Skvělý text, fotografie. Díky za něho Cobrety :)
Priceless experience and practice
Categories: Finds and rescue research in the Czech Republic
It is no secret that I have been interested in sacramentals and crosses for many years. So not only what are the variants, types and methods of production, but also their fate. Some are common, some are little seen, and above all there is a huge variation. In my self-study, I have several times considered the ways in which they were probably worn and preserved. Today we can document with some certainty that their protective capabilities were exploited, they were nailed to gates, into the sheds of buildings and the roofs of churches. I won't list all the possible variations here, I would like to give you a closer look at the last and essentially definitive role.
Thanks to the archaeological research of the town cemetery in Jihlava, which had to be carried out before the construction of the Horácké multifunctional arenaarena, I got the opportunity to actively participate in the research and perhaps to help in a small way, but above all to experience the fieldwork first-hand. In this way I would like to thank the leader of this project, Mgr. Jakub Těsnohlídek and Bc. Petr Běhoun, who trained and taught me how to perform excavation and preparation of graves. Thus, he became a kind of mentor for me during my stay.
When explaining the term "archaeological excavation", the average person probably first imagines a man with a spatula and a brush. It's a nice image but, hand on heart, it's already the imaginary peak of quite a lot of hard work. It's a physically demanding job to prepare the terrain for preparation. Which I can personally confirm. The research I took part in was during a week when the daytime temperatures did not drop below 30 degrees in the shade, so the soil after partial exposure with heavy equipment, it dried out pretty quickly, and "scraping" with a small hand hoe could be likened to smoothing concrete with a spatula. Which even for me, who normally flies around the field and is always digging something up, gave me a good hard time.
I would also like to highlight the team that took me in their midst for a while and allowed me to gain information, advice and experience in the field of Anthropology and related sciences.
But back to why I wanted to try this job, and the answer is quite simple. How or in what way were the devotionals actually placed in the coffin of the deceased? Logically, if someone wore a Madonna medallion or a cross or a rosary all their life, we usually imagine they had them hanging around their neck. Yes, during life this was the case in the vast majority, but the charms (i.e.: amulets, sacramentals, crosses and rosaries) of the deceased show a completely different and again, thanks to this experience of mine, much more logical position. The vast majority of finds have these charms (I will call them that uniformly), in the pelvic area.
 |
 |
Most of the deceased have their arms crossed in the waist area and either the charity was placed in their palms or their arms were wrapped with a string to which they were tied. Gradual decay sometimes caused the original position to move further down the coffin. One logical explanation is the fact that the coffin is subject to a lot of pressure and the weight of the soil above the lid. In a few cases this is beautifully visible when the lid is fitted with decorated elements - for example in the case of the brass sheet metal application in the shape of Christ(see attached photo).
This is thin pressed sheet metal that has been nailed to the outer lid with nails. Over time, it broke down and filled the cavity (grave pit) with grave fill. This caused the effect that we see in the photos that Christ is lying directly on the chest of the deceased. In extreme cases, part of the ornamental application may have been remotely moved.
The cemetery was used from 1559 to 1868 and estimates speak of fewer than a hundred thousand burials. It is therefore clear and documented by research that burials were made in several layers and often over each other within the full use of the clearly defined cemetery space.
Some may find this article inappropriate or perhaps even morbid - but that is certainly not the intention, but to bring you closer to the personal experience of the work of archaeologists. This work is carried out, with the utmost care and respect for the deceased. The sight of human remains may evoke unpleasant feelings in some people, but believe me, this is their daily bread and in the summer time when it was really hot to fall it is definitely not a walk in the park.
Photos of the charity finds:
 |
 |
 |
 |
 |
 |
Finally, thank you very much for the personal meeting and pleasant chat with Bc. Peter Duffek and to all the Archaeology students who filled their field experience on the research.
For those who are interested in more detailed information about this Archaeological research, I also attach the official links where you can read or listen to everything interesting.
Anyway, it didn't just end with fieldwork for me, but I also got another opportunity to describe and catalogue the medallions and crosses I found. I am attaching photos from the lab.
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
Head of research: Mgr. Mgr. Jakub Těsnohlídek
My mentor. Petr Běhoun and my little one
Tools needed for the final treatment
View of the finished grave
Photo-documentation
Description of the situation
The article is included in categories:
Post
Skvělý článek. :) Zajímalo by mě, z čeho byla vyrobena ta malá nazelenalá lebka focená z boku a o jaký předmět se jednalo? Nějaký korálek k růženci?
Paráda. Úplně jsem se vrátila v čase na svůj první výzkum jako zaměstnaného archeologa, kdy jsme odkrývali zbytek hřbitova v Praze kolem kostela sv. Štěpána. Myslím rok 1998 nebo 9. Byly tam krásně zachované pohřby ze 13. století (zachované kostry), které ale byly prakticky úplně bez ničeho, a pak mladší fáze z 18. století, kde tedy kosti dost utrpěly, ale zato zbylo docela hodně z pohřebních výbav, byl tam krásný růženec třeba, snad dokonce analogiemi doložený jako dovezený z Jeruzaléma, křížky, mince..... Pohřby matek s novorozenci... To není morbidní, to je prostě život a to, co po něm zbyde podle mě. A my detektoráři, co se vrtáme v zemi, si myslím, že něco takového za morbidnost nemůžeme považovat. Díky za pěkný článek a krásnou fotodokumentaci! Zase někdy někde!
To VlkHledac: Je to vyrobeno z kosti (jen to jaksi chytlo barvu z měděné oxidace), a ano je to korálek z růžence "Adamova Lebka"
Tak to je moc zajímavý... Díky té barvě to skoro vypadá jako nějaký leštěný polodrahokam. :)
To cobra: používal jsi detektor a pokud jste dělali hroby, používal jsi nějakou menší cívku (6"/5")?
To Elmara: Detektor se používal výhradně na skrývku s normální standardní cívkou, v hrobech jen a POUZE dohledávačka v případě že na odhalených kostech byla přítomnost oxidu měďnatého, tedy kupříkladu na ruce prstýnek který následně zklouzl níže, nebo při dohledání fragmentů v případě rozlomení (kovové čelenky a pod.) 
Škoda, citlivost 6" nebo 8" cívky pro EQ 900 a Manticore v režimech prospekce je až šílené a dají se dohledávat i ty nejdrobnější kovové drátky z tkaniny. Ty už dohledávačky nevidí.
Moc hezky se to čte a taky pěkná fota! 👍
Ano, s archeology v terénu člověk roste. Děkujeme za článek a zajímavé fotky. Jen bokem. U mědi a bronzu jsme zvyklí na zelenou patinu. Tak by se mohl někdo udivit nad tou modrou barvou u některých nálezů. Měď barví do modra a v dávných dobách se jí barvilo první sklo a ještě dříve fajáns, než přišel kobalt. Tady bych řekl, že daný kov obsahoval i antimon a ve spojení s vlhkostí vzniklo modré zbarvení korozní vrstvy. Ale nejsem odborník a pouze se domnívám. Zajímavé je i to žebrované zdobení korálků. Vůbec poprvé se s tímto zdobením setkáváme v době halštatské.
Jak píše Maca, jsou i pohřby matek s novorozenci. Ale archeologie se setkává i s případy, kdy byla pohřbena těhotná žena, která zemřela před porodem či při něm. Poté vlivem jistých procesů a při nich vytvářejících se plynů dojde k odloučení miminka z těla matky až po pohřbu. Poslední mi známý případ je z právě probíhajícího výzkumu v okolí kostela svatého Jakuba v Poličce.
Pěkný článek i foto paráda
To quo vadis: drtivá většina svátostek a křížků má namodralu barvu, jedná se o tzv. Azuritovou konkreci a ta vzniká za velmi specifických podmínek. Ale nemyslím si že by to tu do podrobna bylo potřeba vysvětlovat. Tedy né že bych nechtěl ale už je to dost speciální téma. 
Prostě a jednoznačně napsáno - pokud někdo najde svátostku s typicky Modrou barvou, zcela jednoznačně se jedná že byla součástí hrobové výbavy. A teď mám na mysli jakoukoliv nálezovou situaci 
cobra-nedavnou jsem kopnul Ag prsten -na pamatku ze sv hory v modrem smaltu ,kdyztak me napis,poslu ti fotku
To jacob: Ale modrý smalt (tedy pokud jsi poznal že je to skutečně smalt) , což v tvém případě ani nepochybuji, tak není co řešit - já psal o azuritové konkreci která je specifická pro určitý vznik na mosazných potažmo měděných svátostkách. Těch bronzových je v reálu opravdu velmi málo...
Zajímavý článek, pane Cobro. 
Takže arénu staví v místech, kde staletí pohřbívali naše předky?
"Prach jsi a v prach se obrátíš". Přesto mi někdy připadne, že je ta archeologie na úkor toho, nechat mrtvé odpočívat. Je to jen zamyšlení, jak si to přebrat. Každý na to bude mít svůj úhel pohledu.
cobra-to je jen schoda barev😂V mem pripade se nejedna o korozi😂Jen me to napadlo ze jsem nedavno nasel vec z tveho oboru😂
O vikendu to dam do nalezu.
To Hehous: Ono to rozhodnutí o rozšíření arény ale není z důvodu Archeologů ale města. Povinností každé stavby je ale archeologický průzkum, a jelikož se vědělo že se jedná o původní pohřebiště tak zákonitě došlo k nástupu archeologů a vyzvednutí ostatků a následné prozkoumání. Ve finále po ukončení průzkumu byli ostatky podle evidenčních čísel, přeneseny a pohřbeny na novém hřbitově. Bohužel všechny hroby již neměly náhrobky - tudíž se neví o koho konkrétně se jednalo. Proto pouze ty evidenční čísla.
Jj, pochopil jsem, že si archeologové nestaví arénu. 
Měl jsem spíš na mysli vykopávky hrobů, kdy jde jen o to získat informace. Ale to se v Čechách nejspíš tolik neděje..
cobra - úžasné čtení, zajímavé fotografie. Tohle se ti Milane moc povedlo, dal jsem to na jedno nadechnutí.
Růženec z kostěných korálků s kostěným křížem se mi asi líbí nejvíc.
Jinak..., smrt a její přítomnost nikoho pohoršovat snad ani nemůže. Každý se s tím v rodině setkal a mnohokrát ještě setká. A jednou si kmotra přijde pro každého z nás a koho hrobař Jarin spustí na dno jámy, ten má tu možnost, jako v tomto případě, že jeho kosti ještě jednou spatří světlo světa a študáci historie budou zkoumat proč a jak.
Já bych chtěl být za 100,200,300 let „vyhrabanej“ a přenesenej v kartonový krabici někam do tepla akademického ústavu. Jen ať študáci a páni profesoři nad mými kostmi mudrují, jakou smrtí tahle kostra zhynula. Kdybychom ctili pravidlo -mrtvým klid-, nic se nedozvíme. Každý správný kostlivec (ať už Kelt nebo voják wehrmachtu) by měl být poctěn, že jeho starým kostem bylo opět dopřáno teplo slunečních paprsků.
Po tolika letech znovu slunce a jeho dotyk. Já myslím, že exhumace je úplný TOP, co může každá správná kostra po smrti ještě prožít
Cobra- pěkný příběh a ty nálezy 
kdysi jsem byl přítomen vykopávkám pohřebiště co jsem našel na našem pozemku , jen jako čumil tak si trochu umím představit ten zážitek...
Měl bych dotaz, o svátostkach nic moc nevím ale zajímalo by mě od kdy , nebo od jakého století se začali objevovat..
To Missel1: Svátostky obecně můžeme zařadit od počátku 17. stol. až do současnosti. Největší rozmach ale jednoznačně proběhl v období Baroka 17.- 18.stol. Samozřejmě jsou i starší křesťanské medailony ale ty měly spíše funkci poutních odznaků. Poutní odznaky jsou ozdoby, které nosí někteří z těch, kteří podnikají křesťanskou pouť na místo považované církví za svaté. V pozdním středověku se staly velmi populárními mezi katolíky . Obvykle byly vyrobeny ze slitiny olova, prodávaly se jako suvenýry na křesťanských poutních místech a nesly vyobrazení vztahující se k tam uctívanému světci. Výroba poutních odznaků vzkvétala ve středověku v Evropě, zejména ve 14. a 15. století, ale po protestantské reformaci v polovině 16. století upadla. Od poloviny 19. století byly nalezeny desítky tisíc kusů, převážně v řekách. Dohromady tvoří největší soubor středověkých uměleckých předmětů, které se dochovaly dodnes. A následují křížky jenž jsou známé již od ranného středověku. Například křížek typu"Mikulčice" nebo "Libice" a dalších....
Cobra - děkuji za vysvětlení 👍
Moc pěknej příspěvek a zajímavé informace .👍
pro Cobru: rozebírat není potřeba, to osloví jen asi dva lidi a já děkuji za nasměrování, dohledám. Jinak za jiných okolností může měď barvit i do červena a to je také na hlubší rozbor jednomocné, dvojmocné ... mědi ...
Taky se zeptám, pokud to nevadí. Ty nalezené artefakty skončili kde? Doufám, že jsou zpátky u těch kosterních ostatků, protože jinak jste okradli nebožtíky.
To Hehous: Ono co je lepší? Investor chce někde stavět, ale bylo tam pohřebiště - tak se provede výzkum a pohřby se vyzvednou a zdokumentují, nebo se to vyhrabe jen tak? Protože stavba má přednost.... veeelká spousta budov stojí na bývalých hrobech (namátkou Katastrální úřad v Praze, velký obchoďák v Hostivaři v Praze....). A druhá věc - v Rudolfově potřebovali odvlhčit kostel a jak ho obkopávali, tak nás museli zavolat, protože těsně za zdí za apsidou ležel nebožtík a přišli na to až když mu chudákovi ukopali nohy. No tak jsem ho něžně vyzvedla a teď hajá někde v krabici a má klid a kostel je opravený. A kolik hřbitovů bylo úplně oficiálně zrušeno, nebožtíci přeneseni někam jinam... Anebo už ve středověku zrušili hřbitov a kosti naskládali do kostnic případně si s nimi někdo hrál, viz kostnice v Kutné Hoře.... Takže co to je "nechat mrtvé odpočívat"?
Zander: po těch stoletích už je vlastnické právo takového nebožtíka poněkud diskutabilní
To Macamica: Jsem moc rád že jsi to vysvětlila právě ty. Jakožto odborník a je úplně jedno zda to děláš do dnes nebo ne. Skládám poklonu
Máco děkuji. Měl jsem to upřesnit.
Byla to jen myšlenka, jak na to pohlížet, když jde o vykopávky hrobů, nekropolí pouze pro vědecké účely. Myslel jsem to spíš všeobecně.
Máco takovou odpověď jsem si přibližně představoval, děkuji