Zábavné/strašidelné příhody - podělte se... :)

Jednou když už jsem se vracel z hledání tak už se stmívalo a šel jsem ´´rachlou chůzí´´´z lesa, abych stihl serial Boj o přežití... du si takhle sluchátka v uších a najednou něco proběhlo kolem za křovím zastavím se a poslouchám. ´´ticho´´ tak si řeknu že moje představivost z hledání pokladů přerostla do moc velké fantazie/šílenství. Pokračuji a už jsem se pomalu blížil na okraj lesa. Jenže! Už se nestmívalo už byla tma/noc a padala mlha. Když jsem už byl skoro venku z lesa tak koukám a co by si každý přál... Na cestě asi 100m (na kraji lesa) sedí Německý ovčák. Říkám si co tam děla sakra ani nezaštěkal. Tak jsem se schoval do křoví a počkal jestli odejde........No proč by odcházel, já tam mrznu ve křoví a pes sedí dál když tu najednou jak tak pozoruji psa za mnou praskot větviček rámus a náhle MUJ výkřik ´´No ty vo*e´´ Zajíc já myslel že po něm hodím lopatku. Jenže v tu chvíli jsem uplaně zapoměl na německého ovčáka. Kouknu na místo kde před chvíli seděl a už tam nebyl... Tak s vystrašeným tempem jdu rychlé z lesa... a za chvíli se ozve štěkání. To my přidalo na tempu ohlídnu se poprvé nic pokračuji v ´´chůzi´´ ohlédnu se po druhé pes běží z lesa přímo ke mě. a Já v tu chvíli málem nevěděl ejstli utíkat nebo se bránit. Už jsem vytáhl nůž z opasku a připravoval se na nejhorší. Když tu najednou myslivec já se ho tak lekl že jsme málem bodl ho. Pes zastavil u jeho nohy a já si mohl oddychnout. Tak sjem si s myslivcem trochu popovídal co tu dělám co to mám za ´´křoviňák´´ :-D a co jsem našel... :-) Tak a ted se svěřte i vy nebojte se a napište něco prosím 8-)

v kategorii Detektory - netříděné, založil Krtek68 7.1.2014 21:57

Hezký téma. Mně jaksi připadá, že příhody z hledání jsou těžko sdělitelný. Když přijdu domů, tak dokážu popovídat, kde jsem byl a ukázat, co jsem našel. Co se týče "strašidelných", tak tam člověka nejspolehlivěji postraší jeho vlastní sugesce. Prostě vlezeš na místa a cítíš, že tam není něco v pořádku, jsou dobrý místa a špatný místa. Posledně mi akorát nebylo do zpěvu, když si to šinu středem rozlehlého pole a najednou slyším odněkud jakýsi povyk, zvednu oči a ke mně si to přímou čarou valí pitbul velkej jak kráva - bez košíku pochopitelně - a zvysoka prdí na majitele, co ho volají. Jak na sviňu jsem nechal plynovku v autě. Velmi teatrálně jsem pozvedl lopatku a zamával jí na páníčky. Pitbul si mě zblízka prohlídl a pelášil zpátky, díkybohu. Dva týdny zpátky mi 50 metrů za zadkem vystřelilo nějaký myslivecký vemeno, ani jsem nezjišťoval, jestli to má být jako po mně, zapadl jsem do úvozu a padal pryč. A v červnu jsem si to nakráčel mezi svini a selata a ústup to byl rovněž urychlený.

Super! :-D Jsem rád že ses nebál napsat, protože tot ak zatím vypadá že se sem lidi bojí napsat nebo mají špatný vzpomínky. :-D :-)

Má příhoda se týká "lesních zvuků". To si to takhle štráduju už v příšeří po dlouhém úzkém lese uprostřed polí. Sem tam krejcar, heller. Skrze křoví se proderu do starší části lesa (obrovské buky, sem tam habr) kde je po celé délce cvičný zákop, a najednou strašné ticho. Celou dobu zpívalo ptactvo, šuměl vítr. Ale prostě toto bylo totální ticho.

V tom uslyším plakat kojence ! Mráz po zádech a koukám kolem sebe a nikde nic. A znova. Po těle husí kůže. Zkouším hledat dál, ale srdce zvýšilo otáčky. Vyhrabal jsem dětský námořnické knoflík, když v tom se z celého lesa ozýval dětský pláč. Pořád mi to nedalo, říkám si v duchu, raději zvolím ústup nebo se zblázním. Vlezl jsem na malou louku kde jsem klepající rukou zapálil spartu. A jak tak pokuřuji, zaslechnu znovu tlumený pláč.

Než jsem dokouřil, rozluštil jsem záhadu strašidelného lesa. Bukový porost byl ve 2 vrstvách. Ultrastaré stromy, a buky mladší středního vzrůstu, které když z horního pole do lesa foukl větřík opřely své větve do kmenů větších buků, a tento pomalý proces vydával zvuky, které přesně odpovídají pláči novorozeněte.
:-D

PĚT RAN DO HRBU
Jelikoš je letos zima nezima je škoda váleti se doma a proto uchopím svého věrného kamaráda Gm4 a znovu a znovu vyrážím do přírody zkusit najít něco krásného. Les mě zatím moc nelákal, tak jsem chodil hlavně louky.Až na jedné výpravě potkávám starousedlíka který tak krásně povídal o již dávno zaniklém mlýnu který stál nedaleko a po příjezdových cestách panoval prý kdysi čilý ruch.
Před očima se mi začal odehrávat film kde šmejdím po místech detíkem ještě nepolíbených.
Konečně je sobota 10h a já nakládám poslední nezbytnosti.Už příjezd na lokalitu byl boží, při ladění se ozývá čistý ton - kdosi postrácel 37kč no neberte je.
Vzrážím do lesa a postupně nacházím pár koleček, prstýnek, podkovu atd. atd. Je to zkrátka prima den jen kdyby tolik nefoukalo.
Procházím bývalou úvozovou cestu a ? Při krásně čistém signálu mám vždy ty nej představy co všechno by to mohlo být. Odkládám detík a do rukou beru svého motykoida (domádo sekeromotyka) a přichází prvních pár kopnutí - signál je stále na svém místě, následuje několik dalších a to už se signál ozývá na čerstvé zemině. Několik rutinních máchnutí před cívkou a - nic. Beru detík a signál je na jiš odhozené zemině, začíná tolik známá hra na schovávanou jednou jde signál zleva a hned zas zprava no ůplně mě to sežralo vůbec nic jinýho nevnímám a propátrávám čerstvě vykopanou hlínu.
Do reality mě ale vrací pořádná rána přes záda a hned následuje několik menších , prasklá haluz si udělala z mých zad taneční parket. Záda sice bolí ale signál volá beru do ruky detik a??? Ta větev se nenapásla jen na mojich zádech ale zlomila i střední tyč držadla.Přez všechna ůskalí dál luxuju tu malou ale drahou hromádku a nakonec mám štěstí ve staré šišce je schovaná malá grešlička, malá ale moje první.A protože díly už mám z Jílového doma vyrazím i tuhle sobotu, půjdu projít ten zbytek, třeba mě chtěl ten les jen vylekat, třeba pro mě schovává další zážitek a když ne tak neva vždyť vycházky s detíkem jsou vždycky TOP nebo snad pro vás ne??????

Vycházky jsou boží... ;-)

Najednou se to zase zobrazilo takže cajk ;-)

že by byla chyba mezi židlí a klávesnicí :-D

No jak to tak čtu a pak ten výpadek... je to divné, asi to bude tím tématem... úplně mi přejíždí mráz po zádech ;-) jinak super vlákno na dlouhé zimní večery ;-) Tacud

Mám povolení majitele lesů se mu courat s detektorem po pozemcích. Lesy jsou listnaté a vypadají jako ze Záhady Blair Witch. Toho rána byla velká mlha a nepříjemno. Našla jsem sponu botovku, posadila se na pařez, vytáhla cigaretu a kochala se samotou a sponou. V dáli jsem zaslechla otravné lidi a detektor jsem uložila do křoví. V klidu jsem si v mlze kouřila na pařezu a už slyším "Jé dobrý den, co tady sama děláte"? Pomalu jsem se k nim otočila, ve tváři záměrný výraz pomatence a tiše jsem řekla pššššt. byl to manželský pár.
Manžel: tichým hlasem - "Proč pššššt"?
Já: "Nedělejte prudké pohyby, nebo mi ho vyplašíte"
Manželka: "A koho jako"
Já: "Toho ducha, který se tady zjevuje, neotáčejte se, je právě za vámi"!
Oba manželé úplně zkoprněli a chvíli bylo šokované ticho.
Manželka - naříkavým hlasem: "Ty táto, já se bojím"
Manžel: "Ty vole mámo, já mám taky strach, serem na tu procházku"
Oba pelášili jako dva zajíci. Já si v klidu dokouřila cigaretku les byl zase můj.

Teď jsem si vybavil, co mi povídal kamarád: Hledal takhle v noci na poli, signál, vyhrábl nějaký kolečko. Jak se ho snažil aspoň přibližně identifikovat, vypadlo mu z prstů, tak se pro něj sehnul, jak se sehnul, tak prý jako kdyby na něj něco sáhlo, odešly mu v tu chvíli sluchátka a to kolečko se už neohlásilo... Nutno dodat, že se v tu chvíli nacházel pod vedením vysokého napětí, což minimálně s těma sluchátkama souviset bude (statická elektřina pod drátama je, to člověk pozná třeba když jede na kole a najednou začnou brnět řídítka). Stát se to mně, tak asi poseru se :-D

Super ! :-D

Takže zdravým hľadačov s SK CZ tak sa s vami tiež podelím
jedného dna sme sa rozhodli s partiou kamarátov že vybehneme do nedalekého lesa na hľadačku bol som jediný s dedíkom ostatný mali batohy s nejakým tým občerstvením a inými vecami tak sme sa vydali do lesa a zašli hlbšie aby nás s cesty nebolo vidieť tak sme začali dlhšie nič no po chvíli za každým druhým metrom signál a stále sme kopali len kusy kovu asi šrapneli s bômb kedže v minulosti bola táto oblasť obstrelovaná Rusmi aj Nemcami tak sme teda šli dalej lebo nám to liezlo na nervy mali sme toľko kusou že sme tú bombu mohli poskladať ako lego v zápale hľadania sme si ale nevšimli že sme sa stratili a to nás nejako netrápilo lebo každý si bol istí že si pamätá s kadiaľ sme prišli tak sme v kľude hlľdali dalej dostali sme sa na krásnu lúčku kde som aj kopol zvláštny kus kovu vyzeral ako kus zo zbrane no dalej som nič nenašiel na tom mieste sme si aj sadli najedli napili porozprávali poprezerali nález a snažili sme sa ho určiť po nejakom čase sme sa zdvihli a šli dalej no to už nebol žiadny signál začalo sa stmievať tak sme sa rozhodli že sa vrátime no inou trasou ako sme sem prišli lebo cez tú trasu sme sa ledvá predrali tak sme veselo kráčali rosprávajúc si všemožné príbehy a smiali sme sa no po čase chodenia sme stále nevideli východ ani žiadne známe miesto cez ktoré sme prešli už pred tím tak každi si bol istí kade isť až na ten problém že každý ukazoval iným smerom a v tom momente sme pochopili že to bude asi zaujímavé jasne že sme nemali GPS ani kompas lebo to malo biť len nachvylku dostali sme sa na vykosenú čas lesa asi 20x20m potom nás napadlo že možno cez Google earth nás niekto cez PC dokáže najsť a naviesť nás na správny smer mali sme štastie signál sme chytili no najsť to miesto nevedeli kedže v tom lese na mape je takých miest asi 10 už bola tma vybrali sme sa na cestu že hádam niekde s toho lesa vylezieme vonku uplná tma v lese duplom nevideli sme ani pred seba jasné že kolega ktorý mal zobrať baterku zobral všetko možné len baterku nechal doma bolo akurát obdobie ked majú diviaky mlade tak sme boli opatrný mali sme 2 vojenské nože svoj som dal kolegovi a som mal v ruke detík že keby niečo tak tu zver pohladkám cievkou :-D no to som ešte nevedel čo robím ked som dal ten nôž asi najvystrašenejšiemu s nás držal ten nôž jak samuraj katanu a ked len niečo šuchlo tak sa ohánal skoro nám tam urobil plastiku ksichtu zachvilu dupanie velký šuchot a zvuky tesne pri nás tak sme sa skrčili ostali ticho asi o 5 min oko nás prebehol diviak velký ako autobus to sme mali adrenalin aj vo vlasoch tak sme pobehli v tme asi 5KM stále nič známe v lese to začalo čoraz viac žiť zo všade na nás začali svietiť oči nebolo nám všetko jedno ked sme videli to hovedo po dalšom čase ktorí neviem ani sám určiť po utišovania kolegu čo vreštal jak pavian v ZOO po chodení a nekonečným rozhodovaním sa kde sme sme našli konečne známu cestu s ktorou sme prišli všetkým odľahlo a už sa objavil aj úsmev na tvárach no mali sme pred sebou ešte 2KM tak už s úsmevom a smiechom sme pomáli išli no čo zase čert nechcem za nami šuchot a kvykot ktorý sa dosť rýchlo blížil tak sme sa dali na urýchlený ústup pritom ako som utekal predomnou bol kolega s nožom a rozhadzoval rukami jak olimpísky plavec pričom sa mu nôž zastavil asi CM od mojej hrude " ten človek je šialený" tak sme ušli dobru vzdialenosť už bol pokoj a po chvíli sme z lesa vyšli a zdravý po asi 3 hodinách blúdenia došli domou od tej chvíle mám 3 zásady 1. mať svetlo 2. mať GPS alebo kompas 3. nedávať nôž nikomu kto je vyplašený viac jak všetky tie zvery

ako skupina kamarátov je to v pohode no ten jeden je extra trieda na bojazlivosť všetkého druhu a ten čo dokazoval to si ešte nevidel večšinu máš popísanú vyžšie a to asi stačí :-D

krásné náměty na povídky diky

krásné náměty na povídky diky

Je to tak, úplně si to o nějaké zpracování říká ;-)

Nová téma HLEDAČSKÉ POVÍDKY :-D

Ještě pořád povídky píšu ,ale už je neprezentuji.Možná časem.

PĚT RAN DO HRBU II
Po výměně vadného dílu dobíjím i baterky a to už přichází další tolik očekávaná sobota. Sluníčko svítí a světe div se nefouká - už se těším.
Kolem 10h docházím na místo ze kterého mne minule vyhnal vítr a začínám luxovat. Pomalu vycházím z lesa a signálů jako šafránu. Rozhoduji se kam dál předemnou plácek nějakých 100x100m a za ním pokračuje jakýsi ůvoz. Je rozhodnuto plácek přeběhnu a prozkoumám cestu za ním. A protože jsem venku teprve chvilku, vůbec mi nevadí že moje gumofilcáky jdou z jakéhosi sajrajtu tahat hůř a hůř až nejdou vytahnout vůbec. Pomáhám si jak to jde ale po troškách se bořím do tech mazlavých a studenejch sr.....k.Kdo nezažil nepochopí, za 10min sem utahanej jak kůn a kraj pořád daleko.Dál už nešlo udělat ani krok , vytahuju nohu z boty a dělám první krok a pak to samý i druhá noha. Kdyby mi to někdo vyprávěl řval bych smíchy, ale tohle je skutečnost - moje skutečnost. Kradu svoje boty tomu upřimnýmu blátu a chci pokračovat v cestě. Po dalších 2 krocích jsem i bez ponožek. Je Leden 5 st. auto cca 1/2 hodky chůze fusekle pryč, boty plný bahna a na nohách něco co snad nepujde ani umejt.
Poprvé závidím těm co hrajou třeba šachy. Hurá jsem venku, nebu popisovat cestu k autu zato příchod domů stál zato. Tolik smíchu asi dlouho neuslyším, manže jsem prodloužil život aspoň o rok. Prolít sem vannou a u gročku přišel další ,,dobrej,, nápad na výpravu. U tetičky na vsi rušili hřbitov - ale to snad až na jaře a hlavně doufám že nebude o čem psát.

Ten hřbitov bych nechal být...pak budeš mít smůlu! ;-)

A teď si představ že já v takovém bahně asi kilák vláčel za sebou i kolo které bylo tak obalené bahnem že mělo snad metrák.Kola byly zarvaný bahnem i v drátech,nic se netočilo.Na místě hledání jsem ho celé hodil do rybníka,ať se odmočí.Cesta zpět už radši oklikou.

Čauky když je člověk i dítětem štěstěny tak se někdy docela nadře, jsem jakoby rád že nejsem sám takovej ,,pecháček,,

S těma prasatama jsem si vzpoměl jak jsem hledal před asi devíti rokama ve štěchovičáku.Dostal jsem se k okraji kolmého srázu kterej měl tak 20-30metrů.Slyším zvuk jak se něco rychle blíží z jediného možného směru odkud se dalo uniknout.A ejhle prasátka ,celá rodina a v čele tank.Míří přímo ke mne protože kámoš je vyplašil a oni neměli kam jinam.Možnost A)bachyně mě rozcupuje, možnost B) skočim dolů.Metr předemnou bachyně udělal kličku a oběhla mne.A šup ze srázu jako by to byla rovinka.A mě se v ten moment rozklepala kolena.Po dlouhé ,dlouhé době od vojny jsem si dal cigáro.

To kim: To je tady dost běžné, prasata jsou v okolí Jílového přemnožená. Mě se podařilo v létě spadnout do jejich kaliště. Prodíral jsem se takovým hustníkem, detektor před obličejem. Najednou jsem ze smrčků vypadnul a rovnou do bahna mezi prasata.

Začal jsem pomalu couvat a pašíci si jenom tak chrochtli. Většině jsem nestál ani za to aby zvedla hlavu, byla to docela síla. Když jsme se dostal na cestu tak koukám kolem mě proběhne liška a během dalších deseti minut pak ještě dvě kuny.

Sednul jsem si na pařez, zapálil cigaretu a koukal kde je ta značka, "Tady je Krakonošovo". Jilovsko, ráj zvířátek :-D

;-) :-D

Já našel oběšeného chlapa sám v lese na jaře 2012,jdu lesikem a zvednu hlavu a v dáli asi 30 metru sedi chlap za stromem,lano z dálky přes strom nešlo vydět,lekl jsem se,zavolal jsem z dálky jestli je v porádku a nic,tak jsem šel až k němu a on byl oběšen v sedě,celkem sem se rozklepal,zavolal jsem zákon,přijeli po 20ti min.dovedl jsem je na místo,jinudy nbeš jsem šel pro ně a tam našli jeho odemčené auto,vysel tam asi 8 hodin tak nebyl v rozkladu(do lesa nad vesnicí mě poslala přítelkyně a její mamča)no a tak to dopadlo,aspon to mám za sebou :-O

Ouuuu... :-O ;-)

Je to cca 14 dní co sem s kolegou hledal na rozbahněném políčku u Jihlavy. Byla kosa,vlhko a dost tam foukalo,na botách asi 20 kilo bahna no a jak si tak spokojeně hledáme tak za námi na konci pole bylo slyšet ženské ječení. Tak se otočíme a tam byla vidět ženská postava jak od lesa běží bosá po tom hnojipoli jen ve spodním prádle nebo v plavkách s rozevlátou košilí a strašně ječela. Koukal sem snad všude kolem,ale nikde ani stopa po někom před kým utíkala. Ve mě hrklo co se děje.Pak najednou hodila brzdu což sem už vůbec nechápal a klidnou chůzí s hlasitým smíchem se vracela odkud vyběhla a odtud zase utíkala stejným směrem s tím řevem. Když už to bylo po několikáté tak sem si říkal,že jí hráblo. No ale noviny čtu a nikde sem o útěku ženy z léčebny neslyšel Úplně nás její počínání rozdodilo ,že si sme si ani jedn nevšiml ,že o kus dál sedí na bobku chlápek s foťákem a fotí její běh :-D

:-P :-D

Mám také krásnou příhodu z čundru. Jednou jsem ještě musel v sobotu něco opravit na el. instalaci na prodejně. A tak jsem šel po pěšince za kamarády v lese po tmně spíš po hmatu . Na pěšivce bylo vyšlapáno jehličí až na písek.Byla tam nějaká propadlina plná černé vody z které čouhaly uschlé pahýly stromů. Snad tam někdo před mnoha lety kopal ten písek.Schnilé pařezy světélkovaly. Prostředí jek pro čarodějnice nebo vodníky. V tom v křoví zaprasklalo a něco velkého proběhlo kolem mně. Až proti obloze jsem zahlédl prádního jelena. V prním momentě to se mnou pěkně škublo, co se na mně řítí.. Pak jsem uvažoval kdo se víc lekl. Ten jelen co se tam nejšpíš šel napít nebo já.Ráno jsem se tam byl podívat. Na kraji vody byly stopy kopýtek

:-D

Jednoho krásného dne navečer rozhodl zajít na moje oblíbené políčko...nic zajímavého co? :-) Jelikož máme chaloupku na samotě u lesa pěkně zasazenou dopoliček..No nic,jdu si po svém políčku,hledám si, občas padne něco pěkného :-) když sem pomalu docházel ke konci pole zahlédl jsem na druhém poli vedle malé stádečko srnek,které když jsem přicházel mne zavětřilo a dalo se na útěk...když jsem došel k druhému políčku sedl jsem si na mez,zapálil jsem cigaretku a pozoroval nádherný západ sluníčka...v tom se na nezvoraný kraj pole přišel napapkat jeden mladý srneček(věděl o mně ale nebál se)...jak si tak dokuřuju a koukám na něj tak mě napadlo že přijde blíž a že bych ho mohl zkusit pohladit :-D...nebál se a zjevně mu bylo uplně jedno že tam sem...když se ten mladý srnec dostal tak na metr ode mne,natáhl jsem pomalu ruku k jeho tělu...těsně než jsem se ho mohl dotknout se ten vůl lekl...začal štěkat a dal se na útěk..ja se toho vola lekl víc než on mně....a dal sem se na útěk taky.. :-D v tom sprintu po zoranem poli jsem jen slyšel jak jeho štěkot mizí v dáli...když sem došel k chalupě došlo miže jsem tam nechal detektor i s batohem i rejčkem :-D ne že jsem byl mále připoprdlej ale taky sem tam nechal vše...vratil sem se pro výzbroj a pokračoval...a moje rada zní,nikdy nezkoušejte hladit mladý srnce,pokud nechcete být připrdlý :-D :-D lovu zdar 8-) 8-) 8-)

Tak ten byl slepej z hnojiva z řepky.

To je nepotvrditelna informace..:-D

To je nepotvrditelna informace :-D

Předchozí příspěvek mne inspiroval taky přispět troškou do mlýna. Loni jsem si v létě vypadnul na jedno pole kde kolega našel hezkého římana,že si taky nějakého odnesu. Bylo předvečerem a protože jsem byl mimo svůj rajón kde mám se zemědělci v pohodě vztahy,čekal jsem sedě na betónové patce stožáru el. vedení až se trochu setmí. Krásná hra barev po západu slunce byla najednou vyrušena podivným lomozem v blízkém remízu. Najednou vyběhli dva srnci a několikrát se utkali až parůžky praštěli. Potěšil jsem se zpestřením programu a sledoval jejich utkání až do potupného ústupu jednoho z nich. Když si to najednou vítěz začal mašírovat směrem ke mně, tak jsem se postavil očekávaje že se lekne a uteče. Jenže ten hormony zaslepený blbec sklonil mírně hlavu a rozběh se na mne. Tak jsem na něj něco nehezkýho zařval bez kýženého výsledku. Adrenalín v bodě varu a vize toreádorského tanečku,vzpomínka na pytlácké vyprávění kamaráda lovícího srnu nožem, známého myslivce o břichu propíchlém srnčími parohy- to prolétlo hlavou ve zlomku vteřiny. Reflexivně jsem uhodil lopatkou o beton a až tento zvuk toho nadržence přibrzdil. Vynadal jsem muco do něj vlezlo a on stál jako by to poslouchal. Pak ke mně udělal ještě pár kroků a když jsem zopakoval kovové zvuky hrdě pohodil hlavou a lehkým krokem odkráčel jakoby chtěl říct polib mi pr... 8-)

Jsou to vejři ty snečci:-D

Jednou večer jsem po setmnění šel přez les pěšinka byla vyšlapaná v jehličí až na písek. Tak když už byla tma šel jsem vlastně po hmatu kam šlapu. Vedle pěšiny byla taková černá tůň plná uhnilých pařezu které světélkovaly.Najednou v roští vedle tůně vyrazilo a z praskotem polámaných větviček. něco kolem mne proběhlo. Pěkně ve mně hrklo než jsem proti obloze zahlédl obrovské parohy velkého jelena. Nevím kdo se lekl víc jestli já nebo ten jelen. Ráno jsem u vody našel stopy kopítek jelen se tam zřejmně šel napít. ;-)

Po dlohé době jsem se opět zasmál,tak přidám i já. Jsem z 'Ustí n.L a nedavno jsem luxoval na takovém malém zašitém políčku u Chabařovic.Po zaznění signálu se moje tělo zhroutilo na všechny čtyři, hodil jsem oko vlevo a vpravo a dal se do kopání. Po cvilce jsem zvedl hlavu a okolo mně stáli v kruhu krávy a ze tří metrů čučeli na mně.Jedna obzvlášť nervozní se sklopenou hlavou a funěla jak parní stroj.Nevím jestli to byla kráva ,býk nebo jalovice to jsem opravdu nezkoumal.Na maskáčích v zadní části mi přibyl hnědý flek.S lopatkou v levý s dekťákem v pravý ruce a po čtyřech po zpátku jsem urychleně opustil pole.Kde se tam vzali nevím,přišli jak duchové, no krávy.V televizi vypadaj menší. :-D

Prosím vás mohl bych vás požádat at ty psy řešíte někde jinde? Třeba v CHATU.... Děkuji... ;-)

i myslivec ti řekne , že pokud má náhubek a vyloženě ti neštve zvěř tak s tím nemají problém

Přidat příspěvek

Pro vložení příspěvku se musíte přihlásit. Pokud nemáte na tomto webu účet, zaregistrujte se.

↑ Nahoru + Zobrazit další nabídky

Nahoru