Proč se nachází na poli tolik mincí???

selka prala sedlákovi galaty,nějaké drobné vypadli do necek,vodu chvístla na hnůj a sedlák jej posléze vyvezl na pole. třeba

Podél cest se do pole chodilo na velkou,kousek dál od cest na sex, taky se tam minimálně dvakrát ročně pracovalo a ne jako dnes jeden člověk a stroj, ale především kdysi nebyl centralizovaný obecní odvoz odpadu takže vše končilo na hnoji.No a jednou za čas mince přestanou platit,stanou se odpadem, takže kdepak to asi skončily... Mimochodem lesy byly často lidem zapovězeny jakožto revíry šlechty kde sis bez povolení nesměl ani zvednout ze země suchou větvičku. Takže věř tomu že pole byla mnohem mnohem frekventovanější...

To je imho blbost, mince kdysi neměly hodnotu nominální, ale kovu. Stříbrno, zlato, váha...to se vždy udalo.

A proto jsou pole plná měďáků... A taky byla imho blbost nechat si utít ruku nebo hlavu za distribuci nebo vlastnění zakázaných stříbrňáků...

A lesy stříbrňáků,to asi poztrácela ta šlechta.

Sex na slámě, hydry lítaly, mince se s kapes poztrácely, pak se podestlalo dobytku a šup hnůj na pole.

Mysím, že sis na svoji otázku odpověděl tak trochu sám. Obecně se nacházejí drobáky, měděné krejcárky, halíře apod. Tzn. v té době mince ne nějak valné hodnoty. Tyhle drobáky měli sedláci po kapsách, na pivo, cigarety apod. takže proč by část nemohly být ztrátovky? Papírový peníze měli ve šrajtofli a dukáty měli pěkně v kredenci v hrníčku. Spousta se toho na pole navezlo s hnojem, ale vsadím se, že spousta se tam právě poztrácelo při polních/lučních pracech. Všechno se dělalo ručně a na sklizeň bylo potřeba spousta lidí. Vem si taky, za jakou to je drahnou řadu let.

podľa mňa aj vojska sa dosť pohybovali na poliach, stavali tábory, jednoducho sa presúvali z miesta bojísk na miesta iné, ale hlavne teda majitelia polí jednoducho pri práci na poli strácali z deravých vreciek, pri manipulácii s úrodou a podobne a hlavne všetko a teda nielen mince končili na hnojisku a s tým sa previezli na pole

Nejsem odborník,ale také jsem o tom přemýšlel. A teď počítej. Třeba tři sta let pole, 3x ročně tam někdo šel a třeba to byli tři lidi. A vyjde ti, že se tam pohybovalo 2700 lidí.. To už někdo něco ztratí. Je to pouze můj názor,možná špatný. A stav mincí je o složení půdy,hnojení,orání a tak.

Stav běžněji nacházených mincí na polích bych dělil na stříbrňáky a šmelc
Dělám si srandu,zatím co jsem začal krátkou dobu chodit přes léto i na mince,tak na cca zatím vykopaných 500ks ani jeden stříbrný,uvažuju už i o nějakém prokletí apod.

Ale k těm mincím na polích jsem slyšel i jednu zajímavou teorii,že to tam naši předkové házeli pro štěstí nebo jako jakési poděkování za dobrou úrodu.Samozřejmě si tam nikdo nelajznul hodit zlaťák nebo stříbrný,ale ty drobáky možná jo.Vaše teorie mají taky určitě kus pravdy v sobě.Je to zajímavé,že v lesích(na velmi od pradávna frekventovaných lesních cestách) nebo na jiných místech není tak velká hustota mincí

Když vezmu svůj poměr Ag vs Cu,tak na Ag suvereně vede les a Cu pole.

Kazdy to ma asi jinak.ja mam asi 30ag,a s toho pouze jeden z lesa 10kr fj.a to chodim pole a les tak nastejno.jinak jak sem to videl kdysi davno u babicky tak na hnuj se hazelo opravdu vsechno co neshorelo v kamnech (a to i neplatne penize).ag na polich jsou vetsinou ze starych cest co zem.technika roztahala po poli.vetsinou to podle starych map souhlasilo.

Kazdy to ma asi jinak.ja mam asi 30ag,a s toho pouze jeden z lesa 10kr fj.a to chodim pole a les tak nastejno.jinak jak sem to videl kdysi davno u babicky tak na hnuj se hazelo opravdu vsechno co neshorelo v kamnech (a to i neplatne penize).ag na polich jsou vetsinou ze starych cest co zem.technika roztahala po poli.vetsinou to podle starych map souhlasilo.

O mincích na polích jsem se bavil s jedním archeologem (opravdu profíkem) a ten potvrdil teorii o mincích v hnoji.
Údajně se většina mincí na hnůj dostala při vysmejčení. Obydlí se zametlo a smetí se hodilo na hnůj a ten se pak použil na poli.
O zaoraných cestách na poli a o rozptýlení mincí zemědělskými stroji asi taky není pochyb.

Taky jsme spekulovali.Zatím každý podpořil myšlenku, že končící měna (přechod na novou měnu) končila na kompostě apod. No a kam se to vše vyvezlo?

Jenže na poli to jsou jenom kusovky, nikoliv DEPOTY.

Myslim, ze několik depotu se uz i na polich naslo

Je mi jasný, že na to neexistuje univerzální pravidlo, ale zajímalo by mě, jestli u depotu nalezeného v dnešní době se lze na místě chytit třeba nějakého orientačního bodu (i po těch staletích) nebo už je vidět prd, prostě je to náhoda. Osobně vím asi jen o jednom, který byl u význačného bodu, jinak všechno spíš haluze...

o vikendu jsem byl hledat a chodil jsem pole a nebylo zrovna velky pole jak prase, chodil jsem ho do pulky a nic a pak v jedny casti padali samy kolecka a padl naky krouzek.a naproti byl stary kriz.a toho jsem jse drzel.ono nekdy je dobry jse drzet takovych veci.

Nejvíc toho ztratili ožralí přespolní při cestě domů z hospody !

Tomislav to znám a nemusíš být,ani přespolní

Tak jedině nezodpovědní ožralí, zodpovědný už u sebe žádné mince nemá.

Tovarník koukám, že tomu rozumíš

Jistě, do věcí kterým nerozumím se neseru.

Během doby se křížily po polích zkratky , které se ruzně měnili - na pout - obchod.trasa - povozy atd . ztráceli se při odpočinku ,uprk před loupežníkama - práce na polích atd - včetně uklidu domova ,vše na hnuj který se dostal na pole - drobné byli také většinou v měšci ,který poztráceli - proto jsou mince všude po dlouhá staletí rozházené.

Kdo se podívá na staré katastrální mapy, uvidí, že dříve tu bylo více orné půdy než dnes. Kde bylo pole, je dnes klidně les, louka, bordel, domy, silnice....

Podívejte se na letecké snímky kontaminace.To není pole ale políčko vedle políčka.Mezi nimi meze chodníčky.Takže ten pohyb na poli byl extrémně větší.Každý měl svoje.Na pole se musí jít né dvakrát nebo třikrát.Ale nejmíň sedmkrát.Bez strojů několik dní po sobě.Za další mluvíte o kapsách.Tak kapsy se šijí teprve něco přes sto let.Mince pochází z města nebo z dědiny protože nebylo dláždění.a všude spousta dobytka takže průměrná ulice nebo dvůr bylo jedno větší hnojiště.Co spadlo na zem bylo straceno.Něco podobného sem viděl v Olomouci když se trhali kočičí hlavy,tak ve spárách po jednotlivých kostkách bylo i několik mincí.

Kvasak: ahoj. Máš odkaz na takové mapy? Dík

http://kontaminace.cenia.cz/ na pravo si to posuneš do této doby...

V současné době je hnojivo pro ovčí vlnu asi jediné uplatnění. Nikdo ji nevykupuje, ovce se čas od času ostříhat musí a kam s vlnou?

A co takhle statery (duhovky) to je jiná liga.Na toho téma se píšou vědecký práce a stejně je to tak,že názory můžou být různé.Jo duhovka,to je nonplusultra každého hledače&&&Tak lovu zdar!!!

Problém je, že tady kvantita převyšuje kvalitu. A to ze dvou důvodů, první je ten, že na poli najdete jenom bezcenné mince, protože na pole si opravdu sedláci s sebou dukáty a tolary netahaly. Stejně tak tyto mince se neocitly na hnoji, který byl pak na pole vyvezen. Čili měďáčky, krejcárky, grešličky. Druhá blbá věc je, že mince na polích jsou zničené orbou, většinou stojí za houby oproti nálezům jinde.

Kdyby platila teorie o mincích v hnoji, tak by se nacházely rovnoměrně po celém poli.
Nejvíc se jich ale najde na okrajích, stejně jako novodobého bordelu. Podle mě se tam ztrácely při práci se zvířaty, otáčení koní, zpřehání a vypřahání pluhů, čištění brán od plevele, odpočinek, oblékání, svlékání a pod, to se z kapsy kabátu občas něco vykutálí.
ono toho zase tolik není a kdyby jste ten kraj vyluxovali během několika let celý, tak zjistíte že to vychází v průměru na několik desítek let na jednu takovou minci, takže zase žádná hrůza. Soc mince a dnešní jsou natom stejně. A bude hůř, Traktorista nasedne a vysedne z traktoru někde jinde než na polu s dnešní technikou

Traktorista vysedne z traktoru jinde než na poli? Často běhá kolem traktoru nebo zavěšeného stroje na poli víc než než po dvoře. Vykopal jsem už dva mobilní telefony. Vždy téměř uprostřed pole, sice staré vraždy, ale tím dokládám, že se sortiment nálezů posouvá do doby moderní.

Hod starým mobilem do pole je třeba jeden ze způsobů jak se zbavit nepotřebného, ne? :o) nebo tam kopal kolega před tebou a mohl to ztratit on. Já dlouho neviděl traktoristu vylézt, přijede, najede na pole,pojezdí a zase mizí. Leda tak u doplňování do secího stroje se vykloní ze dveří, ale to je tak všechno myslím. Dřív aspoň jezdil s otevřenými dveřmi kvůli vedru, takmohl v zatáčce něco vytrousit, dnes mají už klimatizace .... No nic proti traktoristům :o) jen už to není co to bývalo

Je to asi tak i tak ,věřím tomu že ty políčka byli malilinké,aby je zvládali obdělat to znamená že mezi něma bylo hooodně zkratek a všude chodily pěšky a někdy i více dní tak že nějakej ten peníz u sebe taky měli do toho nějaký to vojenský tažení zaoranej remízek nebo křížek ,mez někde depůtek někde jen bordel

Někdy mám pocit, že některé mince z bezcenného kovu byly po skončení své platnosti na hnůj, následně na pole vyhazovány zcela záměrně. Mám za barákem jedno pole, kde nacházím téměř jen dva typy mincí. Buď 2 hellery Franty Josefa nebo 1 krejcary 1800.

Oba tipy mincí se nachází nejvíce, jelikož byl použit kvalitní kov. Dnešní mince je za 40 let úplně zničená. Porovnejte 2 heller z roku 1894 s 10ti halířem z r.1923 ze stejného pole. 10ti halíř je většinou úplně sežraný. Na polích hodně mincí zničila a ničí používaná chemie. Mince se nejvíce nachází pohromadě v určitých místech.Křížení cest,místa odpočinku,apod.Po mnoha místech se pohybovalo spousta lidí chodících na procesí a na různá shromáždění. Procesí a shromáždění byla doprovázena prodejem různých věcí, proto lidé sebou nosili pár drobných např.na upomínkové předměty jako svátostky, obrázky s náboženskou tématikou a různé upomínkové předměty za pár haléřů. Kapsy děravé a proto se hodně minciček nevalné hodnoty ztratilo.Dost mincí se skutečně rozvezla s hnojem.Byl jsem svědkem rozvezeného hnoje na záhumenku. Při vybírání brambor byla záhumenka doslova poseta německými drobnými mincemi. Detektorem jsem jich dohledal asi 150ks.Jen tak pro zajímavost.

Ještě jeda teorie: ve městech se každý týden konaly trhy, kvůli snazšímu úklidu se před trhem tržní místo vysypalo slámou, která se po skončení trhu zametla i s koňským a dobytčím trusem a vyvezla na obecní.

To je síce dobrá teória ale tam kde kedysi bolo pole dnes môžu byť domy alebo bytovky.