matematické modeli jo život je paradox. dokonce žena někdy, tak jednou za rok utrousí že mi to někdy myslí to musím ,ale pořádně natankovat a poštelovat motor a občas to chce i servis. :-)kalich

Fotky zdroj internet.