Keltské jaro

Jak jsem našel Taranisovo kolo

A bylo jaro. Všechno,všechno kvetlo,píše se v jedné moc hezké knížce o šikovném hmyzu s lucerničkami. Já mám jaro rád a to tak že nejvíc ze všech ročních období. Vždy když se přiblíží Velikonoce a šeříky narazí pupeny aby brzy rozkvetlý do své voňavé krásy, procházím seznam akcí abych zjistil kdy se probudí Keltský skanzen v Nasavrkách ze svého zimního spánku. Tentokrát to vyšlo přesně na svátky,kdy se mi obyčejní smrtelníci nacpeme jehněčím,a je nám pak povoleno za mrskou úplatu v podobě vajíčka či panáku beztrestně seřezat všechny ženský v okolí a to včetně svojí vlastní manželky. Jak jsem již napsal,mám rád jaro... No a když jsme ukončili tyhle kratochvíle, vyjeli jsme na výlet. Ve skanzenu od loňska přibylo pár staveb,ale řemeslníci kteří předvádí řemesla-mincíř,košíkář,žoldnéř,kůžař i kovář jsou stále stejní. Někdy si myslím že mají na zádech vytetovaný invetární číslo místního mobiliáře. Inu,nejsou lidi.  Ovšem je nutno podotknout, že vše je předváděno velmi precizně a profesionálně. Abych i vás nalákal k návštěvě udělal jsem pár fotek a rád se s vámi o ně podělím. I ty druidky,se kterými se každý rok musím pozdravit jsou čím dál tím hezčí. Inu, mám rád jaro ......

Keltské stavení zvenku

Keltské stavení zevnitř

A už se to vaří

Ano,i Keltové už znali autojeřáby

Moje kamarádky druidky

Keltské náčiní na hygienu. Pinzeta,dloubák na nehty a ta prťavá lžička je na čištění uší

Pár drobných od mincíře

A to je ono,Taranisovo Kolo. Překrasný keltský amulet. I když jen replika je úžasný.