13. 4. 2011 Slovanské pohřebiště u tunelu Blanka

Významné slovanské pohřebiště objevili archeologové před deseti lety během stavby tunelu Blanka v Praze. Šlo o desítky hrobů, v nichž se nacházely kromě lidských ostatků také šperky. Podle prvních informací pozůstatky patřily lidem, kteří žili na Pražském hradě nebo jeho předpolí. 

Archeologové tenkrát oznámili, že pohřebiště podle všeho spadá do konce devátého až první poloviny desátého století. Na místě pracovali odborníci přímo z Archeologického ústavu Akademie věd. „Zatím se hroby jeví jako velmi významné s bohatovou hrobovou výbavou,“ prozradila tenkrát mluvčí ústavu Jana Maříková – Kubková.

Hroby byly poměrně dobře zachovalé. Archeologové v nich našli dokonce zbytky dřevěných konstrukcí či rakví. Nacházely se v nich pozůstatky lidí, kteří se měli ve své době pravděpodobně možnost setkávat se slavnými českými knížaty jako Spytihněvem, Bořivojem či Václavem. 

Mrtví byli pohřbení se šperky jako stříbrnými náušnicemi nebo jantarovými perlami. Dále pak také se zlatými knoflíky, noži a jeden z mrtvý měl u sebe dokonce vědro. Z toho archeologové usoudili, že šlo o lidi, kteří měli vysoké postavení. Ve většině hrobů byly pohřbené ženy, děti a novorozenci. 

O čtyři roky později archeologové oznámili, že šlo o raně středověké pohřebiště z desátého století. Našli na něm pozůstatky celkem 89 lidí, a to v 84 hrobech. Výzkum začal už v roce 2008 a probíhal po etapách. Archeologické nálezy zdržely celkovou stavbu tunelu Blanka. Prochází mezi národní kulturní památkou Pražský hrad a územími s významnými koncentracemi pravěkého a středověkého osídlení v Dejvicích, Bubenči a Střešovicích. 

Odborníci pracovali nepřetržitě, dokonce i v zimě. „Terény promrzaly, bylo to mnohdy velice náročné. Za mrazu, v dešti, zakrývali jsme plochu, dokonce se i přitápělo ve stanech,“ zavzpomínala archeoložka Iva Herichová.

Archeologové také objevili v úseku mezi ulicemi Patočkovou a Na Hubálce v Praze 6 dvacet čtyři hrobů s kosterními pozůstatky ze 17. až 18. století. Hroby byly uloženy těsně vedle sebe ve dvou řadách v délce asi dvaceti metrů.

Do té doby bylo největší pohřebiště obyvatel Pražského hradu nalezeno mezi léty 1972 až 1987 za jízdárnou. Archeologové tam tenkrát našli 141 hrobů se 148 nebožtíky. Nejstarší hrob byl dokonce z konce devátého století a nejmladší někdy z první poloviny desátého století. Uvnitř se nacházel denár knížete Jaromíra.

Zdroje: www.irozhlas.cz, Archeologický ústav Akademie věd ČR, www.lidovky.cz, www.idnes.cz