Právní problematika , která souvisí s hledáním detektorem

Národní kulturní památky

(1) Kulturní památky, které tvoří nejvýznamnější součást kulturního bohatství národa, prohlašuje vláda České republiky nařízením za národní kulturní památky a stanoví podmínky jejich ochrany.

§ 5

Památkové rezervace

(1) Území, jehož charakter a prostředí určuje soubor nemovitých kulturních památek, popřípadě archeologických nálezů, může vláda České republiky nařízením prohlásit jako celek za památkovou rezervaci a stanovit podmínky pro zabezpečení její ochrany. Tyto podmínky se mohou v potřebném rozsahu vztahovat i na nemovitosti na území památkové rezervace, které nejsou kulturními památkami.

§ 6

Památkové zóny

(1) Území sídelního útvaru nebo jeho části s menším podílem kulturních památek, historické prostředí nebo část krajinného celku, které vykazují významné kulturní hodnoty, může Ministerstvo kultury po projednání krajským úřadem prohlásit za památkovou zónu a určit podmínky její ochrany.

Co je a kde je národní kulturní památka, památková rezervace nebo památková zóna zjistíme na příslušném Krajském úřadě, obci nebo ministerstvu.

zák.č 114/1992 Sb.
§ 26
Základní ochranné podmínky chráněných krajinných oblastí
(1) Na celém území chráněných krajinných oblastí je zakázáno: měnit dochované přírodní prostředí

Na celém území chráněných krajinných oblastí je zakázáno:
a) zneškodňovat odpady mimo místa vyhrazená
b) tábořit a rozdělávat ohně mimo místa vyhrazená
c) vjíždět a setrvávat s motorovými vozidly a obytnými přívěsy mimo silnice a místní komunikace a
místa vyhrazená
i) měnit dochované přírodní prostředí v rozporu s bližšími podmínkami ochrany chráněné krajinné oblasti

Zvláštní ochrana nerostů

(2) Zvláště chráněné nerosty není dovoleno na místě jejich přirozeného výskytu poškozovat či sbírat bez povolení orgánu ochrany přírody.
(3) Seznam zvláště chráněných nerostů podle odstavce 1 a bližší ochranné podmínky stanoví ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem.

Přístup do krajiny

Každý má právo na volný průchod přes pozemky ve vlastnictví či nájmu státu, obce nebo jiné právnické osoby, pokud tím nezpůsobí škodu na majetku či zdraví jiné osoby a nezasahuje-li do práv na ochranu osobnosti či sousedských práv. Je přitom povinen respektovat jiné oprávněné zájmy vlastníka či nájemce pozemku a obecně závazné právní předpisy.

289/1995 Sb. lesní zákon

§ 19
Užívání lesů

(1) Každý má právo vstupovat do lesa na vlastní nebezpečí, sbírat tam pro vlastní potřebu lesní plody a suchou na zemi ležící klest. Při tom je povinen les nepoškozovat, nenarušovat lesní prostředí a dbát pokynů vlastníka, popřípadě nájemce lesa a jeho zaměstnanců.

(3) Na návrh vlastníka lesa nebo z vlastního podnětu může orgán státní správy lesů z důvodu ochrany lesa nebo v zájmu zdraví a bezpečnosti občanů rozhodnout o dočasném omezení nebo vyloučení vstupu do lesa, nejvýše však na dobu tří měsíců....

§ 20
Zákaz některých činností v lesích

(1) V lesích je zakázáno
b) ....narušovat půdní kryt, ....

a ještě lesní zákon
§ 53

(1) Přestupku se dopustí ten, kdo v rámci obecného užívání lesa v lese (mimo jiné)
h) vstoupí do oplocených nebo zákazem vstupu označených míst,
(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) až k) může uložit orgán státní správy lesů pokutu až do výše 5000 Kč.

Myslím že by to tady nemělo chybět

Nabytí vlastnického práva
Pododdíl 1
Přivlastnění a nález

Přivlastnění

§ 937
(1) Věc, která nikomu nepatří, si každý může přivlastnit, nebrání-li tomu zákon nebo
právo jiného na přivlastnění věci.
(2) Nepřivlastní-li si nikdo opuštěnou movitou věc, stává se jejím vlastníkem obec, která
ji nalezne na svém území.
(3) Opuštěná nemovitá věc připadá do vlastnictví státu. Neujme-li se však stát její držby
nebo nebude-li vlastnické právo státu zapsáno do veřejného seznamu, může věc vydržením
nabýt kdokoli.
§ 938
(1) Zkrocené zvíře, které vlastník nestíhá a které se ani samo k vlastníkovi v přiměřené
době nevrátí, ač mu v tom nikdo nebrání, se stává zvířetem bez pána a smí si je přivlastnit na
soukromém pozemku jeho vlastník, na veřejném statku pak kdokoli. Platí, že přiměřenou
dobou pro návrat zvířete k vlastníkovi je doba šesti týdnů.
(2) Odstavec 1 se nepoužije, je-li zvíře označeno takovým způsobem, že lze jeho
vlastníka zjistit.
§ 939
(1) Divoké zvíře je bez pána, dokud žije na svobodě.
(2) Zajaté zvíře se stane zvířetem bez pána, jakmile získá znovu svobodu a jeho vlastník
je bez prodlení a soustavně nestíhá ve snaze je znovu zajmout. Takové zvíře se však zvířetem
bez pána nestane, je-li označeno takovým způsobem, že lze jeho vlastníka zjistit.
§ 940
Zvíře v zoologické zahradě a ryba v rybníku nebo podobném zařízení, které není
veřejným statkem, bez pána není.
§ 941
(1) Věc, kterou vlastník opustil, protože ji nechce jako svou držet, nikomu nepatří.
(2) Nevykonává-li vlastník vlastnické právo k movité věci po dobu tří let, považuje se
věc za opuštěnou. Byla-li movitá věc nepatrné hodnoty zanechána na místě přístupném
veřejnosti, považuje se za opuštěnou bez dalšího.
(3) Nevykonává-li vlastník vlastnické právo k nemovité věci po dobu deseti let, má se za
to, že ji opustil.
§ 942
Přivlastnil-li si někdo opuštěnou věc zapsanou ve veřejném seznamu, může se domáhat,
aby byl stav zápisů uveden do souladu se skutečným právním stavem.
Nález
§ 943
Má se za to, že si každý chce podržet své vlastnictví; kdo věc najde, nesmí ji považovat
za opuštěnou a přivlastnit si ji.
§ 944
(1) Ztracenou věc vrátí nálezce tomu, kdo ji ztratil, nebo vlastníkovi proti úhradě nutných
nákladů a nálezného.
(2) Nelze-li z okolností poznat, komu má být věc vrácena, a nemá-li věc jen nepatrnou
hodnotu, oznámí nálezce bez zbytečného odkladu nález obci, v jejímž obvodu byla věc
nalezena, zpravidla do tří dnů; byla-li však věc nalezena ve veřejné budově nebo ve veřejném
dopravním prostředku, odevzdá nálezce nález provozovateli těchto zařízení, který se zachová
podle zvláštních právních předpisů, a není-li jich, postupuje, jako by byl nálezcem.
§ 945
(1) Obec vyhlásí nález obvyklým způsobem.
(2) Nepřihlásí-li se v přiměřené době ten, kdo věc ztratil a má-li ztracená věc značnou
hodnotu, učiní obec vhodné opatření, aby nález vešel v širší známost.
§ 946
(1) Obec rozhodne, jak bude nalezená věc uschována. Souhlasí-li s tím nálezce či jiná
osoba a je-li to vhodné, může obec rozhodnout, že věc bude uschována u této osoby. Věci
značné hodnoty, zejména peníze o vyšší částce, obec odevzdá zpravidla do soudní úschovy
nebo je uloží jiným vhodným způsobem.
(2) Věc, která se bez patrné škody uschovat nedá, prodá obec ve veřejné dražbě a s
výtěžkem naloží podle odstavce 1; předtím však odečte vlastní náklady s dosavadní správou
věci.
§ 947
Věc nebo výtěžek za ni stržený vydá obec včetně plodů a užitků a po odečtení nákladů
a nálezného tomu, kdo věc ztratil, nebo vlastníkovi, pokud se přihlásí do jednoho roku od
vyhlášení nálezu.
§ 948
(1) Nálezné náleží nálezci i tehdy, když lze vlastníka zřejmě poznat ze znamení na věci,
anebo z jiných okolností.
(2) Nálezné činí desetinu ceny nálezu. Má-li však ztracená věc hodnotu jen pro toho, kdo
ji ztratil, nebo pro jejího vlastníka, vyměří se nálezné podle slušného uvážení.
§ 949
(1) Nepřihlásí-li se nikdo o věc do jednoho roku od vyhlášení nálezu, může nálezce
užívat věc nebo výtěžek za ni stržený jako poctivý držitel.
(2) Přihlásí-li se ten, kdo věc ztratil, nebo její vlastník později, vydá se mu věc nebo
výtěžek za ni stržený po zaplacení nákladů a nálezného.
(3) Uplynou-li tři roky od vyhlášení nálezu, nabude nálezce vlastnické právo k věci nebo
k výtěžku za ni strženému.
§ 950
(1) Je-li nalezeno zvíře zjevně určené k zájmovému chovu a nepřihlásí-li se o ně nikdo do
dvou měsíců od vyhlášení nálezu, nabude nálezce k zvířeti vlastnické právo.
(2) Prohlásí-li nálezce obci, že zvíře nabýt nechce, a svěří-li se zvíře neodvolatelně
zvířecímu útulku, může takové zařízení se zvířetem volně nakládat, pokud se o ně nikdo
nepřihlásí do dvou měsíců ode dne, kdy bylo zvíře zvířecímu útulku svěřeno; byl-li nález
vyhlášen až po předání zvířete, počne lhůta běžet od vyhlášení nálezu.
§ 951
Prohlásí-li nálezce obci, že nalezenou věc nabýt nechce, přechází jeho právo věc nebo
výtěžek za ni stržený užívat a nabýt na obec, v jejímž obvodu byla věc nalezena. Nabytím
vlastnického práva vzniká obci povinnost zaplatit nálezci nálezné.
§ 952
Nálezci, který nález neoznámí, přisvojí si jej nebo jinak poruší své povinnosti, nenáleží
úhrada a nálezné, ani nemůže nález užívat nebo nabýt k němu vlastnické právo podle § 949 .
Tím není dotčena jeho povinnost nahradit škodu.
§ 953
Nalezne-li nějakou věc několik osob zároveň, jsou oprávněny i zavázány společně a
nerozdílně. Spolunálezcem je i ten, kdo věc spatřil a snažil se ji dosíci, třebaže se jí dříve
uchopil někdo jiný.

Nález skryté věci
§ 954
O nálezu věci zakopané, zazděné nebo jinak skryté platí totéž, co o nálezu ztracené věci.
Nálezci však nenáleží nálezné, když vlastník o úkrytu věci věděl.

§ 955
(1) Není-li zřejmé komu skrytá věc patří, oznámí nálezce její nalezení vlastníkovi
pozemku a obci, v jejímž obvodu byla věc nalezena; § 953 platí obdobně.

(2) Nepřipadne-li skrytá věc podle zvláštních zákonů do vlastnictví státu, kraje nebo
obce, dohodne se nálezce s vlastníkem pozemku, kdo z nich si věc ponechá a vyplatí druhému
polovinu ceny věci. Nedohodnou-li se, náleží věc vlastníku pozemku a ten nálezci zaplatí
polovinu její ceny.

§ 956
Osoba zjednaná k nalezení ztracené nebo skryté věci není nálezcem a náleží jí jen
odměna za hledání, byla-li ujednána.

§ 957
Záchrana cizí věci
Osobě, která zachrání cizí věc od nevyhnutelné ztráty nebo zkázy, náleží přiměřená
odměna, nanejvýš desetina ceny věci, a náhrada účelně vynaložených nákladů. Vlastník věci
se povinnosti k úhradě zbaví, nepožaduje-li zachráněnou věc nazpět.

Zdroj: Ministerstvo spravedlnosti České republiky

Trestní zákon 140/1961 Sb.

§ 185 Nedovolené ozbrojování
(1) Kdo bez povolení vyrobí nebo opatří sobě nebo jinému střelnou zbraň anebo ji přechovává, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo peněžitým trestem nebo propadnutím věci.
(2) Kdo bez povolení
a) sobě nebo jinému opatří nebo přechovává výbušninu, zbraň hromadně účinnou nebo součástky, jichž je k užití takové zbraně nezbytně třeba, nebo
b) hromadí, vyrábí nebo sobě nebo jinému opatřuje zbraně nebo střelivo,
bude potrestán odnětím svobody až na tři léta.
(3) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 2 jako člen organizované skupiny,
b) spáchá-li takový čin ve větším rozsahu, nebo
c) spáchá-li takový čin za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu.

§ 185a Vývoj, výroba a držení zakázaných bojových prostředků

(1) Kdo vyvíjí, vyrobí, doveze, vyveze, přechovává nebo hromadí zbraně, bojové prostředky nebo výbušniny zakázané zákonem nebo mezinárodní smlouvou, se kterou Parlament vyslovil souhlas, anebo s nimi jinak nakládá, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let.


Trestní zákoník 40/2009 Sb. účinný od 1.1.2010

§ 247

Nedovolené ozbrojování

1.Kdo bez povolení vyrobí, sobě nebo jinému opatří nebo přechovává střelnou zbraň nebo její hlavní části nebo díly nebo ve větším množství střelivo nebo zakázaný doplněk zbraně, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty.
2.Stejně bude potrestán,

kdo uvede do střelbyschopného stavu znehodnocenou zbraň nebo na ní provede konstrukční změny směřující k jejímu uvedení do střelbyschopného stavu nebo na zbrani provede konstrukční změny směřující ke zvýšení její účinnosti, nebo
kdo padělá, pozmění, zahlazuje nebo odstraňuje jedinečné označení střelné zbraně, které umožňuje její identifikaci.

1.Kdo bez povolení

1.vyrobí, sobě nebo jinému opatří nebo přechovává výbušninu v množství větším než malém, zbraň hromadně účinnou nebo součástky, jichž je k užití takové zbraně nezbytně třeba, nebo
2.hromadí, vyrábí nebo sobě nebo jinému opatřuje zbraně nebo ve značném množství střelivo,

bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až pět let.

3.Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán,

1.spáchá-li čin uvedený v odstavci 3 jako člen organizované skupiny,
2.spáchá-li takový čin ve větším rozsahu, nebo
3.spáchá-li takový čin za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu.

§ 248

Vývoj, výroba a držení
zakázaných bojových prostředků

1.Kdo vyrobí, doveze, vyveze, proveze, vyvíjí, přechovává nebo hromadí zbraně, bojové prostředky nebo výbušniny zakázané zákonem nebo mezinárodní smlouvou anebo s nimi jinak nakládá, bude potrestán odnětím svobody na dvě léta až osm let nebo propadnutím majetku.

3.Odnětím svobody na pět až dvanáct let nebo propadnutím majetku bude pachatel potrestán,

1.spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 jako člen organizované skupiny,
2. spáchá-li takový čin ve větším rozsahu, nebo
3.spáchá-li takový čin za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu.

4.Příprava je trestná.

Rád bych si koupil detektor a při zjišťování co a jak jsem narazil na slova ředitele archeologického ústavu, který tvrdil, že: "„Použití detektoru kovů a vyzvedávání archeologických nálezů je u nás trestné, a to i tehdy, jedná-li se o předměty z druhé a první světové války. Každý, kdo takovéto předměty hledá, ať už jen z pouhého nadšení a zájmu, nebo proto, že je chce zpeněžit, zákon porušuje." Je to pravda? Kde tedy hledáte a jak postupujete, když se dostanete s někým do sporu?

Do sporu se samozřejmě dostanete snadno pokud se budete pohybovat po archeologické lokalitě nebo na pozemku jehož majitel si to nepřeje.

Když narazím na vlastníka pozemků, který nechce, abych tam byl, vypadnu a spor se nekoná.
Ale stalo se mi, že jsem se potloukal po místě v lese, o kterém jsem se až mnohem později dozvěděl, že jde o archeo lokalitu, označené to na místě nebylo. Jak by mně asi řešili?

Klackem po hrbu

Tak to teda dík

Už se tam nevracet. Stát se to může, většina archeologických lokalit nemá značení žádné nebo hodně špatné.