1.7. 1300 Začala ražba Pražského groše

Karel IV. mohl díky kutnohorskému stříbru nechat postavit Karlův most, pražské Nové Město, Karlštejn a řadu dalších staveb. Od roku 1300 nechal v Kutné Hoře razit Václav II. Pražské groše.

Koncem 13. století byla v Kutné Hoře objevena bohatá naleziště stříbra. V této době se tam produkovala jedna třetina stříbra v Evropě. V roce 1300 zde český král Václav II., nejbohatší ze všech Přemyslovců, nechal razit proslulé stříbrné pražské groše. Ražba probíhala přes dvě stě let.

Pražský groš byl vytvořen podle florentského groše (grosso). „Léta Páně 1300 v měsíci červnu přišlo na pozvání pana Václava z Florencie šest zkušených mužů a na králův příkaz razili v Kutné Hoře nové mince, totiž groše pražské a malé peníze,“ píše Jan Kvirenc a ‎Eliška Kunstova v knize České dějiny do roku 1914.

České království díky kutnohorskému stříbru bylo především ve 14. století velmi bohaté a pražské groše byly vítány po celé Evropě. Karel IV. právě díky kutnohorskému stříbru nechal postavit Karlův most, pražské Nové Město, Karlštejn a řadu dalších staveb.

„Bez nadsázky můžeme pražský groš nazvat dolarem nebo eurem vrcholného středověku. Měl takovou finanční sílu, že se stal vyhledávaným platidlem po celém tehdejším světě. Za jeden groš jste mohli koupit slepici, za pár set grošů koně. Přepočítávat podle toho groše na dnešní koruny sice moc nejde, protože slepice i koně hrály v tehdejší době úplně jinou rolu než v současné, ale alespoň přibližnou představu to dá,“ píše Jan A. Novák v knize Karel VI. – Mystik a čaroděj.

V Kutné hoře tenkrát vznikla také centrální královská mincovna pro celé České království. Ohledně zlata, stříbra a žádané měny přišel Karel k hotovému a mohl jen sklízet. Bohatá ložiska stříbrných rud se v Kutné Hoře intenzivně těžila ve 14. a 15. století. A právě bohaté výnosy kutnohorských dolů spolu s hodnotnou měnou významné přispěly k bohatství Českého království a k jeho moci.

V 16. století se pak začala rozvíjet těžba bohatých stříbronosných rudných žil v okolí Jáchymova v Krušných horách. Vznikla zde i mincovna, kde se razily cenné tolary. V současné době jsou ve světě hlavním zdrojem stříbra rudní žíly obsahující různé sirníky s větší či menší příměsí stříbra. Patří k nim především pyrit, sfalerit a galenit. V 19. století byl našim hlavním zdrojem stříbra stříbronosný galenit těžený v Příbrami.

Zdroje: Jan A. Novák, Karel VI. – Mystik a čaroděj