Detektorář – vyvrhel a zločínec aneb sranda zákon o památkové péči a jeho oficiální „archeologický“ výklad – jak to vidím já.

Ze všeho nejdřív pokládám za důležité všechny upozornit, že nepatřím mezi odpůrce spolupráce s rozumnými archeology a nebráním se odevzdávání nálezů, co za odevzdání stojí. Ale Aslan se mnou asi přestane kamarádit.
Jak jsem předeslal, zkusím rozvinout polemiku o stávajícím zákonu č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči a jeho výkladu na webových stránkách Archeologického ústavu AV ČR. Je to tak trošku reakce na nedávno proběhlý dotazník archeologů na strankách LP a následné ticho po pěšině. Jo a taky mám moc rád podnětné diskuse pod příspěvky.
Co pro nás znamená naše chození s detektorem ať už po poli, louce nebo v lese? Jednoznačně koníček. Pro někoho Hatátitlá jako hrom, pro jiného cirkusový poník, kterého má rád. Rádi něco hezkého najdeme, je to normální a potěšující. Oficiální stránky ARÚ AVČR a jejich stvořitelé to prezentují trošku jinak. Jejich přesný návod , „co dělat v případě setkání s nelegálním průzkumem detektory kovů“ zde nebudu prezentovat, mnozí ho znáte, a kdo ne, může si ho přečíst.
Jak moc je detektoring nelegální a je v našem pojetí archeologickým průzkumem? Můj názor – ani jedno a ani náhodou není, pokud nejdeme cíleně s archeologem na archeologický průzkum. To je pak jiná situace a použití detektoru je potom jednou z metod archeoprůzkumu, tak jak tvrdí webové stránky ARÚ. Pozor – jedna z metod.
Potíž je v tom, že v zákoně o státní památkové péči , části třetí, týkající se archeologie není detektor kovů zmiňován, učiněno je tak až v interních směrnicích ARU AV ČR, které jsou jaksi interní, že? To znamená obecně právně nezávazné.
Například pravidla archeologického výzkumu (opět interní záležitost) uvádí:
Částečně destruktivní archeologický výzkum. Částečně destruktivní archeologický výzkum je takový výzkum, který je invazní, avšak jen minimálně narušuje fyzickou podstatu nemovitého archeologického nálezu. Jedná se zejména o povrchový sběr, mikrovrypy, vpichy, vrty, zjišťovací sondy, sondy registrující nemovitý archeologický nález a průzkum detektory kovů.
Pokud bychom z tohoto pohledu měli hodnotit naši činnost, je na tom stejně paní, která vedle sbírá na právě sklizeném kukuřičném poli zbytky kukuřice. Možná si říkáte co to melu , ale paní provádí povrchový sběr. A už se pomalu blížím ke svému názvu srandazákon. Co mě k tomu vede, je především to, jek je v tomto zákoně definován archeologický nález: „Archeologickým nálezem je věc (soubor věcí), která je dokladem nebo pozůstatkem života člověka a jeho činnosti od počátku jeho vývoje do novověku a zachovala se zpravidla pod zemí.“ Slovo zpravidla znamená, že ten pozůstatek života a činnosti může být (nebo spíš je) i ta kukuřice. Do absolutní absurdnosti dovedeno, pak pokud by ta lidská činnost byla vykonávána v dřepu v lese ………… a nález pod papírem.
A dostáváme se k ohlašovací povinnosti. Nebudu se zabývat tím, zda by paní měla s kukuřicí utíkat do muzea ani alobaly ,hliníkem, součástkami zemědělských strojů, konzervami atd. Také pominu to, jestli bylo něco nalezeno rádoby archeologickým průzkumem pomocí detektoru. Zkusím to teď naprosto seriózně. Cca 99% solidních nálezů jsou věci jako mince,svátostky, přezky, různé medaile, pečetítka, prsteny a jiné šperky. Ptám se, kolik z těchto věcí je vhodné odnést do muzea? Dle dikce zákona všechny. Nevím, co by tam s tím dělali. Pokud by to chtěli opravdu zpracovat, nebyl by čas na žádný záchranný opravdový archeologický průzkum. To víme všichni. Nicméně také všichni z ná , kdo takový nález uveřejnili třeba na LP jsme se dle zákona dopustili přestupku proti ohlašovací povinnosti a jsme zralí na postih pokutou až… . Další úctyhodná absurdita.
Něco jiného jsou věci z doby bronzové ať už samostatně nebo v depotu, depoty mincí a jiné opravdu vzácné věci, které se opravdu právem mohou nazývat archeologickými nálezy. Ty jednoznačně patří do muzea. Ikdyž osobně bych si dovedl u některých věcí představit, že by zůstaly nálezci pod kontrolou muzea (lepší než zaprášené v depozitáři).
Obecně přestupky, které se mohou týkat naší činnosti:
§ 39, odst.1, písmeno f) provádí neoprávněné výkopy na území s archeologickými nálezy,
§39 , odst. 2, písmeno f) f) nesplní oznamovací povinnost stanovenou v § 21 odst. 4, § 22 odst. 2 nebo § 23 odst. 2
§39 , odst. 2, písmeno g) provádí v rozporu s § 21 odst. 2 archeologický výzkum, nebo provádí archeologický výzkum, přestože není osobou oprávněnou k výzkumům podle § 21a odst. 2, nebo postupuje v rozporu se zákazem podle § 35 odst. 4 nebo § 39 odst. 4.
Jak vidím archeologický výzkum a ohlašovací povinnost jsem se již zmínil, zbývají ty výkopy. Vždy když jsem slyšel slovo výkop a to už v době, kdy v ČR nebyly ani PC natožpak nějaké hoby detektory kovů, jsem si představil jámu minimálně půlmetrovou. Nevím jak to vidíte Vy. Každopádně, pokud se budu promenádovat po nej archeolokalitě s detektorem a bez čehokoliv čím by se dalo kopat, nemohu se myslím tohoto přestupku dopustit.
Zbývá poslední, i naší komunitu značně názorově rozdělující věc, a tou je? Bingo – nálezné.
K napsání tohoto všeho mě mimo jiné nakopl příspěvek kolegy na LP, který našel nádhernou štítovou sponu, jaksepatří ji odevzdal a požádal kraj – Olomoucký kraj o nálezné. Kraj byl hrozně rád, že pán byl poctivý ale pro jistotu si vyžádal stanovisko tuším Ministerstva kultury ČR. Přesně si už nejsem jistý ale podstatné je , že dotazovaná státní instituce zaujala zhruba toto stanovisko: jelikož se jedná o nález detektorem, jde o nález získaný nelegální činností, bez nároku na nálezné a tytyty jestli budeš ještě hledat.
Tak a toto téma nás rozděluje do tří skupin.
Heslo první skupiny – nedělám to pro peníze, odevzdávám, nic nechci
Heslo druhé skupiny – byl bych blbej kdybych to odevzdal
Heslo třetí skupiny – když už najdu něco super a odevzdám, zaslouží si to zákonnou odměnu
Kdysi žil nějaký princ, jmenoval se Cip, a protože byl vzor cti a slušnosti, začalo se používat slovo princip. Takže z principu se dovoluji řadit do skupiny č.3. Prvňáci můžou začít házet kamením.
Mé principiální hledisko vypadá asi takto:
Pokud najdu peněženku, v ní tisícovku mám nárok na stovku odměny. Pokud je v peněžence občanka staré babičky, nic nechci.
Pokud najdu peněženku, v ní sto tisíc a občanka dejme tomu poslance, velmi rád s ním prodiskutuji termín a způsob vyplacení těch deseti tisíc, na které mám zákonný nárok.
Kdepak je asi v pomyslném žebříčku stát?
Odmítavé stanovisko ze strany státu je často podpořeno tvrzením, že nešlo o náhodný nález, nýbrž o cílený nelegální archeologický výzkum. Mám za to, že nalézt depot nebo něco extra , je samo sebou cílem každé naší vycházky s detektorem a samo sebou ho také vždycky doneseme, není- liž pravda. No není. Najít depot detektorem je taky asi docela náhoda. Kolik z Vás ho našlo, a za jak dlouho? Co hodin a kilometrů to dalo. Ale jsme slušňáci, tak to odevzdáme. Buď jsme slušňáci ze skupiny 1 a nic nechceme, nebo z trojky a utřeme nos. Pak jde pán se psem na procházku, najde poklad, odevzdá a dostane odměnu. Argumentace prvňáků, že kdyby to bylo u nás jako v Británii, byla by plná pole ziskuchtivých hledačů u mě neobstojí, protože si nedovedu tyto lidi představit jak kopou dva roky alobal .
Závěrem snad jen to, že je čas přestat nás oficiálně vnímat jako škodnou, ale jako to co opravdu jsme a to je přínos. Zdůrazňuji oficiálně.
Článek obsahuje moje osobní názory, rád přijmu jakoukoliv oponenturu v mezích slušnosti.
Zvlášť uvítám názory archeologů, pokud budou chtít a sdělí, že jsou archeologové.
Gustav Lipovský (Gulliver)

založil Gulliver 18.8.2017 02:40

Letos z jara na mne přišel majitel pole, byl to mladej kluk cca 30 let. Ptal se co hledám, řekl jsem mu, že sbírám starý knoflíky, řekl jen " Ve čtvrtek budeme zasévat, tak přijďte až v září po sklizni" Dohodli, jsme se, že tam můžu chodit. Dokonce mi ukázal směr k dalším jeho polím :)

JJ, je to vždycky nakonec jen o lidech a interpretaci zákonů. Najdu munici, nevyzvedávám, volám pyrotechniky. Najdu depot, nevyzvedávám, volám policii, ať si místo zajistí. Najdu minci v příkopu u cesty, pípnu si GPS souřadnice nálezu, zamyslím se a pak dám nález nejpíš do kapsy a následně přidám do nějaké soukromé sbírky artefaktů ... . Pochopitelně je dobré mít dobré historické znalosti lokality, kde hledám, protože pak to je především o zážitku z hledání, při současné minimalizaci případných škod. Ideální je nálezy dobře (profesionálně) zadokumentovat, za pár desítek let může mít taková systematická dokumentace větší cenu, než samotné nálezy :-) . Pak už jen znát dobře legislativu a dobře vycházet i s nedetektoráři. Pak teprve nastane ta pravá hledačská pohoda ... :-) UFFF, právě jsem se probudil ... :-)

... ještě bych dodal, že jde především o "míru" a "styl". Pokud to vezmu z pohledu své profese (lesní inspektor), tak za les plný dolíků a hromádek dám příslušnému "sprostému provinilci" pokutu přímo na fleku. Plus nápravné opatření "to okamžitě zahrabat". Pokud po sobě ale dotyčný "sprostý provinilec" díry zahrabává jako skautík, tak s ním pouze vlídně pohovořím na téma "jaké máš s tímhle detíkem zkušenosti", policii nevolám a bloky mám v kapse. Pokud bych ale k aplikaci práva přistupoval jako onen "památkář", tak by se s ohledem na znění § 20 lesního zákona musel nechávat detektor na okraji lesa a lese by se při sběru hub muselo jen tiše našlapovat. A byl jste někdy někdo v lese s partou dětí? To nářez, co ... :-) Je to prostě i o aplikaci práva na základě zdravého selského rozumu a jakýkoli úřad nebo policie právo vždy jen aplikuje na konkrétní případ na základě nějakého výkladu, zkušenosti, souvislostí, znalostí atd. Vykládat právo může jen soud, ten má na to jediný v tomhle státě mandát. :-)


Zpět do chatu

Přidat příspěvek

Pro vložení příspěvku se musíte přihlásit. Pokud nemáte na LovecPokladu.cz účet, zaregistrujte se.

↑ Nahoru + Zobrazit další nabídky

Nahoru