1945

Kategorie: Co se jinam nevešlo

Je jaro roku 1945

Vojska Rudé armády se připravují na úder na hlavní město říše Berlin.V druhé půlce dubna už je bitva o Berlín v plném proudu a 2 května 1945 končí kapitulací Berlínské posádky na rozkaz generála Helmutha Weidlinga.To jsou celkem všem známé události.Během těchto dnů se však přihodilo něco co se dotklo i mého kraje a střípek po střípku jsem skládal i za pomoci parťáka mozaiku událostí.

Takže v Berlíně se bojuje.Ale části 1.ukrajinského frontu bojuje i na jiných místech.Dne 23.4.1945 osvobozuje část armády 1.ukrajinského frontu jeden z největších zajateckých táborů v Německu u města Muhlberg/Elbe.Zhruba 50 km od Drážďan.Uvádí se že při osvobození tábora zde bylo cca 30000 vězńů převážně zajatých rusů ale i tisíce poláků /z Varšavského povstání/a jiných národností včetně amerických /po bitvě v Ardenách/a britských vojáků.

A právě tady začíná příběh poskládaný ze střípků informací,nálezů artefaktů a vzpomínky jedné staré paní.Tento příběh se počal skládat někdy v roce 2010 v hlubokých lesích kdesi v Čechách....
23.4.1945 je tedy tábor osvobozen.Problémem těchto táborů stejně jako táborů koncentračních je že mnoho vězňů trpí vážnými nemoci zejména tyfusem a tuberkulozou.Někteří ruští vojáci boje schopni jsou přidělení k jednotkám a společně dojdou až ku Praze či jinde společně opět bojují v řádách Rudé armády.Jenže v táboře je díky špatnému zacházení právě nejvíce tyfem a tuberou zasaženo ruské osazenstvo.Jak to bylo přesně už se dnes nikdo asi nedopátrá ale po osvobození tábora byl jeden vlak s nemocnými vypraven směrem do Čech.Byli to převážně rusové ale i poláci.Po několika hodinách cesty zastavil vlak uprostřed hlubokého lesa kde vznikla lesní nemocnice skládající se ze tří částí.Tam byli nemocní přímo z vlaku odneseni/odvedeni.Jestli tam už byli připravený nemocniční zemljanky nebo byli postaveny s pomocí méně nemocných a vojáků Rudé armády není jasné.Těch nemocničních zemljanek je tam něco kolem 20 dodnes patrných tak 15..Při počtu 2-4 lůžek na zemljanku to dělá cca 40-80 lůžek.

Co vyprávěla pamětnice

Bohužel tábor byl zbudován hluboko v lesa a tak nešťastně že nikde v okolí nebyla pitná voda.Tak pamětnice tenkrát jako mladé děvče vozila na końském povozu do tábora s otcem pitnou vodu v sudech a na vlastní oči viděla to utrpení nemocných.Říkala že mnoho jich tam umřelo a že tatínek jí vysvětlil že musí být takto hluboko v lese daleko od vesnic a civilizace vůbec kvůli nákaze.Doktoři prý byli většinou poláci a velitelé lesní nemocnice Rudoarmějci.Také tam prý jednou společně z vodou vezli větší množství vápna údajně byl použit na společný hrob který tam prý je což se ale nepodařilo dodnes dokázat-nebyl nalezen ale je to dosti pravděpodobný.Bohužel o konci nemocnice a odjezdu přeživších už paní nic nevěděla jen že po pár měsících tam s otcem přestali s vodou jezdit.Tolik vzpomínky očitého svědka

Co naznačili nálezy z místa

Že byli v lesní nemocnici poláci ať už jako doktoři nebo bývalí vězni dokazují nálezy knoflíků z polských vojenských uniforem. Nejvíce však celý příběh dokazují početnější nálezy zajateckých známek ze zajateckého tábora IV.B Muhlberg.Zvláštní je že několik známek se mě podařilo dohledat v ruských archivech a všichni jsou vedeni jako přeživší/ale myslím že to tak bylo udáno hned po osvobození tábora a jestli někdo posléze podlehl nemoci už nebylo uvedeno/ také je možné že ty nalezené opravdu patřili uzdraveným/přeživším co se jich před odjezdem domů zbavili a nechávali je jen mrtvým pohřbeným v tom údajným masovým hrobě.

Z lékových tub nalezených a identifikovaných jsou to bohužel jen mastě na omrzliny /frostheilalbe/a borová mast /borsalbe/dále zubní pasty skleněné lékovky obsah neidentifikovatelný,prášek proti vším Lausepuder nenalezen /ale býval i v papírovém provedení/.

Nicméně celý příběh má mnohem více pro než proti včetně vyprávění očité svědkyně a toho co dokládají nálezy.

Je jedno kolik životů v tom hlubokém lese vyhaslo na nemoci nebo jen proto že už dál nemohli.
Příští rok bude v těchto místech vztyčen velký dřevěný kříž omotaný ostnatým drátem.

Tyto příběhy by neměli býti zapomenuty.Pamětníci vymírají a odnáší si své vzpomínky sebou.

Článek je zařazen v kategoriích:

Komentáře

Krasne dojemne ...

Smutné.. Ale i to je obraz války.
Jen asi ten o kterém se moc nemluví ani nikde nepíše.
Rád pomůžu kamaráde!!
Už se těším ;-)

Wow. To místo si uctění určitě zaslouží.

Tomu říkám zajímavý čtení.
Ne jako ty rádoby články o tom, kdo vztyčil obří penis a podobný hloupostě.
Je správný „vyslýchat“ pamětníky a něco se dozvědět o naší historii.Těch, co pomatují např. okupaci v devětatřicátým valem ubývá.

Taky jsem se tu potkal s IV.B.

Me se teda libi i clanky o vztycenem penisu a podobny hlouposte ... ale hloupostema to prosim Namore nenazyvej. Nic ve zlym, ale muzes napsat vlastni prispevky a predvest autorum hlouposti, jak na to .

Před 11 lety se koupila chalupa v Sudetech. Na půdě jsem našel bednu s korespondencí.(je zajímavé že pošta fungovala) jak příbuzní z východu republiky psali těm na západě co se děje kolem a jak to na ně působí. Strašně dlouho se přemáhám to zpracovat.Opravdu by tyhle věci neměli být zapomenuty.Aby se to nikdy neopakovalo.

cesty života se nam nekdy ukaží v té ne zrovna oslnujici podobe...a snad o to vice,by jsme se je meli snazit pochopit,oprášit...dohledat..a hlavne,nezapominat....pěkná práce Pane kolego..Kurt

Zajímavý, až děsivý. Byla to těžká doba.

Super článek!!! Jen tak dál.
Díky!

Přidat příspěvek

Pro vložení příspěvku se musíte přihlásit. Pokud nemáte na LovecPokladu.cz účet, zaregistrujte se.

↑ Nahoru + Zobrazit další nabídky

Nahoru