Na pole se vyvazel hnuj. Na hnuj se doma vyhazovaly ruzny veci, vcetne roztrhaneho obleceni, kde v kapsach mohly zustat drobny. Taky se do neho vyhazovala pouzita slama z mastali (a to vis, kdyz ztratis minci ve slame, to uz tezko najdes). Nebyly totiz zadne popelnice, takze ten hnuj se pak vyvezl na pole. A na poli predci travili spousty casu, bez mechanizace..tam i jedli a pili, ve stinu nejblizsich stromu. A taky ztraceli. Plus se muze pridat zaorana cesta, nebo stare osidleni. Tak takhle nejak vsechno dohromady, bych rek.
Proč se nachází na poli tolik mincí???
Zajímají mě vaše teorie o tom,proč se nachází zrovna na polích tolik mincí-rozhodně nepoměrně více než v lesích,kde byl pohyb taky slušný.
Nachází se i na polích,kde žádné cesty nevedly a předpoklad,že si na obdělávání polí naši předkové brali vždy hrst drobáků do kapsy mi přijde osobně zcestná.Taky je velmi zajímavé,že se na polích z 90% nachází jen mince skutečně nevalné hodnoty a zastříbří se jen vyjímečně,většinou na staré zaorané cestě apod. na jejíž existenci člověk přijde až potom.
Já jsem jednu zajímavou teorii slyšel,ta mi přijde velmi pravděpodobná,tak se ukažte 
To hej , ale ktoré pole čo je dnes bolo aj pred tým ?
Na tom hnojníku stával i suchý záchod.Podlaha prkenná, samá škvíra a když šel pantáta na velkou, tak už se to sype do hnoje. Znám to ze své zkušenosti, ne že bych měl kadibudku, ale když stáhnu gatě ,drobný z kapse se mi sypou jako za stara.
Byl jsem na Ukrajine v Kyjeve,,, normalne se prochazim po parku a koukam se po zemi, " je hele drobak" a zvednu ho, popojdu par metru a dalsi. Je jich tam hromada, tak me napadlo, ze takdlents to drive chodilo i s tema medakama 
Ja jsem zase slysel ze driv kdyz vypustily rybnik tak odvazeli bahno na pole jako hnojivo, nevim tedy zda je to opravdu tak. Lidi co se koupali v rybnicich meli ztracet napr. prstynky apod. Ale podle toho co tu ctu tak vase teorie jsou pravdepodobnejsi
Taky jsem řešil, kde se bere tolik mincí na poli a kolem lesních cest. Má teorie sebou přinesla novotvar (omlouvám se, pokud bude někdo pohoršen) a to "srací mince". Každý měl doma kadibudku na hnoji a pokud měl správné trávení, tak přispěl jednou denně. Sundal gatě a mince se rozkutálely po chabé podlaze. Hnůj pak putoval na pole. Každý rok. A do kadibudky nechodil jen hospodář.
Další "srací mince" najdeme podél lesních cest. Ty drobné mince od půl metru do 2 metrů od cesty. Ty jsou od chudší části populace, která se tolik nestyděla a čapla za první strom. Bohatší jedinci šli o pár metrů (stromů) dál a tam nacházíme i větší úlovky. To co najdeme hned na kraji cesty jsou mince, které vypadli při vytahování kapesníku a pod.
Mě by zajímalo, proč je na některých polích toliko olova. Různé sekané kousky, zohýbané, kule, které mají ještě takový ten ocásek. Osobně si myslím, že se přímo na těch polích (dříve to samozřejmě pole být nemuselo) odlévalo ono olovo. Je to tak, nebo se mílím?
Přidat příspěvek
Pro vložení příspěvku se musíte přihlásit. Pokud nemáte na tomto webu účet, zaregistrujte se.