2.1.1905 - Pád pevnosti Port Arthur

Přesně před 115 lety padla ruská námořní pevnost na Dálném východě známá jako Port Arthur. Dnes se na stejném místě nachází čínský přístav Lü-šün. O strategický bod v jižní části Liaotungské poloostrova přišla carská velmoc během rusko-japonské války, která trvala od února 1904 až do září 1905.

Válečný konflikt odstartoval útok Japonska 8. února 1904 na ruské námořnictvo v portarturském přístavu. Přišel náhle, nečekaně… Carská armáda neměla sebemenší tušení, co protivník chystá. Oficiálně totiž nebyla vyhlášená žádná válka. Japonské torpédoborce si v noci tajně našly Tichomořskou flotilu, která v poklidu kotvila u přístavu a byla poměrně dobře viditelná, protože měla rozsvícená světla.

Japonské torpédoborce zasáhly dvě ruské bitevní lodě Cesarevič a Retvizan. Dále také křižník Pallada, který neměl pancéřovaný celý tup, ale jen strojovnu či palubní děla. Tento překvapivý útok se někdy přirovnává k japonskému útoku v Pearl Harboru z prosince 1941, kde ale byly následky daleko ničivější.

Japoncům se totiž skutečně podařilo během prvotního útoku poškodit jen několik lodí protivníka. Zároveň ale získali Soul, hlavní město Koreje. Využili totiž pasivity ruské armády a vylodili se na Korejském poloostrově. Byť dvoudenní bitva u Port Arthuru neměla vítěze. Rusové si přirozeně stěžovali na porušení mezinárodně uznávaných pravidel. Jenže například ve Velké Británii vládl názor, že Japonsko započalo válku odvážným aktem, který je přeurčený k tomu, aby se výrazně zapsal do dějin a měl významné místo v námořnických dokumentech. Tenkrát o tom informovala snad všechna významnější britská média.

Samotnou válku vyvolala konkurence mezi Japonskem a Ruskem na Dálném východě. Rusové postavili Transsibiřskou magistrálu z Moskvy do Vladivostoku přes Mandžusko a donutili Číňany, aby jim pronajali přístav Port Arthur jako námořní základnu. Japonci byli připraveni přijmout ruskou nadvládu na Mandžusku výměnou za volnou ruku v Koreji. Jenže ruská vláda Japonci pohrdala a dohodu odmítla. Chtěla totiž ovládat i Koreu. Rusové si byli navíc jistí, že snadno vyhrají jakoukoli válku. Jednání s Japonci taky byly přerušeny 6. února 1904.

A tak Japonci na ruskou armádu zaútočili na několika místech. Útok na námořní flotilu v Port Athuru vedl japonský generál Nogiho Maresuke. Po prvním úderu 8. února 1904 nedali protivníkovi pokoj a pokračovali v dalších atacích. V japonské armádě dokonce koloval vtip: „Za zabití ruského kapitána je odměna tisíc jenů. Za zabití majora pět set. Za zabití generála deset let vězení a za zabití nejvyššího velitele Kuropatkina smrt zastřelením.“

Rusové byli zpočátku pasivní, co se změnilo až s příjezdem admirála Stěpana Osipoviče Makarova. Jenže už 13. dubna 1904 zemřel na lodi Petropavlovsk, když se snažil ochránit torpédoborec před Japonci.

Na konci roku 1904 se Japonci dostali tak blízko, že mohli ruské lodě odstřelovat prostřednictvím děl. Skoro celou protivníkovu flotilu zlikvidovali. Rusové neměli jinou možnost, než 2. ledna 1905 kapitulovat. Bylo zajato přes 42 tisíc mužů.

Zdroj: www.historytoday.com, www.history.navy.mil, http://www.rms-republic.com/, http://www.asiaobserver.org/